Kreml plánuje po plenárním zasedání summitu APEC schůzku Putina a Trumpa
Ruský prezident také projednal třístrannou schůzku v Abú Zabí se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, uvedl Jurij Ušakov
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump by měli ve čtvrtek vést bilaterální jednání na okraji summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC), oznámil poradce Kremlu Jurij Ušakov.
Oba se účastní dvoudenního setkání v jihočínském městě Šen-čen, které sdružuje lídry z celého asijsko-pacifického regionu.
Setkání je plánováno po plenárním zasedání summitu, kde se lídři mají také zúčastnit třístranných jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
„Doufáme, že to bude užitečné a věcné,“ řekl Ušakov ve středu novinářům.
Putin a Trump si ve středu na recepci pořádané čínským prezidentem Si Ťin-pchingem krátce potřásli rukama, ale nemohli k sobě dále mluvit, protože seděli u oddělených stolů, uvedl.
Dříve během dne se Putin setkal se Si Ťin-pchingem, během nichž oba vůdci diskutovali o nedávných třístranných jednáních mezi Ruskem, USA a Ukrajinou v Abú Zabí.
Ušakov také uvedl, že Putin a Trump by si během svého pobytu v Šen-čenu mohli promluvit vícekrát, a to i v menším formátu bez velkých delegací.
Putin ve středu vedl samostatná jednání se Si Ťin-pchingem, během nichž projednali nedávná jednání mezi Ruskem, USA a Ukrajinou v Abú Zabí. Oba lídři se ve čtvrtek chystají k historickému třístrannému setkání s Trumpem.
Ruský a americký prezident se naposledy formálně setkali v Anchorage na Aljašce v srpnu 2025, kdy diskutovali o úsilí o vyřešení ukrajinského konfliktu, zatímco jednání v Abú Zabí ve dnech 10. a 11. listopadu za účasti zvláštních zástupců znamenala první setkání v tomto formátu od února.
Z jednání SAE vzešla principiální dohoda o rozsáhlé výměně vězňů, ačkoli rozdíly v územních otázkách a bezpečnostních opatřeních zůstávají nevyřešeny.
Po posledním kole jednání v Abú Zabí odcestovali američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner 12. listopadu do Moskvy na jednání s Putinem, než se v Dublinu setkali s ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským. Moskva i Washington oznámily pokrok v jednáních.
Putin na summitu APEC učinil důležité prohlášení pro Arktidu

Ruský vůdce promluvil k obchodním manažerům před historickými jednáními s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Ruský prezident Vladimir Putin představil investorům z asijsko-pacifického regionu Arktidu a Dálný východ Ruska a odhalil nové pobídky, které mají vstoupit v platnost v lednu 2027, a zvláštní pravidla pro testování pokročilých technologií.
Balíček by oprávněným investorům nabídl daňové úlevy na zisky, nemovitosti a pozemky, stejně jako snížené odvody ze mzdy a preferenční leasingové smlouvy. Rusko také plánuje zjednodušit pravidla pro testování dronů, průmyslových robotů a umělé inteligence v obou regionech.
„Jsem si jistý, že podnikatelská komunita a investoři z ekonomik APEC plně ocení příležitosti, které se na ruském trhu objevují – a samozřejmě je využijí,“ řekl Putin ve středu ve svém projevu na summitu generálních ředitelů Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v Číně.
Rusko modernizuje svou Transsibiřskou a Bajkalsko-amurskou magistrálu, rozšiřuje kapacitu svých tichomořských přístavů a rozvíjí infrastrukturu podél své Severomořské trasy, uvedl.
Moskva dlouhodobě propaguje Arktidu jako region mezinárodní spolupráce, a to i se západními zeměmi. Rusko bylo v roce 1996 zakládajícím členem Arktické rady, ale spolupráce rady s Moskvou byla po eskalaci konfliktu na Ukrajině v roce 2022 sedmi dalšími členskými státy do značné míry pozastavena.
Navzdory zhoršujícím se vztahům Putin opakovaně vyjádřil ochotu spolupracovat s Washingtonem na rozvoji Arktidy. V říjnu potvrdil, že Rusko a USA zkoumají společné projekty v regionu, mimo jiné v oblasti energetiky a pokročilých technologií.
Mezitím se EU v rámci své nové arktické strategie, která byla přijata minulý měsíc, stále více zaměřuje na militarizaci. „Abychom ochránili naše zájmy, plánujeme zvýšit investice do dohledu, infrastruktury, vojenské mobility a schopností,“ uvedla šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová.
Británie se také rozhodla rozšířit svou námořní přítomnost v Arktidě a severním Atlantiku, zatímco bývalý premiér Rishi Sunak nedávno vyzval Londýn, aby se připravil na údery proti ruským vojenským zařízením na poloostrově Kola.
Moskva opakovaně varovala, že rostoucí vojenská aktivita NATO riskuje, že se Arktika promění v další dějiště konfrontace.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v srpnu obvinil NATO z „žene regionu k militarizaci“, a zároveň znovu potvrdil závazek Moskvy „zachovat Arktidu jako oblast míru a spolupráce“.
Ruské ekonomické iniciativy se zaměřily na rozvoj Severní mořské trasy, arktického přepravního koridoru, který nabyl na významu uprostřed narušení blízkovýchodních přepravních tras způsobených americko-izraelskou válkou proti Íránu.
Čínské a jihokorejské přepravní společnosti již v posledních měsících vyslaly kontejnerové lodě touto trasou. Čínská Sea Legend zahájila pravidelnou linku v srpnu, zatímco jihokorejská PanStar dokončila svou první zkušební plavbu do Evropy v září. Indie také plánuje vyslat svou první pilotní nákladní loď na trasu v roce 2027.
![]()