13. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Thomas Paukner: Totální válka – boss Mlsna se dotkl ČEZu. To se neodpouští

ČEZ je nedotknutelný a Petr Mlsna musí odejít. V uplynulých týdnech probíhá otevřená válka o nepředstavitelné peníze a naprosto zásadní vliv nad trhem v České republice.

Nikoho to ale nezajímá.

Následující řádky jsou zdroji podložená spekulace – nemohu spojení mezi jednotlivými událostmi nezpochybnitelně dokázat. Níže uvedenému tématu se ale věnuji již více než 6 měsíců a důvodně se obávám, že jde o největší dotaženou dotační machinaci od tzv. solárního tunelu z let 2009 a 2010.

79 miliard za dva roky – tolik Česká republika vynaložila na podporu spaloven a tepláren při přechodu na kogeneraci, tedy tzv. kombinovanou výrobu elektřina a tepla (KVET). Důležité je, že 58 z těchto 79 miliard získaly tři firmy. Veolia, EP Energie/EPH Daniela Křetínského a polostátní ČEZ.

Zdroj, SFŽP 2024 až 2026 – https://sfzp.gov.cz/…/modernizacni…/schvalene-projekty/

Tyto tři firmy také plánují v následujících 15 letech na provozy KVET čerpat státní podporu ve výši 75 miliard korun, tedy získají dalších 5 miliard ročně. Bude-li cena energií nízká, nebo bude-li plyn dražší než provozní podpora plánuje, státní dotace se zvýší a provozovatelé KVET získají klidně i dvojnásobek.

Aukce MPO – https://oenergetice.cz/…/aukce-na-kombinovanou-vyrobu…

Minimálně přes 150 miliard korun, ale pravděpodobně více – takovou podporu během pouhých dvou let schválily resorty průmyslu a obchodu i životního prostředí pro největší tuzemské energetické kolosy.

To vše, abychom opustili uhlí a nahradili jej zemním plynem, případně bioplynem či biomasou. Stát zadotuje investice, stát zadotuje provoz a stát zajistí skrze regulovaný sektor teplárenství i odběr vyrobené energie.

Do této stamiliardové hry vstupuje roku 2024 Petr Mlsna a jeho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Ještě před schválením výše uvedené podpory rozjíždí ÚOHS vyšetřování s podezřením na kartelovou dohodu mezi firmami Veolia, ČEZ a EPH. Společnosti měly koordinovat aukční podporu, uměle navyšovat výkon svých provozů pro maximalizaci podpory a také měly skrze spřízněné úředníky na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) přímo zasahovat do nastavení podpory.

V září roku 2024 zasahuje ÚOHS v sídlech firem Veolia, ČEZ a EPH. Podle vlastní dokumentace zajišťuje listiny a elektronickou komunikaci, kde se obšírně společný postup budoucích provozovatelů KVET skutečně koordinoval. ÚOHS následně rozjíždí vyšetřování kartelové dohody.

Šetření, ÚOHS zasahuje v sídlech tří energetických kolosů – https://ai.hn.cz/…/antimonopolni-vysetrovani-v…

Firmy se proti ÚOHS brání. Tím je dostupný rozsudek v Brně z roku 2025, který zásah ÚOHS označuje jako oprávněný, ale také veřejně dokládá důkazy a podněty, se kterými ÚOHS pracoval.

Veolia, EPH a ČEZ měly skrze lobbing úředníků z MPO zajistit maximální provozní podporu a nastavit podmínky tak, aby jednotlivé aukce zohledňovaly provozy těchto firem a ty se postupně do aukcí hlásily a vyhrávaly.

Důkazy ÚOHS, soud v Brně, body 17 až 20 – https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/740594?

Klíčovým aspektem onoho kartelu byl souběh podpor. Původní evropská notifikace umožňující státu dotace provozů KVET totiž počítala s krácením investiční podpory z MŽP.

Když elektrárna získá 9 miliard jako investiční dotaci (příklad Veolia) a následně čerpá plnou provozní podporu stanovenou na 4,19 Kč/kWh, jde o mimořádně štědrou státní kompenzaci, kterou evropská pravidla vylučují.

Onen lobbing výrobců spočívá v tom, že “krácení” provozní podpory neprobíhá okamžitě a rovnoměrně, ale provozní podpora je zkrácena z 15 let např. na 12 či 13, podle konkrétního vývoje na energetickém trhu.

Tento problém uznává i MPO ve stanovisku z dubna 2026.

„Zároveň je třeba zajistit, aby tyto výrobny s investiční podporou nebyly překompenzovány díky nemožnosti aplikovat vzorec pro krácení o investiční podporu…“

Zdroj, MPO, VeKLEP –

https://www.odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDUMG5472/

Zpětně již není možné pravidla změnit. Hrozí arbitráže a výrobci si úspěšně zajistili tak neobyčejně štědré státní financování, že jim ho již stát jen obtížně sebere. Totéž se stalo u solárních baronů, kde je rovněž jakákoli retroaktivní změna de facto nemožná.

