Péťa Rédová: Cirkus Minář jen za 1190 Kč
Bylo nebylo, za sedmero demonstracemi, sedmero transparenty a jedním pořádně tučným bankovním účtem žil jeden zrzkavý Mikuláš.
Nebyl to ovšem ten hodný Mikuláš, který dětem nosí sladkosti. Tenhle Mikuláš měl raději, když lidé nosili sladkosti, dary a hlavně penízky jemu.
Jednoho dne zjistil, že má zvláštní nadání. Stačilo vylézt na pódium, zatvářit se ustaraně, několikrát vykřiknout „Demokracie je v ohrožení!“ a lidé začali vytahovat peněženky.
„Hleďme!“ zaradoval se Mikuláš. „To je lepší než kouzelný měšec!“
A tak svolával lid, mával rukama, pronášel vznešené řeči a sliboval, že zachrání celé království.
Jenže čas běžel, lidé začali přemýšlet a kouzelný měšec už necinkal tak hlasitě jako dřív.
Mikuláš seděl smutně před zrcadlem, pročesával si své zrzavé vlásky a přemýšlel, jak znovu získat přízeň poddaných.
A tu dostal nápad!
„Když už mi nechtějí dávat penízky jen tak, budu jim něco prodávat!“
„Ale co, ó veliký zachránce demokracie?“ zeptali se jeho věrní panoši.
„ČEPIČKY!“ zvolal Mikuláš. „Pohádkové čepičky! A kdo si koupí čepičku, bude mít demokracii přímo na hlavě!“
„A kolik bude stát, pane?“ zeptal se nesměle jeden panoš.
„Tisíc sto devadesát zlaťáků!“
„Ale pane, vždyť za to by si chudý poddaný mohl koupit spoustu obyčejných čepic!“
Mikuláš se zamračil.
„Hlupáku! Obyčejná čepice hřeje hlavu. Ta moje bude hřát demokratické svědomí!“
A aby toho nebylo málo, přidal ještě kouzelnou mikinu za 2 890 zlaťáků.
Jenže tentokrát se stalo něco nečekaného.
Lid se nezačal hrnout do obchodů, nýbrž se začal smát.
„Mikuláši, copak jsme oslové?“ volali poddaní. „Vždyť za ty peníze máme kabát i s čepicí!“
Mikuláš zrudl tak, že mu ani jeho zrzavé vlasy nestačily konkurovat.
„Rychle! Stáhněte čepičky! Schovejte mikiny! A napište, že jsme udělali chybu!“ přikázal panošům.
„A co máme říct lidem?“
„Že jsme na tom nechtěli vydělat!“
„A uvěří nám?“
Mikuláš se dlouze zamyslel.
„Nevím. Ale když nám uvěřili tolikrát předtím, třeba to vyjde i tentokrát.“
A tak skončila pohádka o kouzelné čepičce, která měla zachraňovat demokracii, ale místo toho způsobila pořádnou ostudu.
Zrzkavý Mikuláš se vrátil ke svému zrcadlu a přemýšlel nad další záchranou království.
A jestli ještě nesvolal další demonstraci, přemýšlí dodnes.
A POUČENÍ Z POHÁDKY?
Každá pohádka má svého šaška, každé království svého vyvolávače a každý obchod svého zákazníka. Jenže i ten nejvěrnější zákazník jednou pozná, kdy už z něj někdo dělá hlupáka.
A zazvonil zvonec. Demokracie zachráněna nebyla, ale čepičkám byl konec.
Satirická pohádka inspirovaná skutečnou kauzou. Postavy, dialogy a jejich motivace jsou smyšlené a nadsazené.
