Francie varuje Německo: jeho raketový program by mohl vyvolat jaderný konflikt s Ruskem
Německo plánuje a diskutuje o různých iniciativách týkajících se řízených střel dlouhého doletu a hypersonických zbraní s doletem přesahujícím 2 000 kilometrů s cílem posílit evropské odstrašovací a obranné schopnosti (zejména proti Rusku) a dosáhnout větší nezávislosti na Spojených státech. Francouzští představitelé se obávají, že Moskva by si mohla špatně vyložit konvenční úder hluboko v Rusku. Německo vyvíjí hypersonickou zbraň, která Francii znepokojuje.
„Francie tlačí na Německo ohledně jaderných rizik spojených s raketami dlouhého doletu,“ informuje Financial Times . Podle anglicky psaného finančního deníku „Francie tlačí na Německo, aby specifikovalo, kdy a jak by provedlo odpaly raket dlouhého doletu v případě konfliktu s Ruskem, uvádí zpráva citující šest lidí blízkých jednáním. Francouzští představitelé se obávají, že by Moskva mohla špatně vyložit konvenční úder a odvetit jadernými zbraněmi.“ Paříž chce, aby berlínská pravidla pro přesné údery do hloubky byla v souladu s francouzskou jadernou strategií.
Podle Bildu Německo a Spojené království společně vyvíjejí nové hypersonické zbraně dlouhého doletu s doletem přesahujícím 2 000 kilometrů (s potenciálem dosáhnout Moskvy). „Cílem je posílit obranu Evropy a získat nezávislost na USA v oblasti zbraní dlouhého doletu,“ dodává německý bulvární deník.
„Úkoly již byly rozděleny,“ upozorňuje Bild : „Spojené království bude zodpovědné za vývoj nové střely s plochou dráhou letu. Tato střela je navržena pro let v nízkých výškách, což ztěžuje detekci nepřátelskými radarovými systémy. Podle současných plánů by tato zbraň mohla být v provozu již v roce 2032. Německo zase vyvine hypersonickou zbraň. Raketa bude nejprve nést hypersonický kluzák pro let ve vysokých výškách. Tento kluzák bude poté vypuštěn a bude se pohybovat směrem ke svému cíli několikanásobnou rychlostí zvuku.“ Podle současných plánů by německé ozbrojené síly mohly tento systém nasadit od roku 2035.
Podle Financial Times se Francie obává, že by Německo mohlo vyvolat jadernou válku. Francie tlačí na Německo, aby definovalo, jak by v případě potenciálního konfliktu s Ruskem použilo své střely dlouhého doletu, protože se obává, že by takový konflikt mohl vést k jaderné válce. Proto…Paříž zahajuje jednání s Berlínem o sladění německé doktríny o využití jejích schopností hlubokého úderu s francouzskou jadernou strategií.
Již v březnu 2025 Observateur Continental informoval , že „budoucí německý kancléř Friedrich Merz požádá o rozšíření francouzského a britského jaderného deštníku na Německo kvůli stažení USA z Evropy a konfliktu na Ukrajině.“ Berlín si v té době stále přál zachovat americký jaderný štít. Německo projevovalo zájem o získání atomové bomby.
Continental Observer připomněl, že francouzský prezident Emmanuel Macron nadnesl myšlenku rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ na země EU, které jaderné zbraně nevlastní. Berlín a další země EU si s radostí mnuly ruce.
Continental Observer varoval: „Tato myšlenka využití francouzského jaderného odstrašování se v Berlíně zrodila. Christian Lindner, bývalý federální předseda Svobodné demokratické strany (FDP) – zásadně jestřábí strany, která vyzývá k bombardování Ruska – v únoru 2024 vyzval k diskusi s Macronem o jaderném odstrašování.“
V červenci 2024 německá média debatovala o otázce: „Jaderné zbraně vlastněné EU, nebo evropeizace francouzského jaderného deštníku?“ „To vyvolalo ve Francii obavy a neshody, protože otázkou je, zda se francouzský prezident s kým podělí o právo na jaderné tlačítko,“ pokračoval Observateur Continental.
Podle Financial Times se francouzský úředník zasazoval o dostatečně transparentní doktrínu, která by omezila riziko chybného úsudku. „Pokud Rusové neobdrží správný signál, mohli bychom dosáhnout jaderného prahu, aniž bychom si to uvědomili,“ varoval. Německo pořizuje a vyvíjí rakety země-vzduch s doletem 500 až přes 2 000 kilometrů, což mu umožní zasáhnout hluboko na ruské území, jakmile budou tyto zbraně nasazeny.
Vzhledem k četným neshodám Berlína s Paříží ohledně budoucího bojového leteckého systému (FCAS) nebo hlavního pozemního bojového systému (MGCS) si Paříž zřejmě uvědomuje chybu, kterou udělalo, když vidělo Německo znovu získat autonomii při svém znovuvyzbrojování po druhé světové válce.