Podle ÚOHS tedy měly společnosti Veolia, ČEZ a EP Energy/EPH skrze kartelovou dohodu získat většinu státní podpory pro kogenerační elektrárny.

A skutečně se tak stalo. Tyto tři firmy získaly od MPO celkem 96,14 % státem nabízené podpory.

Zdroj, MPO, aukce KVET – https://mpo.gov.cz/…/Zprava-o-hodnoceni-1-aukce-na…

Podle ÚOHS měly společnosti Veolia, ČEZ a EP Energy také aktivně lobbovat u Státního fondu životního prostředí, aby získaly většinu peněz z modernizačního fondu určených na podporu KVET.

A skutečně se tak stalo. Ze 79 miliard korun získaly Veolia, ČEZ a EP Energy/EPH celkem 58 miliard, tedy více než 70 %. Některé výzvy, např. Heat č.1/2024, tyto firmy ovládly ze 100 % – v uvedeném případě získaly 18,9 miliardy korun za pouhých 14 dní od vypsání výzvy.

https://sfzp.gov.cz/…/modernizacni…/schvalene-projekty/, 2024 až 2026, nutno vyfiltrovat zmíněné subjekty a jejich dceřiné společnosti

Podle ÚOHS měly společnosti Veolia, ČEZ a EP Energy/EPH také účelově lobbovat úředníky MPO, aby byl souběh investiční a provozní podpory maximální.

A skutečně se tak stalo. Investiční a provozní podpora je u zmíněných projektů tak vysoká, že si s ní neví rady ani Ministerstvo průmyslu a obchodu, které až nyní, v roce 2026, vytváří úpravy, které ale nelze aplikovat retroaktivně.

Petr Mlsna nejprve vyrazil s ÚOHS do boje. Následně měl narazit na tak tvrdý odpor, že uzavřel politickou dohodu nejen s mocným vedením ČEZu, ale také s Danielem Křetínským. Samotný úřad v dubnu roku 2026 zastavil i navzdory tomu, že soudu důkazy úřadu o kartelové dohodě stačily, aby postup úřadu označil za oprávněný.

Důkaz, soud zamítl stížnost EPH, ČEZ i Veolia, podpořil důkazy – https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/740594?

Prokázání vazeb nejvyšších úředníků Ministerstva průmyslu a obchodu na ČEZ by vedlo k zemětřesení nejen na resortu, ale také ve vedení stále mocnějšího polostátního podniku. Existence kartelu mezi EPH, skupinou ČEZ a dalšími energetickými kolosy by potvrdila zákulisní šuškandu o oligarchizaci sektoru a nedotknutelnosti navázaných struktur.

Mlsna ale přestřelil. Jeho vazby na Andreje Babiše jsou trnem v oku nejen energetickým kolosům, ale také stále silnějším zbrojařům v čele s Michalem Strnadem. Ten se snažil zuřivě zabránit vstupu konkurenční STV do Promet Tools, menšinového vlastníka výrobce vozů Tatra.

ÚOHS ale vstup Strnadem nenáviděné STV do Tatry posvětil – a osud předsedy úřadu, zdá se, byl tímto krokem nenávratně zpečetěn. Nad Mlsnou se smráká a nelze jej příliš litovat. Předsedu ÚOHS je třeba odstranit, což dokládá i odebrání bezpečnostní prověrky NBÚ – šéf ÚOHS tak nebude schopen ve funkci pokračovat. Petr Pavel pak stojí v cestě jeho nástupci, právě souhlas prezidenta totiž podmiňuje jmenování nového předsedy ÚOHS.

ÚOHS, STV, Tatra – https://ekonomickydenik.cz/tatra-stv-csg-strnad-drda-podil/

Otázka energetického kartelu je ale stále ve hře. Dotace jsou schváleny a provozní podpora rovněž – daňoví poplatníci v následujících 15 letech uhradí přes 150 miliard.

Věcí se dnes, alespoň podle mých informací, zabývají kriminalisté, evropský úřad EPPO a nově ustavené orgány SFŽP i pracovníci NKÚ. Je otázkou, zda si někdo z uvedených troufne na tak náročné sousto a zda se věc přesune z fáze šetření až k obvinění.

Pojďme ale raději řešit Českou televizi. Tyto stamiliardové hry jsou až příliš komplikované, nezáživné a veřejnost příliš nebaví. Jen je všichni neustále platíme – od solárních baronů přes plánovaný větrný tunel až po podporu kogenerace.

Tak s chutí do toho!

Šalom.

Thomas Paukner

Foto Mlsna: ÚOHS
Foto Beneš: Wiki
Foto Hladík: Wiki

Sdílet: