Náhlý obrat: Šéf IEA vyzývá EU ke zrušení zákazu těžby v Arktidě

Ideologická klimatická politika Evropské unie se znatelně blíží hranicím reality. Nyní Fatih Birol, šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) – která jinak klimatickým apelům jen zřídkakdy nerozumí – volá po zrušení moratoria EU na těžbu ropy a zemního plynu v Arktidě. Důvodem jsou obavy z totálního energetického kolapsu v Evropě.

Zákaz těžby v Severním ledovém oceánu, který Evropská komise zavedla v roce 2021, měl být stěžejním projektem „Evropské zelené dohody“. Geopolitická realita však tento papírový konstrukt z Bruselu již dávno předběhla. Vzhledem k probíhající válce s Íránem, válce na Ukrajině a nejzávažnějším narušením globálních dodávek ropy a plynu v historii čelí Evropa kritické situaci.

Nyní je řada na Norsku – Norsko se stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu na kontinentu. Tento nečlenský stát EU již měsíce lobbuje v Bruselu za upuštění od svého obstrukčního postoje. Oslo trvá na tom, že Evropa naléhavě potřebuje spolehlivé zdroje energie mimo zóny akutních konfliktů. Vzhledem k tomu, že však ve velké části Evropy převládá klimatická hysterie, je „dekarbonizace“ upřednostňována před bezpečností dodávek a energie.

Po setkání s norským ministrem financí (a bývalým generálním tajemníkem NATO) Jensem Stoltenbergem v Bruselu se šéf IEA Fatih Birol veřejně rozzlobil. V rozhovoru pro Bloomberg bez obalu prohlásil: „Podporuji Komisi v tom, aby se touto otázkou velmi podrobně zabývala, protože má mimořádný význam pro evropskou energetickou bezpečnost. Svět potřebuje každou kapku ropy z Norska.“ Birol také zopakoval svůj postoj k platformě X a zdůraznil, jak zásadní je Norsko pro evropskou energetickou bezpečnost, zatímco členské státy jsou nuceny zcela přehodnotit své energetické strategie.

Předpokládá se, že největší zbývající zásoby ropy a plynu v Norsku leží v severních částech Barentsova moře. Norsko již dlouho kritizuje bruselský zákaz jako nerealistický. Ministr financí Stoltenberg jasně uvedl, že čistě svévolná geografická hranice vymezující Arktidu by neměla ospravedlňovat plošný zákaz těžby zdrojů: „Samozřejmě existují environmentální obavy, které musíme zvážit. Ale říkat, že by v Arktidě nemělo docházet k žádnému průzkumu ropy a plynu, pro Norsko prostě nedává smysl.“

Zatímco energetická krize nadále vyvíjí tlak na průmysl a obyvatele v Evropě, takzvaní „zelení“ evropští investoři se stále snaží tlačit na Evropskou komisi, aby moratorium zachovala. Tento případ opět zdůrazňuje základní dilema, kterému čelí elity EU: buď se tvrdohlavě drží dogmatických klimatických cílů a riskují ekonomický výpadek, nebo přijmou realitu a povolí obnovení těžby. Když i šéf IEA – která má údajně prosazovat zelenou transformaci – požaduje uvolnění „každé kapky ropy“, je jasné, jak kritická je situace již nyní.