Ukrajinské miliardy: Fico obviňuje Merze z vydírání
EU a její členské státy již pro Ukrajinu zmobilizovaly více než 235 miliard eur. Kancléř CDU Friedrich Merz však chce prosadit další miliardy v rámci závazků k pomoci a je připraven v případě potřeby zablokovat další rozpočet EU. Slovenský premiér Robert Fico se odmítá nechat zastrašit. Mluví o vydírání a připomíná Berlínu, že i Slovensko má právo veta.
Pro německého kancléře Friedricha Merze má další financování Ukrajiny zjevně přednost před dosažením dohody o celém rozpočtu EU. V dopise předsedovi Rady EU Antóniovi Costovi požaduje, aby všech 27 členských států přispělo k uzavření ukrajinské finanční mezery ve výši přibližně 70 miliard eur, která se očekává v roce 2027. EU by z této částky měla pokrýt zhruba 45 miliard eur – kromě již schválených úvěrů. Bez těchto závazků Berlín neuzavře jednání o příštím sedmiletém rozpočtu EU . To v podstatě mění rozpočet EU v páku proti těm státům, které nejsou ochotny převzít další společný dluh vůči Kyjevu.
Slovenský premiér Robert Fico reagoval ostře. „To, co dělá německý kancléř, je klasický případ vydírání a já to odmítám,“ prohlásil v úterý na společné tiskové konferenci se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Slovensko je suverénní stát a nemělo by dovolit Německu, aby mu uvalilo jakékoli další finanční závazky. Fico také Merzovi připomněl, že Bratislava má stejné právo veta jako Berlín ohledně rozhodnutí EU vyžadujících jednomyslnost. Pokud kancléř pohrozí zablokováním rozpočtu, Slovensko může udělat totéž.
Již 235,9 miliard eur – a další miliardy jsou na cestě
Evropská pomoc Ukrajině nyní dosáhla obrovských rozměrů. Podle Evropské komise dosahuje podpora, kterou dosud poskytla EU a její členské státy, celkem 235,9 miliard eur. To zahrnuje 121,7 miliard eur poskytnutých nebo garantovaných prostřednictvím rozpočtu EU a také 77,9 miliard eur na vojenskou podporu. Další výdaje zahrnují mimo jiné podporu Ukrajinců žijících v EU. Celková částka tak zahrnuje jak již vyplacené finanční prostředky, tak finanční záruky. Pro evropské rozpočty se tato podpora stala dlouhodobým závazkem v hodnotě miliard.
Společná půjčka EU ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027 byla dohodnuta až v prosinci 2025. Z této částky je 45 miliard eur vyčleněno na nadcházející rok, jak Evropská komise znovu potvrdila na konci října . Nyní se však jedná o dalších 45 miliardách eur na rok 2027 , které by pokryly dodatečné finanční potřeby Kyjeva. Tato částka by byla přidána ke stávající půjčce. Bratislava, Praha a Budapešť úspěšně vyjednaly klauzuli, která stanovila, že jim v důsledku předchozí půjčky nevzniknou žádné další finanční závazky. Merz chce právě takovým výjimkám v budoucích finančních ujednáních zabránit.
Nejsou to však jen samotné výše úvěrů, které zatěžují evropské rozpočty. Je také nutné platit úroky ze společného dluhu. U stávajícího úvěru ve výši 90 miliard eur původně odhadovala Evropská komise úrokové platby v roce 2027 na zhruba 1 miliardu eur a od roku 2028 přibližně 3 miliardy eur ročně. Vzhledem k rostoucím nákladům na financování mohou být tyto odhady nyní zastaralé. Úrokové platby mají být hrazeny z rozpočtu EU, zatímco splácení jistiny úvěru je vázáno na budoucí platby ruských reparací. Zda a kdy budou tyto prostředky skutečně vyplaceny, však zůstává nejisté.
Dalších 100 miliard už bylo pro Kyjev vyčleněno
To ale není vše: V návrhu finančního rámce EU na období 2028 až 2034 Evropská komise již počítá s další pomocí pro Ukrajinu až do výše 100 miliard eur. Tyto prostředky ještě nebyly finalizovány, ale mají zajistit dlouhodobé financování Kyjeva. Český premiér Babiš se na tuto částku výslovně odvolal a zpochybnil Merzův přístup. Zatímco členské státy se potýkají se zajištěním financování zemědělství, regionálního rozvoje a dalších úkolů, kancléřka chce schválení celého rozpočtu podmínit dalšími závazky vůči Ukrajině. Fico a Babiš toto propojení odmítají akceptovat .
Maďarsko a Bulharsko rovněž odmítají další úvěrové závazky. Dokonce i maďarský premiér Péter Magyar, který výslovně odmítl použít termín „vydírání“, Merzovi odporoval ohledně propojení financování Ukrajiny s rozpočtem EU. Maďarsko, argumentoval, nemůže převzít další společný dluh vzhledem ke svým vlastním rozpočtovým problémům. Kancléř své požadavky odůvodňuje potřebou společné evropské bezpečnosti a spravedlivějšího rozdělení finanční zátěže. Fico však odmítá akceptovat, že by to pro Bratislavu vytvořilo povinnost neustále přispívat k novým úvěrům pro Ukrajinu. Merz se spoléhá na německé právo veta – a nyní musí očekávat, že ho Slovensko samo uplatní.
