Bruselské cenzurní šílenství: Státy EU zastavily von der Leyenovou
Pokus Ursuly von der Leyenové prohlásit tzv. nenávistné projevy za trestný čin podle práva EU selhal. Evropská komise však již zvažuje další pokus. Organizace pro svobodu projevu varují před dalším rozšiřováním státních zásahů do veřejného diskurzu. Brusel chce ještě více zpřísnit hranice toho, co lze říci.
Ursula von der Leyenová se pět let snažila rozšířit trestněprávní pravomoci EU v boji proti tzv. nenávistným projevům. Nyní se Komise musí od své iniciativy vzdát. Návrh , původně vypracovaný v roce 2021, je uveden na seznamu návrhů ke stažení v pracovním programu na rok 2027 ze 4. listopadu. Oficiálně má být stažen do šesti měsíců. Členské státy se nedokázaly dohodnout na rozšíření pravomocí, které si Brusel přeje. Stejný dokument však již počítá s novou směrnicí proti údajnému „podněcování k násilí a nenávisti online“ (co přesně to představuje, je otázkou interpretace). Pro kritiky bruselské cenzurní politiky je to alarmující signál: neúspěšná iniciativa zřejmě neznamená konec plánů.
Boj proti nenávisti, nebo kontrola svobody projevu?
V roce 2020 von der Leyen oznámila svůj záměr zařadit nenávistné projevy a trestné činy z nenávisti do seznamu obzvláště závažných trestných činů v EU. O rok později následovala odpovídající iniciativa. Ta by Bruselu poskytla další pravomoci ke stanovení minimálních standardů pro trestné činy a tresty v celé Evropě . Nová kategorie by byla zařazena po bok terorismu, obchodování s lidmi a organizovaného zločinu. Článek 83 Smlouvy o EU však k tomu vyžaduje jednomyslný souhlas členských států. Komise tuto překážku nedokázala překonat.
Server Report24 informoval o bruselské ofenzívě nenávistných projevů již v únoru 2025. Již tehdy kolovaly dalekosáhlé myšlenky o tom, která prohlášení by mohla v budoucnu spadat pod taková nařízení. Problém s takovými návrhy spočívá právě v potenciálním rozšiřování vágních pojmů. Kde končí ostrá kritika masové migrace, politického islámu nebo vládní politiky? Kde začíná podněcování k trestné činnosti? Pokud se tato hranice neustále posouvá, dostávají se pod tlak i legitimní politické názory. Údajná ochrana demokracie se pak může stát omezením demokratické debaty.
Nepanuje jednomyslnost? Brusel zvažuje další kroky
Nejdůležitější bod se nachází v jediném záznamu v novém pracovním programu EU. Komise tam nejen oznamuje stažení neúspěšné iniciativy, ale také zvažuje novou směrnici proti online prohlášením podněcujícím k násilí a nenávisti. Na rozdíl od rozšíření seznamu zakázaných trestných činů EU by pro odpovídající minimální standardy v rámci stávajících pravomocí EU mohla stačit většinová rozhodnutí. Jednotlivé členské státy by pak již neměly právo veta. Odpor národních vlád by tak mohl být oslaben alternativním legislativním procesem.
Nicméně evropská trestněprávní ustanovení proti určitým formám podněcování k násilí a nenávisti již existují. Rámcové rozhodnutí EU z roku 2008 již zavazuje členské státy k trestnímu stíhání odpovídajících rasistických a xenofobních výroků. Otázkou tedy není, zda lze takové činy v zásadě stíhat, ale spíše do jaké míry může Brusel rozšířit své pravomoci. Z hlediska svobody projevu je to zásadní rozlišení.
Kritika sílí
Výzkumníci v oblasti svobody projevu Jacob Mchangama a Natalie Alkiviadou varují právě před takovým vývojem ve studii publikované v časopise Journal of Free Speech Law. Kritizují skutečnost, že širší kriminalizace nenávistných projevů by mohla ovlivnit i legitimní projevy názorů a zhoršit sociální konflikty. Obzvláště kritizují možné využití stávajících pravomocí EU v oblasti kyberkriminality. To vyvolává otázku, zda by tímto způsobem bylo možné sledovat podobné cíle, které dříve selhaly kvůli nedostatku jednomyslnosti.
ADF International také vítá stažení původní iniciativy. Její evropská ředitelka Adina Portaru však varuje před rostoucím trendem cenzury v Evropě. Vidí nebezpečí, že pod záminkou ochrany před nenávistnými projevy budou postihovány i pokojné projevy názorů. Díky zákonu o digitálních službách a kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům, které jsou do něj začleněny od ledna 2025, má EU již rozsáhlé nástroje pro regulaci online platforem. Nyní by se mohla přidat další „harmonizace“ trestního práva – kde chtějí bruselští eurokraté určovat, co lze a co nelze v EU kritizovat. Žádný nový návrh směrnice zatím nebyl předložen. Komise však do svého pracovního programu výslovně zahrnula možnost nového pokusu – přestože její původní iniciativa již kvůli odporu členských států selhala.
