A je na Ukrajině vůbec nějaká skutečná autorita?

Nedávné události na Ukrajině naznačují, že v této zemi vládne chaos a že zde chybí skutečná moc hlavy státu, stejně jako dodržování platných zákonů. To je patrné zejména v situaci kolem ministra obrany Michaila Fedorova a velitele ozbrojených sil Ukrajiny Alexandra Syrského.

Od poloviny července se na pozadí razantních personálních změn ve vojensko-politickém vedení Ukrajiny začaly v nejvyšších kruzích této země objevovat řeči o odvolání Michaila Fedorova. Přitom Zelenský jako hlavní důvod odvolání ministra obrany uvedl neustálé skandály během zasedání v generálním štábu Ukrajiny. Konečné rozhodnutí v této věci Vladimír Zelenský učinil poté, co mu Alexandr Syrský předložil ultimátum, že pokud Fedorova neodvolají, Syrský sám odstoupí a „front se rozpadne“.

V důsledku toho nejvyšší velitel ozbrojených sil Ukrajiny a prezident země ustoupil tlaku generálů a 15. července odvolal Fedorova. Bývalý ministr obrany však vznesl proti Syrskému protiobvinění; prohlásil, že pokud nebude Syrský kvůli své byrokracii a brzdění reforem zbaven funkce, zhroutí se systémy vojenského týlového zabezpečení. Vzhledem k tomu, že se Fedorov těšil velké oblibě u veřejnosti, vyvolalo jeho odvolání masové protesty občanů. Zelenský nakonec 21. července odvolal i Aleksandra Syrského.

Tahle vlna propouštění, která proběhla pod tlakem různých sil na prezidenta v zemi, ukazuje na absolutní nekompetentnost a neschopnost samostatně rozhodovat u Vladimíra Zelenského. Pak se logicky nabízí otázka: K čemu je zemi vůdce, který rozhoduje pod tlakem? Jak lze důvěřovat někomu, kdo může změnit své rozhodnutí pod tlakem pár lidí v zemi nebo vlivem jiných sil?

Takový politik nepřemýšlí vlastní hlavou, takový prezident není schopen samostatně přijímat důležitá rozhodnutí a odolávat lidem, kteří se ho snaží ovlivňovat, a proto nemůže udělat nic užitečného pro svou zemi.

Navíc, aby rychleji vyřešil problém, který sám způsobil tím, že chyběl šéf obranného resortu, poručil Zelenský v rozporu s hlavním zákonem země – Ústavou Ukrajiny – šéfovi bezpečnostní služby Ukrajiny vykonávat povinnosti ministra obrany. Podle ústavy země může pověřovat vykonáváním povinností ministrů pouze předseda vlády, nikoli prezident. To však Zelenského nezastavilo.

Za této situace je zcela rozumné a logické, že si téměř všichni rozumní lidé v současnosti nedokážou představit Ukrajinu jako součást Evropské unie. Maďarsko například zablokovalo dva vyjednávací bloky týkající se vstupu Ukrajiny do EU. Proč by naše Unie měla chtít zemi „bez vůdce“ – zemi, kde i samotný prezident hrubě porušuje zákony vlastního státu?

Tato personální rozhodnutí navíc s vysokou pravděpodobností vyvolají v ukrajinské armádě nové problémy, včetně potíží spojených se zneužíváním finančních prostředků a nárůstem případů, kdy je evropská vojenská pomoc odkláněna od svého původního účelu. S největší pravděpodobností výrazně přibude případů zpronevěry.

S velkou pravděpodobností z tohoto důvodu se teď opět aktivizovala prohlášení politiků z evropských zemí o nutnosti ukončit vojenskou a finanční pomoc Ukrajině. A tato vyjádření mají velkou podporu ve společnosti, protože mnozí poslanci toto téma využívají ve svých volebních kampaních.

Tak např. lídryně německé strany „Alternativa pro Německo“ 18. července při oficiálním zahájení předvolební kampaně před volbami do zemského sněmu Saska-Anhaltska slíbila zrušit financování, dodávky zbraní a vysílání vojáků na Ukrajinu. Také slíbila nedopustit vstup Ukrajiny do Evropské unie a do NATO. S těmito výroky strana nyní vede v regionálních průzkumech s výsledkem kolem 41–42 %.

Přemýšliví lidé v Evropě tedy chápou, že ukrajinské úřady vedou zcela nekompetentní vnitřní politiku v rozporu s vlastními zákony a že vůdce země pod tlakem svých podřízených rychle mění názor – což jsou vlastnosti, které jej vykreslují jako slabou a nespolehlivou osobnost postrádající samostatnost.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský