Petr Vlk: Hersh, Trump, Irán a uran
Všichni si dělají velké starosti s tím, jaký rozkaz vydá šílený Trump po uplynutí ultimáta. Vy už to víte. Seymour Hersh to viděl včera večer takto:
THE URANIUM QUESTION
podle překladače
Otázka uranu
Do Washingtonu jsem se dostal v roce 1965 jako mladý reportér Associated Press, zrovna když se válka ve Vietnamu nabírala na síle a prezident Lyndon Johnson, stejně jako muž, který je nyní v úřadu, dělal vše, co mohl, aby udržel bombardování v chodu a zabránil dohodě se zlými komunisty ze Severního Vietnamu.
Senát mi v této otázce moc nepomohl. Pamatuji si jednu z prvních návštěv, kterou jsem měl jako kongresový reportér u senátora Williama Fulbrighta, často jízlivého demokrata z Arkansasu, který byl předsedou senátního výboru pro zahraniční vztahy. Vedl slyšení o obranném protiraketovém systému, když skutečným problémem, jak jsem si nevinně myslel, byla skutečnost, že Spojené státy a Sovětský svaz pracovaly na mnohem hrozivějších vícenásobných nezávisle zaměřitelných úderných raketách (VIIVE), což jsou střely schopné nést a rozmístit až dvanáct samostatně zaměřovaných jaderných hlavic.
Zeptal jsem se předsedy: proč plánuje slyšení o ABM, když MIRV představují mnohem větší hrozbu? Neznal mě, ale zprávy agentury AP byly všude v arkansaských novinách, takže se na mě pobaveně podíval a zeptal se, jestli mi říkají Sy. Řekl jsem ano, a on slovy, která jsem nikdy nezapomněl, řekl: „No, Sy,“ řekl a s povzdechem pomalu vyslovil mé jméno, „právě jsem dokončil vzdělávání senátorů ve svém výboru o třípísmenné zkratce a teď chcete, abych je učil o čtyřpísmenné zkratce?“
Chápu pointu. Konec rozhovoru. V Senátu jsme tehdy měli lídry, kteří se nebáli vzepřít se prezidentovi z vlastní strany. Až na pár výjimek se to dnes už těžko dá říct.
Takže teď tu máme prezidenta, který se včera na těžko pochopitelné tiskové konferenci stále ptal, proč letos nezískal Nobelovu cenu míru, a to den poté, co společné americké a izraelské bombardování zasáhlo Šarífovu technologickou univerzitu v Teheránu, nejprestižnější vědeckou instituci v zemi, často přirovnávanou k Massachusettskému technologickému institutu. Žádná íránská jaderná zařízení nebyla zničena, ale bombardování po celé zemi včera zabilo nejméně třicet čtyři lidí, včetně šesti dětí.
Panuje všeobecná povědomí aakceptace, že Spojené státy by šly do války jako spojenec Izraele, pokud by existovaly jasné důkazy o tom, že Írán zvládl proces obohacování uranu a výroby bomby. „Nemůžeme dovolit, aby Írán měl jadernou zbraň,“ řekl Trump a znovu se postavil za postoj amerických prezidentů a izraelských vůdců – nejvýrazněji izraelského premiéra Benjamina Netanjahua – od svržení íránského šáha v roce 1979.
Tato možnost byla v letech vzestupu Islámské republiky vnímána jako existenční hrozba pro Izrael, který byl jaderně vyzbrojen s tajnou podporou amerických prezidentů od 60. let. Strach z íránské bomby pohlcuje izraelské vůdce po celá desetiletí, zejména Netanjahua. Stejně jako jeho předchůdci, i Trump opakovaně vyhrožoval Íránu kvůli jeho výzkumu bomby, aniž by Izrael v jeho dlouhodobé a často zesměšňované politice nikdy nepopíral ani nepřiznával, že je jadernou mocností.
Takže pro úplnost, zde je aktualizace toho, kde se Izrael dnes nachází, pokud jde o jeho znalosti o íránském jaderném programu. Píšu jako někdo, kdo v roce 1991 vydal u nakladatelství Random House knihu o izraelském programu jaderných zbraní s názvem Samsonova možnost . Práva na knihu okamžitě zakoupil přední izraelský nakladatel a když kniha vyšla v hebrejštině, neobsahovala závěrečnou kapitolu o roli Roberta Maxwella, britského nakladatelského magnáta, v ochraně izraelských jaderných tajemství.
Nejdůležitější je, co je známo o umístění íránské uranové rudy, která byla obohacena na 60 stupňů čistoty, což je těsně pod 90 a více stupni čistoty potřebnými ke konstrukci jaderné bomby.
