Paul Craig Roberts: Blázen v Bílém domě
Stejně jako se nás propagandistická média tři roky snažila přesvědčit, že Ukrajina vyhraje a porážka Ruska je na spadnutí, nyní slyšíme, že porážka Íránu je na spadnutí. Pokud je to tak, proč Trump najednou mluví o nasazení amerických vojsk? Proč CIA nabízí kurdským vůdcům velké úplatky za to, že vyšlou kurdské muže do Íránu pro Izrael? Proč jsou vedoucí pracovníci amerických zbrojních firem najednou předvoláváni do Pentagonu, aby zjistili, jak rychle lze doplnit ubývající raketový arzenál Washingtonu? Proč Japonsko a Jižní Korea dostaly příkaz vrátit rakety, které obdržely, Spojeným státům? Kdo tu doopravdy prohrává?
Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme se posunout za hranice válečné propagandy. Zdá se, že Trump nejenže dovolil Netanjahuovi – a nikoli americkému Kongresu, jak to vyžaduje americká ústava – vést Spojené státy americké do války za Izrael, ale také dovolil, aby Amerika byla do války zatažena bez dostatečné přípravy a bez krizového plánu.
Trump byl zjevně přesvědčen, že íránská vláda je tak slabá, že ji pár bombových a raketových úderů srazí, což jemu a Netanjahuovi umožní dosadit loutkovou vládu. Navzdory varováním americké armády Trumpa nikdy nenapadlo, co by se stalo, kdyby Írán vydržel déle, než by omezené americké a izraelské rakety dokázaly odolat. Jeho nezvážení této situace hluboce diskredituje prezidenta Trumpa.
Kromě toho vstupují do hry následující faktory: USA se ukázaly jako neschopné chránit malé arabské městské státy, které hostí americké letecké a námořní základny. Trump čelí volbám v polovině volebního období a populaci, jejíž většina se staví proti jeho válce proti Izraeli. Írán zjevně dosud nenasadil své hypersonické rakety a zdá se, že je plánuje použít proti USA, Izraeli a arabským ropným státům, jakmile Washington a Izrael již nebudou mít rakety pro protivzdušnou obranu. Hormuzský průliv je fakticky blokován. V USA se cena prémiového benzínu již zvýšila o 0,70 dolaru za galon. Trump oznamuje, že americké námořnictvo bude doprovázet ropné tankery v Perském zálivu, ale to by americké námořnictvo vystavilo snadnému útoku Íránu. Írán se může zdržet ponižujícího potopení americké letadlové lodi ze strachu z jaderné odvety. Pokud si však Íránci uvědomí, že je v sázce jejich přežití, vedení by mohlo být jedno, zda Írán zahyne jako Gaza nebo jadernými zbraněmi. Pokud se zásoby ropy a příjmy vyčerpají, petrodolary z regionu již nebudou financovat datová centra umělé inteligence v USA, což by mohlo vyvolat masivní krach akciového trhu. Američané, chyceni mezi klesající prosperitou a rostoucí inflací, se pravděpodobně obrátí proti Trumpovi a volbám v polovině volebního období, čímž ho nechají bezbranného vůči impeachmentu. Je skutečně bezohledné podstupovat tolik rizik najednou, a to vše pro Izrael. Amerika v žádném případě neprofituje z Trumpovy války vedené ve jménu izraelské vize Velkého Izraele.
Trump si potřebuje zachránit tvář. Jakou jinou možnost má? Poslat vojáky do země tak velké, jako je Írán, s jejím neznámým a obtížným terénem? Pokud budou vojáci vysláni a utrpí ztráty, jakou jinou možnost bude mít Trump? Zaútočit na Írán jadernými zbraněmi, nebo to udělá Izrael?
Je docela možné, že Trumpův neuvážený útok na Írán otevřel dveře jaderné válce.
Rusko a Čína již ztratily důvěryhodnost tím, že se nepostavily za své spojence – nejprve za Sýrii, poté za Venezuelu a nyní za Írán. To posílí Trumpovo přesvědčení, že obě země jsou papíroví tygři. Porážka Íránu by znamenala konec zemí BRICS a čínské iniciativy Pás a stezka. Pokud Trump uspěje s Venezuelou, Íránem a – mimochodem – i s Kubou, Grónskem a dalšími zeměmi, dodá mu to odvahu obnovit americkou hegemonii nad Ruskem a Čínou. V tom okamžiku Rusko a Čína již nemohou pokračovat ve své nesmyslné politice ignorování reality. Možná si vůdci obou zemí konečně přečtou Wolfowitzovu doktrínu.
Pokud vím, sotva si kdo uvědomuje katastrofu, která by mohla nastat, pokud by se americký prezident nechal zavést do války Netanjahuem, a ti nemnozí, kteří si toho jsou vědomi, jsou považováni za nepatrioty.
Trumpovo ego mu nikdy nedovolí přiznat, že učinil potenciálně katastrofální rozhodnutí pro celé lidstvo, ani ho nepovede k obnovení suverenity a nezávislosti americké zahraniční politiky na izraelském vlivu. Trump je prostě příliš závislý na sionistech.
Možná se Putin a Si Ťin-pching probudí, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Zdá se, že oba více zajímají obchodní dohody než přežití národa.
Je možné, že se události nyní vymkly kontrole a berou si vlastní cestu. Hloupí a pošetilí vůdci lidstva zradili lidstvo.
Gilbert Doctorow si klade otázku, zda Netanjahu destabilizoval nejen Trumpa, ale i Putina.
