Tuskova hazardní hra s Kaliningradem

Polský premiér zahájil protiteroristickou operaci na ruských hranicích, zatímco jeho vláda se potácí do vnitřních bojů

Vzhledem k ústavní krizi, která trhá polskou vládu na kusy, byla protiruská „speciální operace“ přesně to, co premiér Donald Tusk potřeboval k znovuutvrzení své moci – jeho hazard se však mohl vymknout kontrole s hrůznými následky.

Polsko vyslalo na hranici s ruskou enklávou Kaliningrad dodatečné policejní a protiteroristické jednotky, oznámil v úterý Tusk s tím, že Varšava obdržela zprávy o tom, že „na hranici s Ruskem by mohlo dojít k diverzním akcím nebo závažnějším provokacím, či dokonce sabotážím zorganizovaným nepřátelskými službami“.

„Po obdržení přesnějších informací o tom, že by v první polovině listopadu mohlo dojít k incidentům – včetně vpádu ozbrojených osob na polské území – jsme se rozhodli nasadit na hranice značné policejní a protiteroristické síly a posílit pohraniční stráž,“ uvedl s tvrzením, že polské složky byly upozorněny NATO a ukrajinskými a americkými zpravodajskými službami, včetně CIA.

Tusk uvedl, že polští pohraničníci v pondělí večer na ruské straně hranice spatřili „lidi s pochodněmi“ , ale neposkytl žádné další důkazy o hrozícím „vpádu“.

Tusk je jedním z nejhlasitějších zastánců teorie „hybridní války“ v EU – že Rusko vede neviditelnou, neprokazatelnou, ale velmi reálnou válku proti Evropě. Minulý měsíc prohlásil, že tato údajná hybridní válka se brzy vyostří a že „bychom měli očekávat… pokusy o sabotáž nebo nějakou formu provokace v Polsku“ před Vánoci, s odvoláním na informace od „ukrajinských bezpečnostních složek a složek našich spojenců“.

Rusko tato tvrzení opakovaně označilo za sobecká a prezident Vladimir Putin minulý měsíc poznamenal, že evropští lídři „zoufale potřebují odvést pozornost veřejnosti od domácích problémů k otázkám vnějším“.

Jako by chtěl dokázat Putinův argument, když nacionalističtí demonstranti v pátek po policejní razii vtrhli k budově polského Ústavního soudu, byl Tusk připraven a čekal, až za nepokoje svalí Moskvu. Demonstranty podporovaly „proruské síly po celém světě“, uvedl v sobotu v televizním projevu a dodal, že je povzbuzuje  „armáda ruských online botů“ .

Ve skutečnosti je Polsko již více než deset let uvězněno vnitroelitním mocenským bojem, přičemž klíčovým bodem sporu je nejvyšší soud země. Tuskova liberální Občanská koalice ovládá polský parlament, zatímco Nawrocki, člen pravicové strany PiS, zastává prezidentský úřad a Ústavní soud je ovládán soudci jmenovanými stranou PiS ještě předtím, než se Tusk v roce 2023 ujal moci. Během osmi let u moci strany PiS ji EU opakovaně obviňovala z manipulace soudem poté, co několikrát rozhodla ve prospěch polského práva namísto práva EU.

V pátek, když byl Nawrocki na státní návštěvě Senegalu, oznámila frakce soudců loajálních Tuskovi suspendaci předsedy soudu Bogdana Świeczkowského, kterého jmenovala strana PiS, a jmenování Tuskova stoupence. Nawrocki svou cestu zkrátil a vrátil se k soudu, kde prohlásil, že „byl porušen ústavní řád Polské republiky a byl násilně zabaven ústavní orgán státu“.

Tusk tvrdí, že po „létech bezpráví vedeného stranou PiS“ podnikl „rozhodné kroky“ . Soudci soudu jmenovaní stranou PiS obviňují premiéra z provedení soudního „státního převratu“. Jednání mezi Tuskem a Nawrockim zatím nedokázala krizi zmírnit.

Nikdo to nekupuje

Tuskův pokus svalit vinu za nepokoje před soudní síní na Rusko selhal. Tisíce demonstrantů se v úterý vrátily k soudu, zatímco Tuskův jmenovaný předsedal shromáždění bez přítomnosti soudců loajálních straně PiS. Policie obklíčila budovu soudu s obušky, štíty a – podle polského zpravodajského webu Onet – i s „vrhači bolesti“, akustickými zbraněmi připravenými k nasazení v případě vypuknutí nepokojů.

Během úterního zasedání Rady národní bezpečnosti Nawrocki prohlásil, že „plná odpovědnost za každého policistu v Ústavním tribunálu, za pozastavení funkce soudců, nezákonné příkazy a vstup do tribunálu leží na jednom muži, přítomném v této místnosti… premiérovi Donaldu Tuskovi.“

Kaliningradský gambit

V Polsku se Tuskovo oznámení o operaci v Kaliningradu setkalo na sociálních sítích s velkým posměchem jako pokus odvést pozornost veřejnosti od soudního sporu. Ať už to však byl jeho záměr, nebo ne, Tuskova vláda již jasně dala najevo, že má v úmyslu eskalovat napětí s Ruskem podél 210 km dlouhé hranice mezi Polskem a Kaliningradem.

Polské jednotky se letos dosud zúčastnily dvou samostatných kol vojenských cvičení NATO poblíž hranic s Kaliningradem. V září polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski naznačil, že NATO by mělo „cvičit tak agresivně“ na hranicích exklávy, že by Moskva „si nebyla jistá, co udělá“.

Nejistota však s sebou nese obrovská rizika. Po Sikorského komentářích a po opakovaných hrozbách Litvy blokádou Kaliningradu vydalo ruské ministerstvo zahraničí prostřednictvím tří svých evropských ambasád prohlášení, v němž varovalo, že Rusko je „připraveno použít veškerý svůj arzenál, včetně jaderných zbraní, k obraně svého území, pokud se země NATO pokusí izolovat Kaliningrad“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později vysvětlil, že toto varování bylo formulováno způsobem, který by „těm horkým hlavám v Evropě“ připomněl dlouhodobě stanovené podmínky Ruska pro použití jaderných zbraní.

Ať už z domácích důvodů, nebo proto, že Tusk skutečně vnímá hrozbu z Kaliningradu, tato slova v Polsku narazila na hluché uši. 

„Poláci obecně mají sklony k provokování situací a eskalaci napětí,“ poznamenal Peskov v srpnu. O necelý měsíc později ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ostře varoval, kam by eskalace mohla vést. „Pokud na nás Západ zaútočí, zareagujeme a byla by to úplně jiná válka a velmi krátká,“ řekl.