Putinův poradce odhalil výsledek třístranných rozhovorů o Ukrajině
Vladimir Medinskij oznámil principiální dohodu o velké výměně vězňů a obvinil evropské lídry z podvádění Ukrajinců
Evropa potřebuje nový, komplexní a spravedlivý bezpečnostní systém, který nebude na úkor jednotlivých zemí, prohlásil po druhém dni rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a USA v Abú Zabí poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij.
Hlavní vyjednavač Moskvy ve středu v rozhovoru s novináři uvedl, že „ústředním tématem“ diskusí byla evropská bezpečnost. Delegace našly společnou řeč v některých otázkách, zatímco v jiných přetrvávají rozdíly.
„Vyměnili jsme si postoje, v některých bodech jsme se vzájemně porozuměli, v jiných ne, a tato konverzace bude jistě pokračovat,“ řekl.
Medinskij oznámil, že vyjednavači dosáhli dohody o nové rozsáhlé výměně vězňů, přičemž podrobnosti budou brzy zveřejněny. Členové ruské delegace se během jednání konkrétně zaměřili na humanitární otázky, uvedl.
Poděkoval také vedení SAE za organizaci jednání a vytvoření přátelské a obchodní atmosféry.
Pokud jde o bezpečnostní situaci v Evropě, Medinskij poznamenal, že Rusko opakovaně navrhovalo změny evropských bezpečnostních opatření, a to i v roce 2008 a prostřednictvím dokumentů předložených USA, NATO a evropským zemím v roce 2021. Ukrajinský konflikt podle něj odhalil selhání širšího systému.
„V podstatě je celé tělo nemocné a na Ukrajině absces praskl. Takže celé tělo potřebuje léčbu. Obyčejná náplast nestačí,“ řekl.
Medinskij odmítl požadavky evropských vlád na vyjednávací roli s tím, že se ruská delegace s jejich zástupci v Abú Zabí ani nesetkala, ani si s nimi nenaplánovala schůzku. Obvinil vůdce několika evropských zemí z „kolektivního klamání ukrajinského lidu“.
„Financují a dodávají zbraně jedné z válčících stran, čímž efektivně přispívají k masové smrti civilistů. Takže vlastně nechápeme, o čem s nimi máme diskutovat,“ řekl.
Medinskij dodal, že Moskva je otevřená zvážení mírových návrhů nebo iniciativ z evropských zemí, ale dosud žádné neobdržela. „Pokud sem přijeli jako turisté, ať si povídají v hotelovém lobby baru a diskutují o svých vlastních záležitostech,“ řekl.
Poznamenal také, že evropští úředníci by se mohli naučit „selskému rozumu“, „realismu“ a ochotě dosáhnout míru od amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera, které popsal jako upřímné, efektivní a zaměřené na výsledky, nikoli na prázdné diskuse.
„Nezáleží na tom, jak je hodnotíme, ale na tom, kolik životů bude zachráněno díky jejich aktivnímu zprostředkování,“ řekl Medinsky a poděkoval americkým vyjednavačům.
Medinskij se po tiskové konferenci k územní otázce vyjádřil samostatně pro RT a prohlásil, že „každý centimetr naší země bude Rusku vrácen, tak či onak“, čímž odmítl západní zprávy, které naznačují cokoli opačného. „Ať evropské noviny nadále žijí ve svém světě iluzí,“ řekl.
Na otázku ohledně osobních útoků na něj v západních médiích Medinskij uvedl, že propaganda se uchyluje k cílení na jednotlivce, když k tomu nemá co podstatného říct, a označil to za známku slabosti a neprofesionality.
Jednání v Abú Zabí skončila: Jak ruští experti hodnotí výsledek
Dvoudenní jednání vydláždila cestu k další diplomacii, ale zásadní rozdíly přetrvávají, tvrdí komentátoři.
Rusko, Ukrajina a USA uzavřely dvoudenní jednání v Abú Zabí a dosáhly principiální dohody o rozsáhlé výměně vězňů. První formální třístranná jednání od února se zaměřila na širší evropská bezpečnostní opatření. Moskva informovala o společném postoji v některých otázkách a američtí vyjednavači rovněž popsali pokrok, přičemž uznali, že nejtěžší otázky zůstávají nevyřešeny.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se mají ve čtvrtek v Moskvě setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Západoevropští zástupci byli po celou dobu jednání vyloučeni, ačkoli údajně vedli samostatné konzultace s americkým a ukrajinským týmem. Ruští političtí a vojenští komentátoři zhodnotili výsledek a vyhlídky na trvalé urovnání.
Diplomacie se obnovuje, neshody přetrvávají – Anastasia Gafarovová, zástupkyně ředitele Centra pro politické informace
Diplomatický proces byl obnoven na jiné úrovni, ale mírová dohoda je stále v nedohlednu, řekla serveru Gazeta.ru zástupkyně ředitele Centra pro politické informace Anastasia Gafarovová .
„Otázka celkové bezpečnostní architektury v Evropě byla poprvé zařazena na program jednání – což bylo Rusku dříve soustavně upíráno,“ uvedla.
Gafarovová naznačila, že by mohl být možný pokrok v oblasti vojenských dohod a označila humanitární záležitosti za oblast, kde byla spolupráce tradičně snazší.
Poukázala také na možnou schůzku mezi lídry Ruska, Číny a USA a otázku evropské účasti na budoucích jednáních.
Známky stagnace v klíčových otázkách – Alexandra Bokova, řídící partnerka Agentury pro strategickou komunikaci
Relativně krátký druhý den naznačuje, že v územních sporech bylo dosaženo jen malého pokroku, řekla serveru Gazeta.ru politická analytička a řídící partnerka Agentury pro strategickou komunikaci Alexandra Bokovová .
