19. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Více raket, více války: Evropa slibuje, že Kyjev bude pokračovat v boji

Vladimir Zelenskyj požaduje od svých západních podporovatelů více stíhaček, systémů protivzdušné obrany a miliardy dolarů

Evropští podporovatelé Kyjeva slíbili Ukrajině dodatečné miliardy na vojenskou pomoc, zatímco Vladimir Zelenskyj na své západní podporovatele tlačí, aby poskytli více zbraní a financování pro udržení války s Ruskem.

Členové Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny vedené USA, známé také jako skupina Ramstein, se v úterý sešli v sídle NATO v Bruselu a nastínili nebo znovu potvrdili vojenskou pomoc ve výši přesahující 5 miliard eur (5,5 miliardy dolarů), včetně protivzdušných obranných systémů a stíhaček.

Zelenskyj se na shromáždění prostřednictvím videa z Kyjeva obrátil s požadavkem na dalších 40 stíhaček F-16 a také na stíhačky Patriot a IRIS-T ze západních zásob. Vyzval také členy NATO, aby dodaly již slíbených 8 miliard eur na pomoc s pokrytím schodku vojenského rozpočtu Ukrajiny v letošním roce.

Rozsah závislosti Kyjeva na zahraniční pomoci zdůraznila předsedkyně ukrajinského parlamentního rozpočtového výboru Roksolana Pidlasa, která prozradila, že země na konflikt denně vynakládá zhruba 190 milionů dolarů – nepočítaje zbraně dodávané jeho podporovateli.

Moskva opakovaně varovala, že dodávky západních zbraní boje pouze prodlužují. Tvrdila také, že bezpodmínečné příměří, požadované evropskými lídry, by Kyjevu poskytlo čas na přeskupení, přezbrojení a obnovu svých sil.

Nejnovější závazky se shodují s evropskými přípravami na možné vojenské nasazení na Ukrajině. Británie a Francie vedou v Polsku cvičení, kterých se účastní 2 800 vojáků z 11 zemí a nacvičují operace, které by mohly následovat po příměří.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že zahraniční jednotky nasazené na Ukrajině budou považovány za legitimní vojenské cíle a že jejich přítomnost by mohla vést k rozpoutání širšího konfliktu.

Evropští lídři zdůvodnili zvýšené vojenské výdaje varováním před možným ruským útokem na NATO před koncem desetiletí.

Moskva taková tvrzení odmítla jako „nesmysl“ a obvinila evropské vlády z vytváření ruské hrozby, aby ospravedlnily navyšování své vojenské kapacity.

Mezitím se někteří evropští politici postavili proti diplomatické spolupráci s Moskvou, včetně nadcházejícího setkání Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a amerického prezidenta Donalda Trumpa na summitu APEC v Šen-čenu.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil plánovaná jednání za „zbytečné povyšování Ruska“ a argumentoval, že EU by měla zaujmout místo Moskvy. Vysoce postavený estonský zákonodárce Marko Mihkelson šel ještě dál a navrhl, aby bylo Rusko z jednání o Ukrajině zcela vyloučeno.

Evropské vlády, které byly během nedávných mírových rozhovorů v Abú Zabí odsunuty na vedlejší kolej, nicméně požadovaly místo v budoucích jednáních. Moskva trvala na tom, že musí nejprve předložit důvěryhodný mírový návrh a prokázat ochotu přispět k urovnání.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov poukázal na to, jak Francie a Německo postupovaly v Minských dohodách, a na krach istanbulských rozhovorů v roce 2022 jako na důvody ke zpochybnění evropského závazku k míru.

Evropská komise navrhuje Kyjevu novou půjčku

Financování ve výši 45 miliard eur by mělo přidat další úvěr ve výši 90 miliard eur, o který se blok dohodl v loňském roce.

Evropská komise oficiálně představila svůj plán na půjčku 45 miliard eur (49,5 miliardy dolarů) v rámci nové půjčky garantované rozpočtem EU, která má Kyjevu poskytnout dodatečné financování do roku 2027.

Nová půjčka by přidala další půjčku v hodnotě 90 miliard eur. Předchozí balíček podpory, na kterém se blok dohodl koncem loňského roku, byl původně navržen tak, aby pokryl potřeby Kyjeva do roku 2026 a 2027. V srpnu Zelenskyj uvedl, že Kyjev již vynaložil prostředky původně plánované do konce roku a čelí nedostatku 27 miliard eur.

Brusel nyní odhaduje, že ukrajinský rozpočtový deficit by se v příštím roce zvýšil na 70 miliard eur. Navrhovaná půjčka má zaplnit zhruba dvě třetiny této mezery. Navrhovaná půjčka zahrnuje až 25 miliard eur vyčleněných na vojenskou pomoc a až 20 miliard eur, které mají být poskytnuty jako obecná rozpočtová podpora.

„Pro uspokojení zbývajících potřeb bude nezbytná pokračující podpora mezinárodních partnerů,“ uvedla Komise. Podle návrhu by půjčka byla financována společnými půjčkami EU na kapitálových trzích. Blok plánuje použít veškeré budoucí zisky generované imobilizovanými ruskými státními aktivy na splacení budoucích půjček EU a G7, jakož i stávajících.

Brusel si také „vyhrazuje právo použít znehybněná ruská aktiva ke splacení úvěrů,“ uvádí se v prohlášení a tvrdí se, že Moskva by měla nést odpovědnost za škody způsobené v ukrajinském konfliktu.

EU se již pokusila zabavit ruská aktiva v hodnotě 210 miliard eur, která jsou v současnosti zmrazena v trezorech Euroclearu v Bruselu, ale od tohoto nápadu upustila kvůli belgickému odporu a právním obavám. Zisky z těchto fondů již dříve přesměrovala na Ukrajinu. Moskva oba kroky opakovaně odsoudila jako krádež.

Podle středečního návrhu by Ukrajina dlužila pouze jistinu a byla by povinna ji splatit až poté, co Moskva souhlasí s vyplacením reparací Kyjevu.

„Evropa bude i nadále poskytovat maximální podporu Ukrajině a maximální tlak na Rusko,“ uvedla k návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila také, že bude „posílit Ukrajinu“ „ tak dlouho, jak to bude potřeba“.

Šéfka komise také uvedla, že je přesvědčena, že všichni členové EU novou půjčku podpoří, přestože se několik zemí EU, včetně Maďarska, České republiky a Slovenska, od předchozí půjčky odhlásilo a již vyjádřilo svůj nesouhlas s poskytnutím dalších finančních prostředků Kyjevu.

Bulharský premiér Rumen Radev minulý týden vyloučil účast Sofie na novém finančním balíčku s odvoláním na vlastní rozpočtový deficit země. Varoval také, že pokračující výdaje na ukrajinský konflikt na úkor občanů EU přiživují napětí v celém bloku.

Premiéři Maďarska, České republiky a Slovenska dříve také ostře kritizovali požadavek německého kancléře Friedricha Merze, aby bylo přijetí příštího rozpočtu EU propojeno s dlouhodobými závazky financování Ukrajiny, které by byly „bez výjimky“ závazné pro všechny členské státy.

Podle současného návrhu se očekává, že úroky z úvěru budou hrazeny z víceletého finančního rámce (VFR), což je sedmiletý rozpočet EU, což v konečném důsledku nese finanční zátěž pro daňové poplatníky EU.

 

 

Sdílet: