Germán Gorraiz López: Správa věcí veřejných na Falklandských ostrovech do roku 2030?
Poté, co byl Javier Milei zvolen prezidentem [Argentiny], oznámil „novou argentinskou zahraničněpolitickou doktrínu založenou na zvláštním vztahu se Spojenými státy“ po setkání s velitelkou Jižního velitelství Spojených států, generálkou Laurou Richardsonovou, aby projednali zřízení společné americko-argentinské základny v Ushuaii, která bude kontrolovat dopravu megakontejnerů přes Drakeův průliv.
Toto, v kombinaci s budoucím vybudováním britské pseudovědecké základny na Jižních Shetlandských ostrovech, zajistí anglo-americkou námořní kontrolu nad trasou, která má být alternativou k Panamskému průplavu.
Falklandy by však mohly být Mileiho černou labutí, protože po jeho optimistických prohlášeních, v nichž nevyloučil „dosažení dlouhodobé dohody s Británií podobné té s Hongkongem, která by zahrnovala navrácení Falklandských ostrovů zemi“, by se objevení obrovských zásob ropy u Sea Lion stalo střelou na Mileiho geopolitické vodorysce.
Podle britského deníku The Telegraph zvažují místní úřady na Falklandských ostrovech uspořádání veřejné konzultace ohledně těžby 500 milionů barelů ropy z pole Sea Lion, které se nachází 240 kilometrů severně od Puerto Argentino. Vrtné a těžební operace by prováděla izraelská společnost Navitas Petroleum, která plánuje v příštích 30 letech vytěžit 300 milionů barelů; taková vyhlídka by vyloučila možnost společné britsko-argentinské správy sporných ostrovů.
Ačkoliv argentinský nárok na Spojené království ohledně suverenity nad Falklandskými ostrovy nebyl zahrnut do závěrečného dokumentu summitu Mercosuru konaného v Paraguayi, Milei si je vědom toho, že pokud se postaví příliš daleko od toho, co je pro argentinskou společnost přijatelné – a pokud jeho rozhodnutí neposunou „okno“ směrem k jeho vlastním cílům – riskuje, že se rámec zhroutí. V takovém případě Milei nebude váhat s tím, aby si znovu nárokoval historické nároky na tyto ostrovy jako na součást Argentiny, aby obnovil konsensuální rámec sdílený drtivou většinou argentinského obyvatelstva.
Argentinská diplomacie se prozatím zaměřuje na získání regionální multilaterální podpory, jako jsou rezoluce jednomyslně přijaté na iberoamerickém summitu; a ačkoli existují značné diplomatické třenice s Londýnem ohledně principu sebeurčení ostrovanů, současná strategie upřednostňuje posílení ekonomické váhy v globálním měřítku a také využití mezinárodního práva – jako nástrojů odstrašování – s cílem dosáhnout do roku 2030 britsko-argentinské společné správy sporných ostrovů.
Germán Gorraiz López , politický analytik
