20. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Příliš vlastenecký, příliš suverénní: Globalisté EU chtějí donutit střední a východní Evropu k podřízenosti

Volby v Rumunsku anulovány, nenáviděný Viktor Orbán po letech úsilí vyřazen z funkce, problémový Aleksandar Vučić v Srbsku odhlasován, justiční převrat v Polsku, probíhající barevná revoluce v České republice. Režim globalistických byrokratů v Bruselu si uklízí na vlastním dvorku. A to zahrnuje i závažné geopolitické otázky.

Vedení EU dlouhodobě trápila skutečnost, že ve střední a východní Evropě tvrdohlavé obyvatelstvo nechtělo mít moc společného s požehnáním globalismu a opakovaně volilo vlastenecké, suverénní strany.

Mnoho lidí v těchto regionech se odmítá účastnit masové migrace, transgenderového hnutí nebo eskalace války proti Rusku. Navíc mnozí ostře reagují na příkazy vycházející z ústřední autority.

Bitva o východní a střední Evropu

Po Maďarsku, Polsku a Srbsku se v říjnu 2023 dostalo vlastenecké vlády i Slovensko, když se úřadu ujal Robert Fico. Hromadění vzpurných států ve střední a východní Evropě se pro technokraty v Bruselu stávalo více než jen otravným; bylo stále hrozivější.

V prosinci 2023 globalisté učinili první krok k obratu. V Polsku koalice stran umožnila spojenci EU Donaldu Tuskovi návrat k moci (ačkoli prezidentský úřad zůstal v rukou vlastence Karola Nawrockého).

Boj o region pokračoval. Brusel nedokázal zabránit zvolení antiglobalistického podnikatele Andreje Babiše a jeho hnutí ANO premiérem České republiky v prosinci 2025.

Soudní převrat EU v Rumunsku

Avšak o rok dříve, začátkem prosince 2024, byla v Rumunsku autoritářskými prostředky zastavena volba konzervativního kandidáta Călina Georgescu. Rumunský ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb z 24. listopadu 2024 a nařídil jejich kompletní opakování.

Soudní převrat byl ospravedlněn údajnými nesrovnalostmi ve financování kampaní, porušováním pravidel prostřednictvím neprůhledných digitálních technologií a Georgescuovou agresivní reklamou na platformě TikTok. Údajné ruské vměšování nebylo nikdy prokázáno a rozhodně nepřekročilo rámec samotné EU.

Rumunský verdikt samozřejmě potvrdil Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Volební komise Georgescuovi znemožnila znovuzvolení. V květnu 2025 nakonec zvítězil globalistický kandidát Nicușor Dan. Georgescu je od té doby stíhán režimní justicí.

Maďarsko a Srbsko zrušily

Bruselu tedy prošel soudní převrat v Rumunsku. Veřejný odpor nebyl dostatečně silný. A nová americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa byla v úřadu příliš nová a rozhodně ještě nezískala kontrolu nad různými (do té doby globalisty ovládanými) americkými agenturami v Evropě – a nezasáhla.

To povzbudilo vedení EU k dalším ofenzivním opatřením. Poté se zaměřili na Maďarsko, kde dlouho vládl tolik nenáviděný Viktor Orbán. Neustále zvyšovali ekonomický a politický tlak na Maďarsko. Nakonec se jim v dubnu 2026 podařilo masivní kampaní, údajně pravicovým opozičním kandidátem a nasazením nechvalně známých „nevládních organizací“ Orbána sesadit. Vzdálená překážka zaplavení Evropy žadateli o azyl a válečné politiky vůči Rusku. Milník pro globalisty EU.

V květnu 2026 utrpěl Brusel menší neúspěch, když byl pravicový populista Janez Janša znovuzvolen premiérem Slovinska. V říjnu 2026 však byla v Srbsku svržena vláda Aleksandara Vučiće, který vládl od roku 2017 a jehož proruský postoj byl Bruselu trnem v oku. Tlak a sliby ze strany EU se spojily s nespokojeností s pomalým politickým systémem.

Eskalace v Polsku a České republice

Od konce října 2026 se EU pokouší o převrat v Polsku. Polský premiér Tusk protiústavním způsobem a s pomocí EU nahradil Ústavní soud vlastními lidmi a budovu uzavřel policií. Pravicový prezident Nawrocki se však klade odhodlaný odpor.