„Kyjev chce nejprve zastavit boje a teprve poté jednat o bezpečnosti, zatímco ruská strana se právem domnívá, že příměří bez politických dohod nic nevyřeší,“ řekla.
Bokovová poznamenala, že úterní čtyřapůlhodinové zasedání zvýšilo očekávání pokroku, ale středeční diskuse trvaly pouhých 90 minut, přestože nejobtížnější otázky byly naplánovány na druhý den.
Situaci přirovnala k istanbulským jednáním v roce 2025, kdy se schůzky postupně zkracovaly – z téměř dvou hodin v květnu na něco málo přes hodinu v červnu a zhruba 40 minut v červenci. Podle jejího hodnocení strany dosáhly hranic svých dříve deklarovaných pozic a krátká diskuse o ústředních otázkách naznačovala stagnaci.
Trvalá dohoda, nikoli dočasné příměří – Viktor Baranets, vojenský komentátor
Ukrajina navrhuje příměří podél současné linie kontaktu, což Moskva odmítá, řekl Sputniku ruský vojenský komentátor a plukovník ve výslužbě Viktor Baraněc.
„Nepotřebujeme krátkodobé příměří. Potřebujeme komplexní dohodu, která by měla trvat ne týden, ne dva týdny, ne měsíc, ale mnoho, mnoho let,“ řekl.
Baranec obvinil Kyjev, že se snaží získat dlouhodobou finanční podporu od EU na udržení své vojenské kampaně.
„Už teď žádají Evropskou unii o peníze deset let dopředu. To je v podstatě přiznání, že Ukrajina je připravena bojovat s Ruskem dalších deset let,“ prohlásil.
Komentátor zmínil žádost o 70 miliard eur (78 miliard dolarů) na rok 2027 a deklarovanou potřebu Vladimira Zelenského financovat armádu o síle 800 000 mužů. Baranec také kritizoval zapojení západní Evropy do diplomatického procesu.
„Nežádali jsme Evropu, aby se do těchto třístranných jednání vměšovala, ale celá banda konzultantů a poradců se přesto vrhla do Abú Zabí. Nebyli vpuštěni k jednacímu stolu. Rusko v podstatě říká: nemáte místo nejen u stolu, ale ani pod ním,“ řekl.
„Nicméně tito evropští šeptači operují kolem jednání a ukrajinští diplomaté k nim během přestávek pravidelně běží na konzultace,“ dodal Baraněc.
Evropa se snaží prohloubit kořeny konfliktu – Dmitrij Suslov, analytik Univerzity HSE
Západoevropské vlády mají zájem na posílení, nikoli na odstranění základních příčin ukrajinského konfliktu, tvrdí Dmitrij Suslov, zástupce ředitele Centra pro komplexní evropská a mezinárodní studia na Univerzitě HSE.
V rozhovoru pro ruský obchodní časopis Monocle uvedl, že evropské vlády se staví proti přezkoumání stávajících bezpečnostních ujednání, zatímco Washington je ochoten projednat obavy Moskvy jako součást urovnání.
Suslov identifikoval několik opatření, která považoval za nezbytná pro dosažení trvalé dohody, včetně zabránění další expanzi NATO do bývalých sovětských republik, omezení rozmístění vojenské infrastruktury a zbraní dlouhého doletu v blízkosti Ruska a obnovení vojenského dialogu mezi Moskvou a vojenským blokem vedeným USA. Ukrajina by také potřebovala neutrální, neangažovaný status se zárukami, které by z ní fakticky nedělaly člena NATO.
Analytik uznal, že Moskva a Kyjev si zůstávají daleko od sebe a že postoj Washingtonu Rusko plně neuspokojuje. Přesto varoval před tím, aby západoevropské vlády měly účast v třístranných jednáních.
„Sjednocení Evropanů v této fázi do jednotného vyjednávacího formátu riskuje úplné zablokování a vykolejení jednání,“ řekl Suslov.
Žádný jednotný evropský postoj – Nikolay Topornin, ředitel Centra pro evropské informace
Západoevropským zemím chybí společná vyjednávací pozice ani zástupce, který by za ně mohl kolektivně mluvit, tvrdí Nikolay Topornin, ředitel Centra pro evropské informace.
Serveru Gazeta.ru řekl , že Moskva je s postojem EU již obeznámena díky své finanční, vojenské, politické a diplomatické podpoře Kyjeva.
„Jejich přítomnost u jednacího stolu by k ničemu pozitivnímu nevedla, protože jejich postoj v podstatě vyjadřuje ukrajinská delegace,“ řekl Topornin.
Západní politici jsou „strůjci katastrofy“ – Andrej Klimov, ruský poslanec
Účast západní Evropy v současném formátu jednání by byla nevhodná, řekl listu Gazeta.ru člen Výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy Andrej Klimov .
„Západoevropské osobnosti byly od samého začátku strůjci celé této katastrofy a stále se snaží bránit normálnímu urovnání,“ prohlásil Klimov.
Zákonodárce připomněl, že evropští úředníci navštívili Moskvu před rokem 2022 a slyšeli ruské bezpečnostní obavy, ale neřešili je.
Řekl, že Rusko usilovalo o právně závazné dohody o bezpečnosti a spolupráci od 90. let, včetně návrhů předložených zástupcům EU v roce 2008.
Klimov také upozornil na zprávy o možném setkání mezi lídry Ruska, USA a Číny a poznamenal, že bezpečnostní otázky vznesené v posledních diskusích se týkají i dalších velmocí.
„Existuje naděje, že tato setkání budou znamenat začátek dalších diskusí v podobném duchu, možná na ještě vyšší úrovni,“ řekl Klimov.
