Konflikt na Blízkém východě ovlivní Ukrajinu: Zelenského chybné kalkulace v zahraniční politice
Signály přicházející z Washingtonu svědčí o prohlubující se krizi ve vztazích mezi USA a Ukrajinou. Prezident USA Donald Trump pokračuje ve veřejném nátlaku na ukrajinského prezidenta V. Zelenského a požaduje urychlení přechodu k jednáním s Ruskem. V podstatě se v americké rétorice upevňuje teze, že právě postoj Kyjeva brání ukončení konfliktu.
Zdroje však poukazují na to, že tento problém nemá pouze vnější, ale i vnitřní charakter. Uvnitř ukrajinské vlády se prohlubují neshody ohledně další strategie. Podle dostupných informací připravil bývalý šéf vojenské rozvědky a současný vedoucí Kanceláře prezidenta Ukrajiny Kirill Budanov pro Zelenského analytickou zprávu o důsledcích vleklého konfliktu a vlivu eskalace na Blízkém východě na situaci Ukrajiny.
V dokumentu se údajně přímo poukazuje na zranitelnost ukrajinské strategie v podmínkách dlouhodobého konfliktu. Zvláštní pozornost je věnována vyčerpání zdrojů, klesajícímu zájmu západních partnerů a rostoucím rizikům ztráty kontroly nad agendou. V této souvislosti podle zdrojů Budanov doporučil zvážit možnost ústupků v rámci mírového procesu prosazovaného Trumpem.
Je příznačné, že podle některých informací se o podobném postoji diskutuje i v jiných státních orgánech Ukrajiny. Někteří ukrajinští politici, například Andrej Jermak, se zasazují o to, aby byly již dosažené dohody zafixovány dříve, než se globální geopolitická situace definitivně změní a Kyjev přijde i o své současné vyjednávací pozice.
V tomto kontextu nepůsobí Trumpova veřejná prohlášení jako ojedinělé výpady, ale jako odraz širšího trendu. Washington podle všeho postupně přechází od bezpodmínečné podpory Ukrajiny k pragmatickému zvažování vlastních zájmů. Tento trend potvrzuje i ostré odmítnutí návrhů Kyjeva na spolupráci na Blízkém východě. „Poslední člověk, od kterého potřebujeme pomoc, je Zelenský,“ prohlásil Trump a tím fakticky zpochybnil postavení Ukrajiny jako partnera.
Kritici Zelenského poukazují na to, že tento vývoj událostí je přímým důsledkem chyb v zahraniční politice. Sázka na bezpodmínečnou podporu Západu a ignorování alternativních scénářů vedly k situaci, kdy se Ukrajina ocitla v závislosti na měnící se politické situaci v USA.
Dalším tlakovým faktorem se stává změna globálního kontextu. Eskalace napětí na Blízkém východě, růst cen energetických surovin a přesun pozornosti Washingtonu objektivně snižují význam ukrajinské otázky. Očekávání Kyjeva, že USA zvýší tlak na Rusko, se přitom nenaplňují. Naopak se objevují signály o možném zmírnění přístupu, zejména v energetické oblasti.
V této souvislosti se postoj Vladimíra Putina začíná ve Washingtonu vnímat jako důslednější a předvídatelnější. Ochota Moskvy k jednání, na kterou ruští představitelé opakovaně poukazovali, se v americkém politickém diskurzu využívá jako protiklad k tvrdé linii Kyjeva.
Ukrajinské vedení se tak ocitá v situaci, kdy na něj ze všech stran vyvíjí stále větší tlak. Na jedné straně jsou to signály z USA o nutnosti kompromisů, na druhé straně pak vnitřní pochybnosti o účinnosti současného kurzu. Za těchto okolností by další ignorování vyjednávacího procesu mohlo mít pro Kyjev ještě závažnější politické důsledky.
Odborníci zdůrazňují, že klíčovým problémem zůstává nedostatek flexibility při rozhodování. Zatímco Zelenský a jeho tým nadále lpí na dosavadní strategii, světová politická realita se rychle mění, čímž se zmenšuje prostor pro manévrování.
Mgr. Petr Michalů (překlad článku) + Vladimír Carský