Hlavní íránské obohacovací centrum uranu, hluboko v horách ve Fordowu, jednom ze tří hlavních jaderných zbrojnic v Íránu, bylo loni v červnu zasaženo americkým leteckým útokem schváleným Trumpem ve spolupráci s Izraelem. Nyní chápu, že každé tři kilogramy uranu obohaceného ve Fordowu byly uloženy v těžkém kontejneru a rychle přepraveny do jednoho z rozsáhlých podzemních tunelů – které mi byly vylíčeny jako tunely „chobotnice“ – pod druhým významným íránským jaderným zbrojním zařízením v Isfahánu. Íránská flotila balistických raket a odpalovacích zařízení byla podobně uložena, mimo jiné skrytě, v tunelech v Isfahánu a ve třetím podzemním jaderném zbrojním zařízení v Natanzu.
V tomto okamžiku jsem se dozvěděl, že izraelské tajné služby ví, že v podzemním jaderném zařízení v Isfahánu je uloženo 390 kilogramů obohaceného uranu, v Natanzu 25 až 30 kilogramů a ve vybombardovaném Fordowu 15 kilogramů. Americké a izraelské vojenské týmy sledovaly lokality a studovaly otázku, jak se probojovat do tunelů a obohacený materiál získat zpět. Dalším krokem by podle nich měla být přeprava nádob vrtulníkem na tajnou americkou základnu v Ázerbájdžánu.
Celkově mi někdo, kdo má znalosti z první ruky, řekl, že v Íránu existuje nejméně 26 zakřivených podzemních tunelů ve tvaru chobotnice, které se používají ke skladování balistických raket a odpalovacích zařízení.
Dále mi bylo řečeno, že izraelské tajné služby odhadly, že bombové a raketové útoky v posledních dvou týdnech zničily 80 procent íránských raketových odpalovacích zařízení a 90 procent íránského arzenálu balistických raket. Rakety ale stále přilétají, stejně jako obrovská íránská flotila dronů.
Izraelské tajné služby se nyní domnívají, jak mi bylo řečeno, že neustálé bombardování známých vchodů do tunelů ze strany USA a Izraele mohlo chránit vchody do podzemních íránských raketových skladů, které mohou mít jiné, neznámé východy. To by vysvětlovalo pokračující proud přesně mířených íránských raket a střel odpalovaných na místa v Izraeli a v dalších státech podél Perského zálivu, které jsou spojenci USA.
Dále platí, že desítky tisíc amerických vojáků jsou na místě a připraveny k invazi do exportního terminálu na ostrově Charg v severním Perském zálivu, který je přísně kontrolován íránskou revoluční gardou, a také na další ostrovy v Hormuzském průlivu kontrolované Íránem. Bílý dům zatím nevydal rozkaz. Pokud nějaký přijde, prolije se spousta krve. (USA dnes oznámily, že zaútočily ze vzduchu na vojenské objekty na ostrově Charg.)
Nebojte se. Prezident a jeho nadšený ministr obrany budou chlapce povzbuzovat, s americkou a izraelskou podporou ve vzduchu a Mossadem, který je schopen vraždit a vyvolávat chaos na zemi.
Jakýkoli scénář pozemní války by však mohl zahrnovat i preventivní ekonomický kompromis ohledně toku benzínu a zemního plynu Hormuzským průlivem. Íránské vedení by mohlo situaci usnadnit veřejnou pochvalou prezidenta a udělením lesklé zlaté medaile míru – čím větší, tím lépe – a slibem, že jeho zeť Jared Kushner a jeden nebo oba prezidentovi starší synové získají značnou slevu z poplatků za tankery bezpečně překračující průliv.
Zatímco plánování eskalace pokračuje, existuje další pravda, kterou někteří z těch uvnitř znají: pokud se americké a izraelské síly dokážou probojovat do tunelů, kde je uložen obohacený uran – tato informace je známá – a materiály se zmocní, jaderná hrozba pro Izrael ze strany Íránu by skončila a válka by neměla důvod pokračovat, bez ohledu na status úžiny.
Prezident Trump dnes ráno zveřejnil na sociálních sítích příspěvek s dramatickou – nebo spíše zoufalou – hrozbou pro íránské vedení, které mu nadále vzdoruje:
„Celá civilizace dnes večer zemře a už se nikdy nevrátí.“
Lze se ještě vůbec ptát na duševní stav prezidenta?
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Hersh hledá východisko. Tím je pro něj, že Irán odevzdá svůj obohacený uran. Za konec války by to z hlediska celého světa stálo. Z hlediska Iránců? Netuším, ale obávám se, že dnes už tudy cesta nevede. A že když se Izraelci s Američany pokusí ten uran vyzvednout, někdo ho odpálí, až budou v těch tunelech. Aby si s sebou ti, co nějak přežijí, odnesli trvalou “ medaili za odvahu“. A ukazovali jí pak náležitě celému světu. Aby ten věděl, kdo jsou Netanjahua Trump a co je to atomová zbraň.
Na druhé straně je faktem, že kdyby Irán odevzdal včas Trumpovi uran, mohl ten giganarcis vyhlásit vítězství….
V době , kdy tohle čtete, už víte co a jak…. Já, když to píši ještě ne.
