20. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Christian Weber: Ideální nástroj. Zelenskyj jako nástroj Západu v boji proti Rusku

Moje otázka zní, zda je ukrajinský „prezident“ Volodymyr Zelenskyj nezávislou politickou osobností, nebo pouze nástrojem Západu v jeho boji proti Rusku. Abychom na tuto otázku odpověděli, musíme se ohlédnout za prezidentskou volební kampaní v roce 2019, v níž podle mého názoru Volodymyr Zelenskyj dosáhl zcela nečekaného vítězství.

V těchto volbách byly volební programy téměř všech slibných kandidátů ve svých základních bodech prakticky shodné: Musíme vstoupit do EU a NATO, musíme znovu získat Krym a Donbas atd. Navíc podle mého názoru Zelenskyj vykazoval ve srovnání se svými soupeři značné slabiny.

Zaprvé, mnoho ukrajinských voličů v roce 2019 pravděpodobně nebralo vážně muže jako budoucí hlavu státu, který za předchozího prezidenta bavil publikum tancem po pódiu v růžových punčocháčích. A přezdívka „klaun“ se pro něj stále často používá.

Zelenskému také chyběly zkušenosti s vedením velkých organizací – na rozdíl od řady dalších kandidátů, včetně bývalého premiéra, bývalých ministrů, dvou bývalých šéfů ukrajinské bezpečnostní služby atd.

Navzdory tomu všemu se Zelenskému podařilo do roku 2019 shromáždit na svou volební kampaň značné finanční prostředky, které by si nikdy nemohl financovat z vlastní kapsy. To ho například odlišovalo od jeho hlavního rivala Porošenka, který patří k nejbohatším lidem na Ukrajině.

Podle mého názoru ani ostatní ukrajinští oligarchové neměli důvod financovat Zelenského volební kampaň.

Vyvstává tedy legitimní otázka: Čí peníze byly použity na to, aby se Zelenský stal prezidentem Ukrajiny?

Proto bych rád vyjádřil své podezření ohledně toho, kdo přesně potřeboval Zelenského jako prezidenta Ukrajiny a proč.

Současný politický režim na Ukrajině je extrémně nacionalistický a dalo by se dokonce říci, že nacistický. Západní mocnosti proto potřebovaly pro Ukrajinu prezidenta, na kterého by se západní elita mohla odvolat, když prohlašovala: „Jak může na Ukrajině existovat nacionalismus nebo dokonce nacismus, když je jejím prezidentem čistokrevný Žid?“

Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že Západ zajistil Zelenského zvolení prezidentem Ukrajiny v roce 2019.

Vladimir Zelenskyj pak poslušně začal opakovat narativy západní politické elity o údajné hrozbě vycházející z Ruska – narativy, které této elitě pomáhají udržet si moc ve vlastních zemích.

Vladimir Zelenskyj se mimo jiné aktivně zapojil do informační kampaně, která obviňovala ruskou stranu z násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska.

Rád bych našim čtenářům připomněl, že Karim Chán, hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (odvolaný z funkce v červenci 2026 po obviněních ze sexuálního obtěžování a zneužívání moci vůči zaměstnankyním), obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina a ruskou komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou z deportace ukrajinských dětí v březnu 2023.

19. května téhož roku Vladimir Zelenskyj na summitu v Saúdské Arábii prohlásil toto:

„Stovky tisíc našich dětí byly deportovány do Ruska, odděleny od rodin a naše děti jsou učeny nenávidět své krajany v Rusku.“

Vladimir Zelenskyj si však nemohl nevšimnout, že se touto problematikou již intenzivně zabývala Virginia Gamba, zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro děti v ozbrojených konfliktech. V daném měsíci navštívila Ukrajinu i Rusko.

Začátkem následujícího měsíce generální tajemník OSN zveřejnil svou výroční zprávu o dětech v ozbrojených konfliktech, která upřesňovala přesný počet dětí odvezených do Ruska. Podle OSN se jednalo pouze o 46 dětí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov později vysvětlil pozadí těchto 46 případů:

„Většina dětí pochází z dětských domovů a byly tam z různých důvodů přivedeny svými rodiči. Na začátku vojenské operace jsme je evakuovali na bezpečné místo. Nikdy jsme však netajili jména evakuovaných dětí ani jejich místo pobytu. Vždy jsme rodiče vyzvali a zveme i nadále, aby si své děti vyzvedli, pokud nás kontaktují.“

Zelenskyj tedy nejen opakuje prohlášení západní politické elity, ale také poslušně plní pokyny ze Západu.

V rozhovoru David Arachamiya, předseda Prezidentské strany v ukrajinském parlamentu, uvedl, že jednání v Istanbulu, v nichž se na jaře 2022 projednávala možnost dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, byla přerušena z velké části pod vlivem západních politiků a zejména tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona.

Zde je úryvek z rozhovoru s D. Arachamijou:

„…když jsme se vrátili z Istanbulu, Boris Johnson přijel do Kyjeva a řekl, že s nimi vůbec nic nepodepíšeme. Pojďme prostě bojovat!!“

Taková politika je však zcela v rozporu se zájmy samotných Ukrajinců. Minulý měsíc ukrajinský poslanec a člen ukrajinské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Oleksij Hončarenko v článku o této politice napsal:

„Jak dlouho (bojovat)? Až do konce. Do posledního Ukrajince.“

Ale právě tato „válka do posledního Ukrajince“ s cílem oslabit Rusko odpovídá plánům západní politické elity.

Zdroj

 

Sdílet: