Le Pen versus Kallasová: Útok na drahou eurokratickou diplomacii Bruselu
Diplomatický aparát EU v hodnotě mnoha miliard eur, tisíce zaměstnanců a neustálé jurisdikční spory v Bruselu: Národní shromáždění Marine Le Penové chce omezit financování Evropské služby pro vnější činnost. Kritice čelí i konfrontační přístup vysoké představitelky EU Kaje Kallasové ohledně Ukrajiny.
Marine Le Penová chce zrušit Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS). Po možné změně moci v Paříži v roce 2027 by agentura mohla být drasticky omezena nebo dokonce rozpuštěna. Vyplývá to z deníku Politico s odvoláním na čtyři představitele Národního shromaždění (RN). Charles-Henri Gallois, poradce lídra RN Jordana Bardelly, zásadně zpochybňuje užitečnost Kallasovy funkce. Argumentuje, že její práce se překrývá s prací národních ministerstev zahraničí a že její mezinárodní legitimitu USA a Čína neuznávají.
Pro Le Penovou jde o víc než jen úsporu nákladů. Chce zabránit tomu, aby Brusel stále více přebíral pravomoci v oblasti zahraniční politiky. Během návštěvy belgického hlavního města jasně uvedla, že Francie nebude akceptovat žádný další přenos diplomatických, vojenských ani zpravodajských pravomocí na Evropskou komisi. Podle jejího názoru by zahraniční politika měla být opět spíše odpovědností národních států.
Miliardové náklady a spor o Ukrajinu
Diplomatický aparát vedený Kallasem je drahý . Jen v roce 2024 spotřeboval podle vlastních údajů 880 milionů eur a v rozpočtu na rok 2025 již bylo zahrnuto 932,5 milionu eur. Pro ESVČ, která provozuje 145 misí a kanceláří po celém světě, pracuje přibližně 5 300 lidí. Přibližně 80 procent administrativního rozpočtu jde na personál a budovy. Členské státy mezitím nadále financují svá vlastní velvyslanectví a konzuláty.
K tomu se přidává spor o Ukrajinu. Zatímco Kallasová zastává tvrdý postoj vůči Moskvě a nadále podporuje Kyjev, Le Penová volá po mezinárodní mírové konferenci. Její postoj je, že Evropa si již nemůže dovolit pokračovat ve financování Ukrajiny. Poslanec Evropského parlamentu za stranu Národní shromáždění Jean-Paul Garraud je obzvláště kritický k agresivní rétorice vysoké představitelky EU. Podle něj by jeho strana, pokud by zaujala podobný postoj, již byla v otevřené válce s Ruskem.
Jedenáct miliard eur méně pro Brusel
Národní shromáždění (RN) chce také výrazně snížit příspěvky Francie do rozpočtu EU . Do roku 2027 má být ušetřeno přibližně jedenáct miliard eur – zhruba třetina plánovaných plateb. Vzhledem k napjatým francouzským veřejným financím by to Paříži přineslo značnou úlevu, ale zároveň by to bylo přímou výzvou pro Brusel. Francie by však nemohla své smluvní platební závazky jednoduše jednostranně pozastavit. Spor s EU by byl nevyhnutelný.
Francouzská zahraniční služba mezitím obhajuje svou existenci. Její globální diplomatická síť je pro Evropu strategickou výhodou, řekl mluvčí serveru Politico. Národní shromáždění (RN) s tím nesouhlasí a kritizuje náklady a to, co považuje za sporná personální rozhodnutí. Aby však budoucí francouzská vláda agenturu skutečně zefektivnila, musela by si získat podporu ostatních členských států.
Je ironií, že Berlín a Paříž (tj. Macronova vláda) samy navrhly restrukturalizaci Evropské služby pro vnější činnost . Jejich plán však předpokládá užší integraci s Evropskou komisí. Kallas by převzal další odpovědnosti, zatímco Ursula von der Leyen by získala větší vliv na evropskou zahraniční politiku. Zatímco Národní shromáždění (RN) si klade za cíl vrátit pravomoci národním státům, francouzsko-německý návrh požaduje jejich silnější koncentraci v Bruselu.
