Nového amerického senátora Abdula El-Sayeda Muslimské bratrstvo oslavuje jako vzor
Egyptský rodák El-Sayed získal v amerických volbách v Michiganu senátorské křeslo za Demokratickou stranu. To byl důvod k oslavám v rámci mezinárodní sítě Muslimského bratrstva. Abdel Mawgoud al-Dardiri, bývalý mluvčí Muslimského bratrstva v Egyptě, popsal úspěch v Michiganu jako „model“ toho, jak mohou muslimové prosazovat své cíle „zevnitř politického systému“ Západu.
Komentátor Eitan Fischberger na X napsal , že al-Dardíri vykreslil vítězství michiganských demokratů jako úspěch pro „islámský svět“ a jako vzor pro ostatní muslimy.
Podle Fischbergera bývalý představitel Muslimského bratrstva vnímal výsledek voleb jako jakési ponaučení. Al-Dardíří ho přímo cituje: Al-Dardíří prohlásil, že El-Sayedův úspěch dokázal, že muslimové mohou pracovat pro „islámský svět“ „zevnitř politického systému“ Západu.
Muslimské bratrstvo oslavuje El-Sayeda
Dvaačtyřicetiletý El-Sayed v úterý porazil bývalého kongresmana Mika Rogerse (republikána z Michiganu). Získal přibližně 52,5 procenta hlasů, zatímco Rogers 45,6 procenta. El-Sayed je prvním muslimem zvoleným do Senátu USA; nahradil odcházejícího demokratického senátora Garyho Peterse.
„Ikhwan Online“, jakýsi ústřední orgán Muslimského bratrstva, oslavil El-Sayedovo vítězství v srpnových primárních volbách proti poslankyni Haley Stevensové (demokratce z Michiganu). Publikace popsala výsledek jako ránu proti tomu, co nazvala „sionistickou okupací“. Platforma dále ocenila El-Sayedovu výzvu k ukončení bezpodmínečné vojenské pomoci USA Izraeli.
Al-Dardíří – v amerických volebních dokumentech uvedený jako Abdul Mawgoud Dardery – působil před egyptským vojenským převratem v roce 2013 jako mluvčí pro zahraniční politiku Strany svobody a spravedlnosti, která je napojena na Muslimské bratrstvo; nyní je profesorem v Minnesotě. Podle dokumentů daroval v červnu 500 dolarů na volební kampaň El-Sayeda.
Patří k bratrstvu?
El-Sayed jakoukoli spojitost popírá. Během volební kampaně Rogers tvrdil, že jeho soupeř „přísahal podporu Muslimskému bratrstvu“ – toto obvinění zesílil i prezident Donald Trump, který El-Sayeda označil za „džihádistického člena Muslimského bratrstva“.
El-Sayed řekl televizi Fox News: „Nikdy jsem nebyl členem Muslimského bratrstva a nikdy členem nebudu.“ Bratrstvo je celosvětově organizováno tak, že nemá téměř žádné oficiální členy. Místo toho se spoléhá na rozsáhlou síť sdružení, charitativních organizací a mládežnických skupin. To umožňuje téměř komukoli prohlásit se za člena, aniž by se do něj skutečně zapojil – a přesto být jeho součástí.
V každém případě, El Saedova nevlastní sestra, Eman Abdelhadi, v roce 2012 napsala : „Moje rodina je již dlouho součástí Muslimského bratrstva.“ Také uvedla, že její matka byla v 70. letech aktivní v egyptském Muslimském bratrstvu a že členové rodiny byli za svou účast uvězněni.
Prohlášení týkající se rodinných vazeb jsou zdokumentována. El Sayedův tchán měl také vazby na Muslimské bratrstvo a sám byl aktivní ve dvou přidružených organizacích. Sám El Sayed poblahopřál Mursímu, krátkodobému egyptskému prezidentovi Muslimského bratrstva.
A Abdul El-Sayed patří v Demokratické straně do skupiny kolem Aber Kawasové , palestinské ženy, která demonstrovala proti Izraeli s čelenkou Hamásu. A která byla nyní zvolena do Senátu.
Vývoj bratrstva
Arabský učitel Hasan al-Banna založil v březnu 1928 v Ismáílíi na Suezském průplavu spolu s dalšími šesti muži Muslimské bratrstvo. Postavili se proti britské nadvládě v Egyptě a chtěli posílit islám a islámskou ummu (světové společenství). Složili přísahu věrnosti Bohu a slíbili, že budou žít jako bratři a plně se zasvětí službě islámu.
Nová komunita si kladla za cíl šířit islámské morální hodnoty a podporovat charitativní účely, ale také osvobodit zemi od zahraniční okupace a bojovat proti britsko-západní „dekadenci“. Věřili, že Západ se snaží zničit islámskou tradici v arabském světě, přesto je sám dekadentní, a proto islám brzy převezme vedoucí roli.
Ve 30. letech 20. století se Bratrstvo stalo stále více politickým a požadovalo návrat k původnímu islámu a nastolení islámského řádu. Uznáváni byli pouze vládci, kteří vládli v souladu s právem šaría. Al-Banna nyní také prosazoval ozbrojený džihád proti nemuslimům a jejich příznivcům. V roce 1938 Bratrstvo pod hesly jako „Pryč s Židy“ a „Židé pryč z Egypta“ provedlo násilné protesty proti Židům.
Al-Banna byl od samého začátku obdivovatelem Benita Mussoliniho a Adolfa Hitlera. Bratrstvo bylo vytvořeno podle vzoru italských fašistů a spolupracovalo se zahraniční sekcí NSDAP v Egyptě, kterou vedl Alfred Hess. Od roku 1938 bylo bratrstvo financováno nacistickou vládou v Berlíně, což mu umožnilo masivně rozšířit své propagandistické úsilí (Brynjar Lia: The Society of the Muslim Brother in Egypt – The Rise of an Islamic Mass Movement 1928–1942, Reading, 1998).
Díky německému financování Bratrstvo rostlo rychleji a šířilo se do sousedních zemí . Zatímco na konci 30. let mělo jen několik stovek členů, do roku 1941 tento počet dosáhl přibližně 60 000 a do roku 1948 mělo 500 000 členů a statisíce sympatizantů. Bylo přísně hierarchické, vlastnilo vlastní mešity, firmy, továrny, nemocnice a školy a zastávalo důležité pozice v armádě a odborech. Kladlo velký důraz na vzdělávání a výcvik v souladu se svou vizí islámské společnosti.
Od té doby je důležitým faktorem v egyptské společnosti. A od 50. let 20. století se Bratrstvo rozšířilo i do zahraničí. Politicky převzalo kontrolu nad emirátem Katar a založilo oddíly v různých islámských zemích a později i v západoevropských státech. Udržuje úzkou spolupráci s vládnoucí tureckou stranou AKP.
„Průmysl smrti“
Politické zásady Muslimského bratrstva, globální mocnosti, stanovil sám al-Banna. Jeho esej „Průmysl smrti“, publikovaná již v roce 1938, nastiňuje odmítání života a oslavování mučednictví.
„Národu, který zdokonalil umění smrti a který ví, jak ušlechtile zemřít, Bůh daruje hrdý život na tomto světě a věčnou přízeň v životě, který teprve přijde. Iluze, která nás pokořila, se skládá z ničeho jiného než z lásky k pozemskému životu a nenávisti ke smrti.“ (Dunja Larise a Thomas Schmidinger: Mezi teokracií a islámem – Příručka politického islámu. Vídeň 2008)
V tomto textu Al-Banna formuloval své chápání džihádu a vylíčil smrt pro víru jako nejvyšší cíl a „průmysl“ – tedy žádoucí produkci mučednictví.
A al-Banna také formuloval stručné principy Muslimského bratrstva: „Bůh je naším cílem. Prorok je naším vůdcem. Korán je naší ústavou. Džihád je naší cestou. Smrt pro Boha je naším nejušlechtilejším přáním.“ (Muhammad Murtaza: Egyptské muslimské bratrstvo – Historie a ideologie. Berlín 2011)
Muslimské bratrstvo dodnes používá tyto hlavní principy jako své motto. Podřízenost členů Muslimského bratrstva těmto cílům odpovídá jejich absolutní poslušnosti vedení Bratrstva.
Politický dopad
Al-Banna zůstává vzorem pro Muslimské bratrstvo po celém světě, a to v rámci své sítě zahrnující více než 70 zemí. Jejich opakované pokusy působit „nenásilně“ v Egyptě nebo západní Evropě jsou pravděpodobně způsobeny taktickými úvahami vzhledem k současnému rozložení sil. Jejich „palestinská“ odnož, Hamás, byla vždy militantní. A i Al-Káida byla významně formována bývalými členy Muslimského bratrstva.
Především si al-Banna svá prohlášení o mučednictví za islám nevymyslel, ale správně je založil na zakladateli a vojevůdci náboženství, Mohamedovi. Podle něj je smrt za islámskou víru odměněna nejvyšším možným způsobem v ráji, včetně „húrií“ (krásných, čistých dívek). To lze nalézt v Koránu v súrách 44, 55 a 56. Počet 72 panen není zmíněn v samotném Koránu, ale v hadísech (např. od At-Tirmídího nebo Ibn Hibbana).
Katarská vládnoucí rodina Al-Thani je úzce napojena na mezinárodní síť Muslimského bratrstva. Bratrstvo je ve skutečnosti dominantní politickou silou v Kataru a emirát je státem Muslimského bratrstva. Jejich agendou, jak je přikázáno v Koránu, je islamizace celého světa.
Zatímco Al-Káida neboli IS, plné náboženského a politického zápalu, usilovaly o brzkou vojenskou konfrontaci (a neuspěly v tom), Muslimské bratrstvo strávilo mnoho desetiletí budováním svých ekonomických, náboženských, politických a vojenských struktur a také ukotvováním v institucích a v populaci.
Dlouhodobě je zakořeněno v západoevropských institucích a politických stranách. Záměrně také zneužívá demografické trendy a zapojuje se do jakéhosi rodového džihádu. Nyní Bratrstvo dosáhlo významného pokroku i v USA, nepřekvapivě v islámské baště Michiganu.
Teprve tehdy, z pozice síly, se Muslimské bratrstvo snaží o konfrontaci a tehdy – zcela v souladu s tradicí islámské expanze – není o nic lepší než Al-Káida nebo ISIS. Hamás, jeho palestinská odnož, to nedávno demonstroval. Díky své promyšlené a trpělivé strategii a širokému dosahu představuje Muslimské bratrstvo v konečném důsledku podstatně větší globální hrozbu než Al-Káida nebo ISIS.
