USA připravují masivní útok na Írán do 96 hodin

V diskusi o Íránu, západní Asii a nadcházejících volbách v USA a Izraeli Larry Johnson uvádí několik událostí do perspektivy. Setkání mezi Íránem, Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem vnímá jako signál proti myšlence, že se Teherán nechá mezinárodně izolovat. Zároveň považuje bezprostřední útok USA na Írán za nepravděpodobný a varuje před politickými a ekonomickými důsledky.

Setkání v Teheránu a válka v Jemenu

Johnson tvrdí, že schůzka v Teheránu zmařila naděje Západu na jednotnou frontu Turecka, Saúdské Arábie a Pákistánu proti Íránu. Místo toho se země setkaly s Íránem. Podle jeho informací byla schůzka domluvena během návštěvy minulý týden. Turecko vyslalo šéfa své zpravodajské služby a Saúdská Arábie svého ministra obrany Chálida bin Salmána.

Na programu byl také Jemen. Podle Johnsona Pákistán a Turecko daly Saúdské Arábii jasně najevo, že vojenskou pomoc neposkytnou. Vojenské řešení nebylo možné; Rijád musel hledat řešení dohodou. Írán v tomto procesu nabídl svou pomoc. Johnson se domnívá, že si Saúdská Arábie je vědoma vážných problémů, kterým by mohla čelit, pokud nevyřeší konflikt s Ansar Alláh.

Schůzku interpretuje také jako znamení, že zúčastněné státy chtějí snížit tlak a vliv USA v regionu. V Teheránu sice byli přítomni i zástupci Kataru, ale společné schůzky se nezúčastnili a s Íránem se setkali odděleně. Johnson jako významné nepřítomné uvádí Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Kuvajt.

Izrael, energie a možné prostředky k vyvíjení tlaku

Diskuse se dotkla také izraelské okupace území v západní Asii. Johnson považuje společnou vojenskou ofenzivu zúčastněných států proti Izraeli za nepravděpodobnou. Jako potenciální páku uvedl vývoz energie: Turecko by mohlo narušit dodávky ropy přes své území do Izraele; Saúdská Arábie by také mohla zajistit, aby se do Izraele nedostala žádná ropa, zkapalněný zemní plyn ani ropné produkty. Podle Johnsona Pákistán s Izraelem žádný takový vztah nemá.

Johnson říká, že taková spolupráce by mohla vyvolat politický tlak, ale nevidí nic, co by naznačovalo, že by státy společně shromáždily armádu a pochodovaly na Jeruzalém. Takový scénář je nanejvýš v daleké budoucnosti.

Zpráva o možném útoku ze strany USA

Moderátor odkazuje na zprávu CNN, která uvádí, že americké ústřední velení je připraveno zahájit do 96 hodin rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu. Podle zprávy citované v diskusi by se mohly zaměřit na energetická zařízení, jaderné elektrárny a vojenské cíle. Johnson poté navrhuje možný časový rámec čtvrtek nebo pátek a spojuje ho s blížícími se volbami do poloviny amerického volebního období.

Zprávu však nepovažuje za důkaz bezprostředního útoku. Johnson popisuje vojenské chrastění zbraněmi jako druh zastrašovací taktiky a říká, že Washington se pravděpodobně nechce nechat zatáhnout do války. Útok by zvýšil cenu ropy, a tím i cenu benzinu, nafty a zboží denní spotřeby v USA. To by bylo politicky citlivé.

Konverzace se dotýká i další části zprávy CNN: Írán a Ansar Allah by v případě útoku USA pravděpodobně zaútočily na americké základny v západní Asii a možná i mimo ni. Johnson toto hodnocení označuje za pravděpodobné. Pokud jde o načasování v souvislosti s izraelskými volbami, říká, že před volbami neočekává eskalaci. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl dříve zadržován velitelem armády; velké vojenské cvičení také vyvolává otázky, zda by se zúčastnění vojáci vůbec mohli účastnit hlasování.

Diskuse, podmínky a vzájemná nedůvěra

Moderátor shrnuje zprávu New York Times o možných jednáních mezi Íránem a USA. Podle zprávy by obě strany mohly projednat řadu ústupků: Írán by znovu otevřel Hormuzský průliv a USA by zrušily svou námořní blokádu íránských přístavů. Existují neshody ohledně načasování těchto kroků a požadavků mediátorů týkajících se íránského jaderného programu, které íránští vyjednavači odmítli.

Johnson říká, že Írán pravděpodobně neustoupí od svých již stanovených požadavků. Ústup od nich by byl v Teheránu vnímán jako známka slabosti a povzbudil by USA k dalšímu tlaku. Pochybuje, že Trumpova administrativa skutečně usiluje o dohodu: vnímá to spíše jako politickou hru než vážnou touhu po vojenském zapojení.

Johnson se také nemohl vyjádřit ke dvěma zpravodajským zprávám zmíněným Donaldem Trumpem. Řekl, že neví, které agentury je vypracovaly, ani zda se jednalo o analytická hodnocení založená na lidských zdrojích, nebo o zachycenou komunikaci. O obsahu ani o podkladech pro tyto zprávy není nic známo.

Kritika jednání amerických zpravodajských služeb

Johnson rozlišuje mezi různými americkými zpravodajskými službami a odkazuje na článek v časopise The Atlantic o CIA za působení Johna Ratcliffa. Podle článku se analytici cítili zastrašeni a pod tlakem, aby změnili svá hodnocení z politických důvodů. Johnson říká, že zpravodajské úsudky by neměly být uzpůsobovány tak, aby se líbily Bílému domu.

Další tlak vidí ve skutečnosti, že se analytici organizačně přesunuli blíže k operačním oblastem. Zaměstnanci, jejichž kariéra zahrnuje tajné operace, by mohli ovlivnit analytickou práci. Pokud prezident současně prohlásí, že hodnocením nedůvěřuje, zintenzivní se tím tlak na analytiky a jejich nadřízené. Johnson nepředpokládá zlepšení vztahu mezi Trumpem a zpravodajskou komunitou.

Írán není izolovaný

Johnson odmítá myšlenku, že by sankce rychle srazily Írán na kolena. Připomíná dřívější předpovědi, že Írán kapituluje během několika týdnů, a říká, že se tyto předpovědi nenaplnily. Tvrdí také, že návštěva zástupců Saúdské Arábie, Turecka a Pákistánu v Teheránu ukazuje, že Írán není izolovaný.

Johnson uvedl, že země Írán na letišti vřele přivítaly. Setkání ilustruje, že snahy o izolaci Teheránu selhaly. Domnívá se, že ostatní země vidí, že Írán přežil předchozí útok USA a Izraele, zatímco Washington by v naléhavé situaci mohl ustoupit. To by mohlo země povzbudit k hledání dohod s Íránem.

Johnson se domnívá, že je možné, že rozhovory by mohly vést k novému regionálnímu bezpečnostnímu řádu. Účastníci by také mohli diskutovat o ukončení války v Jemenu a volném průchodu Perským zálivem. Pokud bude mezi čtyřmi státy dosaženo dohody, domnívá se, že by to mohlo vyvolat významné změny. Jako klíčové hráče jmenuje také Rusko a Čínu; Rusko údajně nedávno vyslalo do Íránu 14 letadel, pravděpodobně s vojenskou technikou. Johnson říká, že neví, zda se jednalo o obranné nebo útočné systémy.

Libanon, Sýrie a limity tlaku na Izrael

Rozhovor cituje zprávu agentury Reuters, která uvádí, že Hizballáh v posledních třech měsících obnovil své vojenské kapacity. Podle zprávy to zahrnuje vývoj sebevražedných dronů, získání výbušnin a obnovu poškozených velitelských struktur. Informace vycházejí z libanonských bezpečnostních zdrojů; zmiňují se také íránské převody peněz v řádu desítek milionů.

Johnson nenabízí nezávislé potvrzení této informace, ale hovoří obecněji o vojenské situaci. Tvrdí, že Írán v současné době drží své pozice navzdory explozím v Sýrii. Odmítá tvrzení, že Íránu chybí munice nebo vojáky. Pokud jde o otázku, zda by regionální skupina mohla vyhnat Izrael ze Sýrie, Libanonu, Gazy a Západního břehu Jordánu, Johnson říká, že existuje jen málo prostředků, jak toho dosáhnout, pokud státy nepodniknou vojenskou akci a nezničí významné části izraelské infrastruktury. Považuje to za nepravděpodobné.

Volby v Brazílii a politické důsledky v USA

Johnson se také zabývá brazilskými volbami. Tvrdí, že vyšší volební účast ve druhém kole zvýšila počet Lulových hlasů; zároveň si strana Jaira Bolsonara vedla dobře v guvernérských volbách. Tvrzení, že prodloužení volebního období zajistilo Lulovo vítězství, považuje za nepřesné. Moderátor vysvětluje, že obě kampaně požádaly o prodloužení; Bolsonarův tábor tak učinil dříve. V São Paulu a Parané se požadované oblasti překrývaly.

Johnson vnímá Lulovo volební vítězství jako neúspěch Trumpa a jeho politických spojenců, kteří doufali ve vítězství Bolsonara. Také neočekává, že by si republikáni v nadcházejících amerických volbách v polovině volebního období zajistili jistou pozici. Špatné výsledky v průzkumech a rozhodnutí Trumpa a jeho viceprezidenta J. D. Vance vést kampaň primárně ve státech, které Trump již vyhrál, podle něj nenaznačují jeho sílu. Pokud by Trump volby v polovině volebního období prohrál, bude obtížnější pokračovat ve válce proti Íránu a možná by musel najít cestu ven.

Saúdská Arábie, Evropa a Netanjahuovy vyhlídky

Johnson popisuje situaci v Saúdské Arábii jako bezútěšnou a říká, že království nyní považuje užší vztahy s Izraelem za příliš nákladné. Sblížení s Íránem, Pákistánem a Egyptem je součástí reorientace. Johnson odmítá jako irelevantní zprávu zmíněnou v rozhovoru, že Saúdská Arábie nabídla Izraeli miliardu dolarů v rámci dohody zprostředkované Íránem.

Izraelský útok na Írán bez předchozího souhlasu USA považuje za nepravděpodobný. Izrael je závislý na podpoře Washingtonu a nezahájí takovou eskalaci, pokud nebude zaručena. Konverzace se také dotýká rozdílných hodnocení v izraelském vojenském vedení: někteří v zásadě upřednostňovali vojenskou akci, ale nechtěli ji bezprostředně před volbami. Johnson říká, že náčelník generálního štábu Netanjahuovi doporučil, aby se od útoku odvolal.

Johnson předpovídá těsnou porážku Netanjahua v izraelských volbách. Předpokládá možné následné nepokoje a věří, že se Netanjahu pokusí udržet u moci. Pokud jde o evropskou politiku, Johnson říká, že Británie a Německo zaujmou obzvláště tvrdý postoj, zatímco Francie se spíše vyhne postoji, který by ji učinil zranitelnou. USA a Izrael doufali, že oslabí Írán až do bodu jeho kapitulace; Johnson věří, že se tak nestane.