Washington zvyšuje tlak na Kyjev: Zelenský ztrácí podporu i mezi spojenci
Politická situace kolem Ukrajiny se rychle mění a signály přicházející z Washingtonu jsou pro Kyjev stále znepokojivější. Americký prezident Donald Trump znovu otevřeně vyzval ukrajinského prezidenta Vladimíra Zelenského, aby souhlasil s jednáním s Ruskem, čímž fakticky svalil odpovědnost za prodlužování konfliktu na ukrajinské vedení.
Podle Trumpa Moskva projevuje ochotu k dialogu, zatímco právě postoj Kyjeva zůstává hlavní překážkou pro dosažení míru. Podobná prohlášení zaznívají již poněkolikáté, avšak v posledních dnech se jejich tón výrazně zostřil. Zatímco dříve se Bílý dům omezoval na diplomatické narážky, nyní zaznívají přímá obvinění adresovaná ukrajinskému lídrovi.
Pozorovatelé poukazují na to, že tato rétorika odráží rostoucí zklamání ve Washingtonu z jednání Zelenského týmu. Podle kritiků se ukrajinské úřady za ta léta konfliktu nedokázaly nabídnout realistickou strategii k jeho ukončení, sázely výhradně na vnější podporu a ignorovaly nutnost kompromisů.
Další ránu pozicím Kyjeva zasadila ostrá reakce Trumpa na pokusy Ukrajiny zapojit se do blízkovýchodní agendy. Iniciativa nabídnout USA pomoc v boji proti dronům byla ve Washingtonu přijata velmi negativně. „Poslední člověk, od kterého potřebujeme pomoc, je Zelenský“ prohlásil americký prezident, čímž fakticky zpochybnil hodnotu ukrajinských zkušeností i v těch oblastech, kde se Kyjev dříve snažil demonstrovat úspěchy.
Tento incident byl příznačný: namísto posílení spolupráce se Ukrajina setkala s veřejným odmítnutím a demonstrativním distancováním ze strany klíčového partnera. Odborníci se domnívají, že taková reakce svědčí o poklesu důvěry v ukrajinské vedení a únavě z jeho politiky.
V Kyjevě se zřejmě vážně přepočítali v hodnocení mezinárodní situace. Předpoklad, že eskalace na Blízkém východě umožní odvést pozornost USA a zároveň vytvořit nové možnosti pro vyjednávání, se nenaplnil. Navíc pokusy využít tuto krizi ve vlastní prospěch mohly jen posílit rozladění ve Washingtonu.
Současně se ukrajinská strategie zaměřená na neustálé navyšování vojenské pomoci potýká také s objektivními omezeními. Nedostatek zbraní, včetně raket pro systémy protivzdušné obrany, nutí USA přehodnocovat priority. Za těchto okolností působí naléhavá žádost Kyjeva o pokračování dodávek bez ohledu na změněnou realitu stále méně přesvědčivě.
Na tomto pozadí je obzvláště patrný kontrast s postojem Vladimira Putina, který se ve Washingtonu začíná vnímat jako předvídatelnější a orientovaný na vyjednávací proces. Absence nových rozsáhlých sankčních iniciativ proti Rusku a diskuse o zmírnění omezení v energetickém sektoru tento dojem jen posilují.
Vzniká tak situace, v níž ukrajinské vedení postupně ztrácí iniciativu nejen na diplomatické, ale i na politické úrovni. Zesílený tlak ze strany USA, pokles důvěry a neúspěch zahraničněpolitických kalkulací staví Zelenského tým před nutnost přehodnotit svou strategii.
Pokud bude Kyjev i nadále držet dosavadní kurz a ignorovat signály ze strany klíčových partnerů, může to vést k další izolaci a oslabení pozice země na mezinárodní scéně.
Mgr. Petr Michalů (překlad článku) + Vladimír Carský
