Dva rozsévači ataky paniky až na vrcholky Pražského hradu: Olda Kaiser a Petr Macinka
Těžko říct, který z nich rozbil více „narativ blbosti“. A Jindřich Rajchl to dorazil. Čím více zabrousili do „mužatek ruských žen hokejových a fotbalových“, tím více se zvedla neuvěřitelná podpora ruských žen zaznamenaná naposledy v roce 1948: a Olda Kaiser…
A i těžko říct, zda to bylo koordinované, či zda to bylo náhodné. My můžeme hodnotit důsledek a ten rozbil eurobolševické narativy napadrť od Pražského hradu až po „antirusácké narativy“ nenávisti k šílené obhajobě.
Pražské Bohnice napadly pražskou kavárnu somrujících povalečů a vytvořily tam panickou ataku!
No, uznejte sami:
výrok Macinky tvrdě odsoudily genderové sufražetky a postavily se na stranu ruských dívek a žen. Kdyby se nepostavily, tak by přiznaly, že genderismus je zvěrstvo. Jenomže tím zase musely začít bránit ruské sportovkyně – ruské ženy a narativ Foltýnových sviní a karet byl rozprášen na padrť.
A přisadil si Jindřich Rajchl, který společně s genderovými bojovnicemi odsoudil útok Macinky na ruské sportovkyně, a pražská kavárna s Milionem debilů zrzavého pošuka upadla naznak.
A korunu všemu dodal Olda Kaiser, který do myslí veřejnosti vnesl takový zmatek, jaký zde snad ještě nebyl. Majstrštyk, který zde nebyl drahně let. No považte:
báseň o komunistech a ču*ácích si přisvojili lidé z Pražského hradu od soudruha Pavla, redaktoři České televize, Ondřej pošahaný Neff jako vítač amerických okupantů, stejně jako komunisté, odsuzující komunistické běsnění padesátých let minulého století, stejně jako lidé, a bojující za poplatky jako komedianti, Maláskové, ale i ti, kteří proti komunistickým poplatkům za Českou televizi oponují.
Olda Kaiser jakoby touto básní poukázal na idiotštiny v myslích lidí, kdy udatní antikomunisté z řad Plastiků a Charty 77 podepisují Antichartu a bratříčkují se se soudruhy jako je Petr Pavel, vítačem okupace z roku 1968 a jeho superbolševickou rodinou, protože pochopili, že komunisti i antikomunisti jsou napojeni na jeden žlab a žerou a žerou, jako i Kubišová…
A plukovník Foltýn zaplakal…
Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Oldo a Petře, jste prostě jedničky…
