Caitlin Johnstone: Mocní přepisují minulost I přítomnost
Často se říká, že dějiny píší vítězové; je však zajímavé poznamenat, že to platí i pro současnost. Ti, kteří z kapitalistického systému vyjdou jako vítězové, mají moc definovat příběh o tom, co se v našem světě v současnosti odehrává.
Pokud se vám podaří ovládnout své bližní – ty, s nimiž sdílíte tuto planetu – využitím našich současných socioekonomických systémů, založených na vykořisťování práce a drancování zdrojů, pak máte prostředky k podkupování politiků, médií, digitálních platforem a ovlivňování operací. To vám umožňuje utvářet dominantní narativy o stavu světa, stejně jako v minulosti vítězné armády často měly moc přepsat dějiny ve svůj prospěch.
Současnost je tedy také psána vítězi.
Ti, kteří se dostali na vrchol pyramidy, mají moc šířit narativy, které normalizují systém zneužívání, z něhož profitují, a zároveň odrazují veřejnost strachem od zvažování jiných způsobů distribuce moci a zdrojů.
Mají moc formovat vnímání světového dění veřejností, obracet role oběti a pachatele v narativech o mezinárodních konfliktech a prezentovat západní impérium jako pouhého pasivního svědka zvěrstev, k nimž dochází po celém světě, spíše než jako hlavního strůjce těchto hrůz.
Mají moc rozhodovat o tom, která protestní hnutí, masová zvěrstva nebo skandály si zaslouží rozsáhlé mediální pokrytí a která by naopak měla být pohodlně přehlížena.
Mají moc určovat, které politické strany jsou brány vážně a které jsou degradovány na status utopických a marnivých projektů, obviňovaných z odvádění hlasů na úkor „důvěryhodných“ kandidátů.
Mají moc budovat nebo ničit kariéry v médiích nebo v politice, povyšovat některé osobnosti na celebrity, zatímco jiné marginalizovat, a dokonce i vymýšlet skandály související s antisemitismem.
Moc je schopnost kontrolovat, co se děje. Absolutní moc je schopnost kontrolovat, co si lidé myslí o tom, co se děje. Ti, kdo ovládají kapitalistický systém, jsou schopni uplatňovat absolutní moc nad naší společností.
Skutečným zdrojem moci v našem světě nespočívá v penězích, zdrojích, armádách ani zbraních. Skutečným zdrojem moci je narativ a schopnost jej ovládat. Narativ je jediným určujícím faktorem pro formu vlád, fungování moci, dynamiku peněz, povahu zákonů a fungování národů. Ve skutečnosti to není nic jiného než zcela vymyšlené směrnice složené ze slov, která jsme se kolektivně dohodli přijmout jako pravdivá. Věci fungují tak, jak fungují, jen proto, že dostatek z nás se hlásí ke sdíleným narativům, které to tvrdí. Je to naše kolektivní přesvědčení, které dává těmto narativům jejich sílu.
Proto naši vůdci věnují tolik energie kontrole narativu. Důkazem toho je koncentrace médií, centralizace internetových aktivit v rukou hrstky aplikací vlastněných ultramiliardáři, agresivní vzestup umělé inteligence a snaha potlačit všechny disentní hlasy v celém západním světě. Mocní pochopili to, co většině z nás uniká: jejich moc spočívá výhradně v narativu.
Vědí, že jakmile dostatečný počet z nás přestane věřit jejich narativům, staneme se svobodnými. Můžeme se kdykoli rozhodnout přepsat libovolná pravidla, která řídí společnost; můžeme zásadně transformovat struktury státu, autority, peněz a práce – ty samé struktury, které plutokratům umožnily žít jako králové na úkor všech ostatních. Můžeme kdykoli přestat hrát „hru“ kapitalismu, které dominují; koneckonců, tato pravidla jsou čistě imaginární a nic nám nebrání v tom, abychom si vymysleli úplně jiná.
Jakmile dostatečný počet lidí přestane věřit příběhům vyprávěným těmi, kdo zastávají dominantní narativ, budeme schopni využít sílu čísel k nastolení zdravého světa.
