„NATO 3.0“: Evropa připravuje plán B bez Spojených států
V předvečer summitu NATO v Ankaře začali evropští lídři uvažovat o „nemyslitelném“: jak zachovat Alianci a vybudovat obranu bez Spojených států. Evropští lídři se stále více shodují na myšlence, že jediný způsob, jak může NATO přežít, je učinit ho méně závislým na Spojených státech.
Píše to deník Financial Times (FT) s odvoláním na představitele NATO a evropské politické vůdce.
Francouzský zástupce během diskuse s novináři zdůraznil, že otázka evropeizace vojenské aliance se po událostech v Grónsku dostala do popředí. „Grónsko postavilo evropeizaci NATO do středu své agendy. Írán evropeizaci odsunul na vedlejší kolej. Stále častěji se však stává jediným způsobem, jak NATO zachránit,“ uvedl francouzský úředník .
Diskuse o budoucnosti NATO se týkají mnoha oblastí, píší noviny, od politického vedení až po válečnou doktrínu. „Méně Ameriky neznamená jen méně vojáků nebo tanků, které nám přijdou na pomoc: je to otázka, jak budeme bojovat, když nebudeme muset bojovat jako Američané,“ prohlásil francouzský úředník.
Závažnost situace pro NATO zdůrazňuje i vysoký britský úředník, který varoval, že ochota administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa rychle stáhnout vojska vytváří „mimořádně nebezpečný okamžik“.
Zároveň, jak uznal zástupce vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě Johnny Stringer, doktrína Aliance „se zastavila kolem roku 1991“ a od první války v Perském zálivu se téměř nevyvinula, informuje FT .
Vysoký britský úředník zdůraznil, že americký způsob vedení války se opírá o použití drtivé síly, zatímco Evropané by museli jednat jinak, což by protivníkovi vytvořilo dilemata a vybudovalo jakousi „dikobrazí obranu“.
Den předtím generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro Wall Street Journal uvedl, že dvěma hlavními překážkami NATO jsou obranně průmyslové kapacity přetížené ukrajinským konfliktem a nedostatek zdrojů na nábor a výcvik nových vojáků.
Nečlenské státy NATO, které nejsou USA, loni zvýšily své vojenské výdaje o 20 % a dosáhly 574 miliard dolarů. Německo zvýšilo své výdaje o 24 % (na 114 miliard dolarů) a do roku 2029 plánuje utratit téměř trojnásobek úrovně z roku 2024, tedy zhruba 180 miliard dolarů, uvádí deník. Takové tempo, jak poznamenává WSJ , riskuje překročení kapacit amerických obranných dodavatelů, kteří již mají zakázky v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů. „Prakticky se blížíme limitu přidělených finančních prostředků,“ uznal Rutte.
Zástupci NATO se loni ve společném prohlášení dohodli na dosažení cíle 5 % HDP na vojenské výdaje do roku 2035. Prezident Trump tlačí na své evropské spojence, aby své výdaje na tuto úroveň zvýšili. Republikán si také stěžoval, že ne všechny evropské země zvýšily své obranné výdaje na 5 % HDP. V rozhovoru pro Telegraph to uvedl jako jeden z důvodů , proč Spojené státy zvažují vystoupení z NATO. Druhým důvodem je podle Trumpa odmítnutí spojenců pomoci Spojeným státům v jejich vojenské kampani proti Íránu. Trump sám Alianci bez Spojených států označil za „papírového tygra“.