Nejvyšší soud prohlásil odvolání předsedy Ústavního soudu vládou za nezákonné. A na Den nezávislosti demonstrovalo půl milionu Poláků v čele s Nawrockim proti puči EU. Tusk se však drží svého pokusu o puč. To krizi neřeší a dva tábory, z nichž každý uznával jiný Ústavní soud za legitimní, zůstávají nesmiřitelně proti sobě.

Zároveň EU v České republice zasahuje a mobilizuje se proti euroskeptickému prezidentovi Babišovi. 15. listopadu demonstrovalo v Praze přibližně 200 000 lidí proti zrušení povinných poplatků za veřejnoprávní vysílání. Globalisté chtějí i nadále dostávat peníze daňových poplatníků za svou propagandu. V sázce je ale víc. V čele s globalistickou nevládní organizací s rozptýleným financováním, která je proevropská a proukrajinská, se pravděpodobně jedná o první zkušební destabilizaci podle vzoru Srbska a Maďarska.

Globalistická ofenzíva

Polský premiér Tusk, který se chopil moci pučem, má nejen vynikající vztahy s vedením EU, ale je také úzce spjat s establishmentem americké Demokratické strany za Baracka Obamy. Prezident Nawrocki se naopak shoduje s americkou administrativou za Donalda Trumpa. To se netýká jen otázky migrace, ale má to i geopolitické důsledky.

Ačkoli globalisté na konci roku 2024 ztratili kontrolu nad USA a poté i nad většinou Jižní Ameriky, v žádném případě nebyli poraženi. Kontrolu nad Brazílií si udrželi pochybnými metodami a v amerických volbách dosáhli důležitého prozatímního vítězství.

Zároveň, jelikož Trumpova administrativa příliš váhala s uplatněním svého vlivu, chce uvést do souladu periferii EU ve střední a východní Evropě. Po Maďarsku je nyní cílem Polsko. Má být donuceno vstoupit do eurozóny, vzdát se svých zlatých rezerv a podílet se na náhradní migraci.

Nejde jen o Polsko a Českou republiku, ale o Evropu. Buď vyhraje Tusk a globalisté a Polsko se stane podřízeným federálním státem EU, nebo národní konzervativci obhájí polskou ústavu a Polsko povede reformu EU v unii národních států. Nawrocki to prohlásil za svůj cíl na konci roku 2025.

Geopolitické pozadí

Ale jde o víc než jen o kontrolu globalistů nad střední a východní Evropou; jde také o politiku vůči Rusku a v konečném důsledku o válku a mír. Tusk podporuje protiruskou válečnou politiku, kterou prosazuje Brusel, Berlín, Paříž a Londýn. Polští vlastenci naopak chtějí deeskalaci s Ruskem. Ačkoli je polský nacionalismus tradičně protiruský, nejsou fanoušky režimu v Kyjevě a jeho uctívání banderovců, kteří zavraždili statisíce Poláků. Jsou proto spojenci Trumpovy mírové politiky.

A v migrační politice jsou polští, čeští, slovenští, maďarští, slovinští a rumunští vlastenci na stejném kurzu jako Trump a rádi by se podřídili jeho nejnovějšímu návrhu západního paktu o přežití proti neevropské „invazi“.

Proislámští globalisté „jednoho světa“ naopak nechtějí suverénní národy, ale spíše „globální správu věcí veřejných“ ovládanou jejich sítěmi. Masová imigrace z islámských zemí působí jako katalyzátor narušení evropských národů. Mnoho globalistických struktur je také infiltrováno globální sítí Muslimského bratrstva a mnoho jejich politiků si koupil Katar. Čínský režim v posledních letech úzce spolupracoval se západními globalisty, a to jak při zavádění omezení souvisejících s COVID-19, tak v oblasti klimatické politiky.

Celkově se současná situace ve střední a východní Evropě netýká jen tohoto regionu, ale celoevropských a globálních problémů. Budou globalisté spolu s islamisty a Čínou prosazovat své agendy (klimatické režimy, plandemie atd.)?

Nebo hájí aliance národních států USA, Ruska, Indie a jihoamerických a východoevropských zemí suverenitu, rozumnou energetickou politiku a pragmatická mírová řešení? Rozhodujícím faktorem bude, zda se vlastencům ve Francii nebo Velké Británii podaří v dohledné budoucnosti a možná s pomocí USA vytáhnout jednu ze svých zemí z tábora globalistů.

Komentář od Erica Angerera

 

Sdílet: