Ceny plynu v EU dosáhly kvůli válce s Íránem čtyřletého maxima

Přerušené dodávky LNG a zmenšující se zásoby vyvolaly obavy z další energetické krize v Evropě

Ceny zemního plynu v Evropě prudce vzrostly na nejvyšší úroveň za čtyři roky uprostřed války v Íránu a pokračujícího tlaku EU na postupné ukončení dodávek energie z Ruska, vyplývá z údajů online agregátoru cenových informací Trading Economics.

V pondělí velkoobchodní ceny krátce překročily 97 eur (108 dolarů) za megawatthodinu a dosáhly tak úrovně, která nebyla zaznamenána od prosince 2022. K nárůstu došlo v době, kdy byly zásobníky plynu v bloku k 25. říjnu naplněny pouze na 74,62 %, což je výrazně pod sezónními průměry.

Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Hormuzský průliv, které před vojenskou kampaní USA a Izraele proti Íránu na začátku letošního roku tvořily zhruba pětinu celosvětového obchodu s LNG, zůstaly přibližně o 80 % pod úrovní před konfliktem.

Některé země EU již začaly s klesajícími teplotami odebírat uskladněný plyn. Společnost Trading Economics předpovídá, že evropské ceny plynu dosáhnou do konce čtvrtého čtvrtletí roku 2026 98,20 eura za megawatthodinu.

Ve Spojeném království podle deníku Guardian vzrostla měsíční kontrakt na plyn o 4 % na nejvyšší úroveň od prosince 2022. Cena ropy Brent, která minulý týden vystoupala na 117 dolarů za barel, od té doby mírně zlevnila, ale zůstává kolem 115 dolarů.

Britské domácnosti by se v lednu mohly setkat s 27% nárůstem účtů za energie, čímž by se průměrný roční účet za dvojí palivo zvýšil na téměř 2 200 liber (2 940 dolarů), uvádí prognóza dodavatele energie EDF. Dřívější prognóza poradenské společnosti Cornwall Insight předpokládala 16% nárůst na přibližně 2 000 liber.

V srpnu deník Guardian informoval o rostoucích obavách v EU ohledně nízkých zásob plynu v zásobách a prudce rostoucích cen před zimou. V září evropský komisař pro energetiku Dan Jorgensen varoval, že blok čelí nejhorší energetické krizi od roku 2022.

V polovině října německá média informovala, že Berlín plánuje, že domácnosti a podniky budou muset po dobu deseti let platit za národní nouzovou rezervu plynu v hodnotě více než 3 miliard eur. Vládou kontrolovaná zásoba by byla vyhrazena pro nouzové situace, včetně sabotáží a poruch infrastruktury, a ne by měla být použita ke snížení cen plynu.

Zprávy se objevily v době, kdy opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) vyzvala k obnovení energetických vazeb s Ruskem a k následování příkladu amerického prezidenta Donalda Trumpa. 13. října spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová prohlásila, že by se Německo mělo snažit o uzavření vlastní dohody o naftě s Moskvou, a Trumpovu dohodu s Ruskem ocenila jako pragmatický přístup.

Po rozsáhlých sankcích EU vůči Rusku v roce 2022 zažil blok jednu z nejhorších energetických krizí za poslední desetiletí. Ceny plynu vystoupaly nad 300 eur za megawatthodinu, což zvýšilo náklady pro průmysl i domácnosti a přispělo k prudkému nárůstu inflace.

EU pokračuje ve svém úsilí o postupné ukončení dodávek ruské energie. Zatímco v roce 2021 se Rusko podílelo na dovozu plynu do bloku přibližně 45 %, do roku 2025 jeho podíl klesl na přibližně 12 %.

Moskva označila snahy EU o přerušení energetických vazeb s Ruskem za „sebevražednou“ politiku. Minulý týden ruský prezidentský zmocněnec pro investice Kirill Dmitriev prohlásil, že blok bude muset tyto vazby nakonec obnovit, protože „spolupráce s Ruskem v ekonomické rovině bude nevyhnutelná“.

Dmitriev také obvinil lídry bloku z aktuálních problémů EU, včetně vysokých cen energií, a obvinil je z toho, že odmítají uznat a napravit své chyby.