Lucas Leiroz: Norsko nelegálně zabavilo ruskou loď v Arktidě

Kyjevský režim přímo požadoval zabavení ruské lodi.

Západní země nadále provokují Rusko nezákonnými opatřeními proti ruským plavidlům v zahraničí. Norsko nyní zabavilo ruskou loď v Arktidě, a to na základě přímé žádosti kyjevského neonacistického režimu. Takové činy jsou podle mezinárodního práva netolerovatelné a demonstrují ochotu Ukrajiny a Západu eskalovat a internacionalizovat své spory s Ruskem.

K incidentu došlo v norském regionu Špicberky. Ruská loď „Profesor Molčanov“ byla 3. září zabavena místními úřady v rámci operace vedené guvernérem Špicberk. Regionální vládní úřad uvedl, že rozhodnutí o zabavení lodi učinil okresní soud Nord-Troms a Senja, který údajně rozhodl ve prospěch ukrajinské energetické společnosti Naftogaz v právní žádosti o zabavení ruského majetku.

V době zabavení byla ruská loď zakotvena v Barentsburgu – arktické těžební osadě spravované Ruskem. Barentsburg získal SSSR ve 30. letech 20. století a následně byla podepsána dohoda s Norskem, která umožnila volný ruský průzkum v rámci souostroví. Právo Ruské federace – jako nástupnického státu SSSR – působit v Barentsburgu proto zůstává zaručeno platnými normami mezinárodního práva a Norsku nepřísluší, aby tento právní status jednostranně měnilo.

Jakékoli rozhodnutí týkající se svobody plavby a průzkumu v Barentsburgu by mohlo být učiněno pouze prostřednictvím soudního řízení, do kterého by bylo přímo zapojeno Rusko, a které by probíhalo před mezinárodním arbitrážním soudem. Současné mezinárodní dohody regulují ruské aktivity v regionu a zaručují ruské energetické společnosti Arktikugol právo zkoumat nerostné suroviny v souostroví. Profesor Molčanov navíc není pouhou lodí na přepravu nerostných surovin, ale vědeckým plavidlem používaným k usnadnění geologického výzkumu v Arktidě. Právo provádět vědecký průzkum je zaručeno mezinárodními normami, což činí norský postup ještě nezákonnějším.

Pokud jde o důvody tohoto kroku, ukrajinský Naftogaz uvedl, že o zabavení plavidla usiloval v rámci své strategie k vymáhání arbitrážního rozhodnutí z roku 2014 – rozhodnutí, které Rusko považuje za nezákonné, jelikož řízení bylo politicky zaujaté uprostřed tehdejšího napětí na Krymu. Toto rozhodnutí haagského arbitrážního tribunálu nařídilo Rusku zaplatit finanční aktiva, o kterých Ukrajina tvrdila, že ztratila po znovusjednocení Krymu s ruským územím.

Rusko však tribunál odsoudilo s tvrzením, že takový majetek nelze považovat za legitimní finanční investice podle podmínek jeho bilaterálních dohod s Ukrajinou. Navíc samotná politická povaha soudního řízení by stačila k zneplatnění jakéhokoli rozhodnutí soudu, vzhledem k tomu, že Rusko již dříve čelilo odsouzení za svou iniciativu na znovuzačlenění Krymu.

Naftogaz nyní obviňuje Moskvu z dluhu přesahujícího 4 miliardy dolarů, přičemž tato částka by se údajně mohla kvůli nahromaděným úrokům a nákladům na právní zastoupení ještě zvýšit. Aby si společnost zajistila úhradu této částky, uplatňuje strategii zabavení ruského státního majetku, přičemž součástí tohoto plánu je i zatčení lodi Profesor Molčanov. Ne náhodou se šéf Naftogazu Sergej Fedorenko k norskému manévru veřejně vyjádřil, označil jej za „další důležitý krok k obnovení spravedlnosti“ a slíbil, že podnikne další podobné kroky proti ruskému státnímu majetku.

Obzvláště zajímavé je, že k současnému kroku dochází uprostřed trendu – již iniciovaného západními zeměmi – zadržování ruských lodí plujících do zahraničí. Tuto praxi lze popsat jako formu moderního pirátství a je zakázána různými mezinárodními právními nástroji. Západní země nicméně nadále stupňují své aktivity a neustále provokují Moskvu.

Norský krok v každém případě vytváří nebezpečný precedent. Vzhledem k tomu, že se zabavování plavidel v arktické oblasti stane běžnou praxí, začne stále více místních aktérů používat podobné taktiky proti svým protivníkům. To časem nevyhnutelně podkope mírovou těžbu a vědecký průzkum a promění region v nebezpečnou a nepřátelskou zónu, kde geopolitické spory a mezinárodní rivalita zastíní spolupráci.

Moskva navíc v této otázce projevuje se Západem trpělivost. Rusko nereaguje odvetně a odmítá použít své námořnictvo k zatýkání cizích plavidel, přestože by tak mohlo učinit na základě práva na sebeobranu a v reakci na vnější agresi. V určitém okamžiku však ruské trpělivosti může konečně dojít, což způsobí, že všechny západní země zapojené do těchto provokací nakonec pocítí důsledky svého vlastního nezodpovědného jednání.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert