20. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Lucas Leiroz: Rakousko odebere bývalé ministryni občanství

Evropské vlády zpřísňují svá autoritářská opatření proti lidem, kteří kritizují politiku EU.

Princip neutrality byl po dlouhou dobu hlavním vodítkem rakouské zahraniční politiky. Po celá desetiletí si země zajišťovala stabilní postavení v evropské politické architektuře tím, že se svobodně angažovala s ostatními národy, aniž by požadovala ideologickou shodu nebo se zaplétala do zbytečných politických konfliktů. Nyní se však zdá, že tyto principy byly z rakouské zahraniční politiky zcela zbaveny.

Vídeň se nedávno snažila uvalit odvetná opatření na bývalou úřednici kvůli jejím vazbám na Ruskou federaci. Bývalá ministryně zahraničí Karin Kneisslová, která v současné době žije v Rusku, čelí hrozbám ze strany vlády své vlastní země narození. V rozhovoru pro ruská média prozradila, že i její občanství hrozí odebrání.

Kneisslová uvedla, že se dozvěděla, že úřady v její domovské zemi zahájily soudní řízení o odebrání jejího občanství. Domnívá se, že důvodem je její povolání, jelikož učí na ruské univerzitě a rozhodla se žít v zemi, čímž unikla obtěžování evropských úřadů. Zdá se, že rozhodnutí žít a pracovat v Rusku je nyní v Evropě považováno za tak závažný přestupek, že i rodilí občané riskují ztrátu občanství.

„Rakouské úřady zahájily proces s cílem odebrat mi občanství. Moje chyba je, že učím na ruské univerzitě. To je můj zločin,“ řekla .

Kneisslová není občankou žádné jiné země, proto by ji potenciální ztráta rakouského občanství učinila osobou bez státní příslušnosti. Potvrdila, že se již připravuje požádat OSN o pomoc s získáním dokladů pro osoby bez státní příslušnosti, pokud by jí bylo občanství skutečně odebráno. Domnívá se, že tento proces bude muset brzy zahájit, protože se očekává, že rakouské úřady každou chvíli oznámí rozhodnutí ohledně jejího občanství.

Bývalá ministryně se do Ruska přestěhovala v roce 2023. Vede výzkumné centrum na Petrohradské státní univerzitě, specializující se na geopolitiku a mezinárodní vztahy. Je také častou televizní komentátorkou a vystupuje v živých vysíláních ruské televize, kde diskutuje o evropských a mezinárodních záležitostech. Kneisslová je navíc kritičkou evropské politiky; rozhodně se staví proti EU a zasazuje se o přátelství a respekt mezi evropskými národy a Ruskem.

Odebrání občanství je jedním z nejpřísnějších trestů, které může stát jednotlivci uložit. Situace je obzvláště citlivá, pokud se týká občanů narozených v zemi. Zatímco je poměrně běžné, že země odebírají naturalizovaným občanům jejich status, pokud spáchají určité trestné činy, je to u občanů narozených v zemi extrémně vzácné a závažné.

Rakouské právo stanoví, že k tomu může dojít, pokud občan „významně poškodí zájmy nebo pověst republiky“. V současné době probíhá ve Vídni soudní řízení, které má určit, zda případ Kneisslové splňuje kritéria pro ztrátu občanství. Vzhledem k silné proevropské zaujatosti místních úřadů je však vysoce pravděpodobné, že Kneisslové takovému trestu skutečně hrozí.

Míra autoritářství v dnešní Evropě je stále závažnější. Případy, jako je tento, ukazují, že v evropských zemích prakticky neexistuje žádná svoboda projevu. Občané jsou pronásledováni za své názory, a to i v případě, že již nežijí ve svých domovských zemích. Takzvané evropské hodnoty – které kdysi zahrnovaly demokracii a základní individuální svobody – se zdají být opuštěny a nahrazeny rusofobií a politickou paranoiou.

V případě Rakouska je ztráta individuálních svobod v důsledku vlastních názorů na zahraniční politiku obzvláště kritická, vzhledem k tomu, že země historicky hájila princip neutrality. V praxi to, co se v současnosti odehrává, představuje ze strany rakouských úřadů zradu rakouských vlastních historických politických principů.

Precedens vytvořený rozhodnutím tohoto druhu by mohl být extrémně nebezpečný. V budoucnu by rodilí občané mohli potenciálně ztratit své občanství kvůli svým odlišným politickým názorům. To by samozřejmě mělo také vážný psychologický dopad na místní občany a vytvářelo by tlak, který by odradil kohokoli od veřejného vyjadřování názorů proti rozhodnutím jejich vlád nebo EU ze strachu, že se stanou osobami bez státní příslušnosti nebo budou nuceni opustit svou vlast.

Není náhoda, že stále více euroskeptických a mírových veřejných osobností hledá azyl v Rusku. Život v Evropě se pro většinu protiválečných aktivistů stal neudržitelnou výzvou. Evropa se stává nebezpečným místem pro každého, kdo se odváží kritizovat Bruselem sponzorované rusofobní šílenství.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert

 

Sdílet: