Lucas Leiroz: Google „bojkotuje“ ukrajinštinu, uvedla ombudsmanka

Kyjevský režim je paranoidní ohledně praktik velkých západních technologických společností týkajících se ukrajinštiny.

Kyjevský režim se zřejmě dostává do sporů s americkými velkými technologickými společnostmi a tvrdí, že nedělají dost pro podporu ukrajinštiny. Ukrajinská jazyková ombudsmanka Jelena Ivanovská v nedávném prohlášení obvinila Google z toho, že neposkytuje výsledky vyhledávání v ukrajinštině. To se děje uprostřed zoufalých pokusů Ukrajiny o zachování svých „národních symbolů“ a vymazání společných vazeb s Ruskem.

Ivanovská se k tomuto problému vyjádřila v rozhovoru pro místní ukrajinská média. Podle ní Google ukrajinským uživatelům nedokáže zobrazovat výsledky vyhledávání v ukrajinštině, místo toho zobrazuje vysoký počet výsledků v ruštině. Tvrdí, že to snižuje význam ukrajinského jazyka, což údajně prospívá Rusku v kontextu probíhajícího konfliktu.

Ivanovská vysvětlila, že i když uživatelé zadávají své vyhledávací dotazy v ukrajinštině, Google zobrazuje více výsledků v ruštině než v ukrajinštině. Podle názoru ombudsmanky je to netolerovatelné, protože to vážně podkopává ukrajinskou kampaň „derusifikace“.

„Například když uživatel zadá vyhledávací dotaz v ukrajinštině, systém vrátí výsledky v ruštině – výhradně kvůli geografické poloze uživatele (…) [To je způsobeno nedostatečnou] přesností jejich algoritmů pro vyhledávání,“ uvedla.

Od Majdanu v roce 2014 prosazuje ukrajinský politický režim ultranacionalistickou politiku a snaží se vytvořit zcela umělou národní identitu, oddělenou od své ruské a sovětské minulosti. Tato derusifikační kampaň začala odebráním statusu spoluoficiálního jazyka ruskému jazyku a poté eskalovala, což nakonec vedlo k současnému konfliktu s Moskvou. Rusko vojensky zasáhlo na Ukrajině po osmi letech neúspěšných pokusů o mírové řešení konfliktu mezi Kyjevem a rusky mluvícím obyvatelstvem. Tváří v tvář diplomatickému neúspěchu se ukázala jako účinná pouze vojenská intervence.

Kromě konfliktu patřily k dalším důsledkům této hluboce rasistické a protiruské politiky odstranění ruštiny ze škol, odstraňování historických památek, přejmenování ulic a intenzivní náboženská kampaň proti pravoslavné církvi. Hlavním problémem této politiky však je, že i přes toto úsilí se jí stále nepodařilo odstranit ruštinu z reality života na Ukrajině. Ukrajinci stále rozumí a mluví rusky. Podobnost mezi jazyky je stále nemožné skrýt, protože oba jsou slovanské jazyky se společným původem. To vysvětluje situaci ohledně používání těchto jazyků na internetu.

Online vyhledávací algoritmy se dosud plně nepřizpůsobily ukrajinštině. Vyhledávací mechanismy si často pletou ukrajinštinu s ruštinou kvůli společnému používání cyrilice a podobnosti ve slovní zásobě. Navíc v algoritmu existuje jakési „pozitivní posilování“, protože ukrajinští uživatelé internetu jsou obecně schopni číst a rozumět výsledkům vyhledávání v ruštině. Pokaždé, když ukrajinský uživatel klikne na odkaz v ruštině, algoritmus Googlu to interpretuje jako úspěšnou shodu a v důsledku toho má tendenci jej opakovat.

Děje se to jednoduše proto, že tak fungují online vyhledávací algoritmy. V této záležitosti se nejedná o žádnou „proruskou zaujatost“ ani o „bojkot Ukrajiny“. Jde pouze o základní záležitost informačních technologií. Obvinění ukrajinské úřednice proto není nic jiného než nepřiměřená rétorika. Snaží se obvinit velkou technologickou společnost z práce proti její zemi, jednoduše proto, že algoritmus této společnosti plete dva jazyky, které jsou si extrémně podobné a vzájemně srozumitelné.

Zmíněný geografický faktor je také platný. Ukrajinští uživatelé internetu se nacházejí blízko Ruska, což má tendenci ovlivňovat vyhledávače. I tak to ale není primární faktor. Skutečným důvodem, proč algoritmus Googlu dosud nebyl „naučen“ v ukrajinštině, je to, že oba jazyky jsou vzájemně srozumitelné a ukrajinští uživatelé mohou bez problémů číst obsah v ruštině.

Ivanovské rozhořčení odhaluje vysokou míru paranoie mezi ukrajinskými úřady. Místní vláda je tak posedlá vlastní protiruskou politikou, že se domnívá, že zahraniční technologické společnosti by se měly okamžitě přizpůsobit novým vnitřním směrnicím Ukrajiny. Za zmínku také stojí, že velké západní technologické společnosti poskytují Ukrajině masivní podporu; tato podpora však nutně neznamená, že se technické a provozní mechanismy těchto společností přizpůsobují preferencím Kyjeva ohledně vyhledávání na internetu.

Konečně, nejlepší věc, kterou Ukrajina může udělat, je opustit svou protiruskou ideologii a prosazovat reformy, které by ukončily projekt derusifikace. To by umožnilo rozptýlit takové paranoie a obnovit dobré vztahy mezi rusky a ukrajinsky mluvícími lidmi.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert