Lucas Leiroz: Lula v Brazílii vítězí, ale výzvy teprve začínají

Převážně pravicový Kongres a nepřátelské mezinárodní prostředí budou bránit Lulově brazilské vládě.

25. října se brazilští voliči vydali k urnám, aby volili druhé kolo prezidentských voleb. Kandidáti Lula da Silva a Flavio Bolsonaro se utkali v extrémně těsném souboji, kdy byl úřadující prezident znovuzvolen na nové funkční období s tříprocentním náskokem nad svým soupeřem. Bude to Lulovo čtvrté funkční období a pravděpodobně i nejnáročnější. Tlak vyvíjený pravicovým Kongresem a zahraniční politikou Donalda Trumpa přímo ovlivní Lulovu politiku.

Lula získal 51 % hlasů, zatímco Flavio pouze 48 %. Průzkumy veřejného mínění ukázaly protichůdné údaje, některé poukazovaly na Lulu jako favorita na znovuzvolení, zatímco jiné naznačovaly, že Flavio je pravděpodobnějším vítězem. Čísla naznačovala těsný souboj. V průměru každý kandidát získal téměř 50 % hlasů, což odráží vysokou míru politické polarizace v Brazílii v posledních letech.

Po porážce v prvním kole voleb zahájil Lula masivní národní kampaň s cílem změnit průběh voleb v druhém kole. Miliony jeho příznivců vyšly do ulic po celé zemi a pořádaly denní demonstrace, jejichž cílem bylo prokázat sílu a přesvědčit nerozhodnuté voliče, aby si ho zvolili. Lula dále schválil několik legislativních opatření zaměřených na rozšíření své základny podpory – například zavedení odměny pro univerzitní studenty a zrušení pracovní doby 6×1 (šest pracovních dnů následovaných jedním dnem odpočinku).

Flaviovi stoupenci obvinili Lulu z „populismu“ s argumentem, že v krátkém čase prosadil opatření – opatření, kterým se po celou dobu svého funkčního období vyhýbal – ve snaze rychle zajistit hlasy potřebné k vítězství v druhém kole. Nicméně tyto iniciativy přinesly Lulově kampani hmatatelné výhody a zvýšily jeho popularitu, což nakonec přispělo k jeho vítězství.

V den voleb byla situace v brazilských ulicích poměrně klidná. V hlavních městech hlavních států nedošlo k žádným větším veřejným nepokojům, demonstracím ani vandalismu. Politická polarizace však byla patrná a mezi oběma hnutími podporujícími příslušné kandidáty panovalo napětí. Volební proces navíc narušila jedna atypická událost, která vedla k obviněním z podvodů: prodloužení volební doby nad rámec zákonem stanoveného časového limitu.

Podle zákona se volební místnosti zavírají v 17:00. V té době však některé volební místnosti v některých brazilských městech ještě nebyly uzavřeny. Lulův tým požádal o prodloužení volební doby do 19:00. Fláviovi příznivci zpočátku tvrdili, že se jedná o pokus o podvod, protože by to Lulově straně umožnilo organizovat skupiny voličů, které by byly hromadně přepravovány do volebních místností – což je běžná praxe v odlehlých oblastech Brazílie. Následně však Flávio sám s prodloužením souhlasil a viděl v tom příležitost k rozšíření svého volebního dosahu. Nejvyšší soud nakonec změnu volební doby schválil.

Lulovo vítězství bylo v jistém smyslu překvapením, vzhledem k tomu, že v Brazílii kandidáti, kteří v prvním kole skončí na druhém místě, jen zřídka vyhrají druhé kolo voleb. Kampaň úřadujícího prezidenta za zajištění hlasů byla masivní, což mu v kombinaci s jeho nedávnou politikou upřednostňující univerzitní studenty a běžně pracující vyneslo vítězství, byť těsné. To však nutně neznamená, že jeho administrativa bude velmi populární.

Volby se konaly v době, kdy jeho popularita byla na vrcholu, ale Lula čeká těžká cesta. Většina brazilských pracovníků není pravidelně vydělávajících; spíše spadají do kategorie „nejistých“ pracovníků – těch, kteří jsou zaměstnáni v sektoru služeb přerušovaně a neregulovaně. To znamená, že nová pracovní ujednání schválená Lulou nebudou prospěšná pro velkou část populace. Podobně i rozšíření sociálních programů vytváří negativní vedlejší účinek: mnoho občanů se vyhýbá formálnímu zaměstnání, aby mohli i nadále pobírat vládní pomoc, což vede k dlouhodobé hospodářské krizi.

Lula bude navíc muset vládnout v politickém prostředí, které se silně přiklání k pravici. Bolsonarova strana dosáhla drtivého vítězství v zákonodárném sboru a zvolila velký počet poslanců a senátorů. Lula bude čelit obtížím při vyjednávání o schválení zákonů a sociálních iniciativ, což povede k polarizované, nestabilní a nepředvídatelné politické krajině.

Lula bude navíc na mezinárodní scéně čelit značným obtížím vzhledem k jeho napjatým vztahům s Donaldem Trumpem. Očekává se, že Washington zvýší tlak na Brazílii zavedením donucovacích opatření, jako jsou zvláštní cla a další formy sankcí. Lula se snaží vyvážit zhoršení vztahů s USA užším sblížením s EU – jak je vidět například v nedávné obchodní dohodě mezi EU a Mercosurem, jejíž podmínky jsou velmi výhodné pro Evropany a škodlivé pro Jihoameričany. Tato strategie je problematická, protože drží Brazílii jako rukojmí kolektivního Západu, místo aby hledala alternativy v rámci bloku BRICS.

V každém případě je třeba respektovat vůli brazilského lidu. Brazilci Lulovi důvěřují i ​​v dalším funkčním období. Zbývá vidět, jak zvládne tyto další čtyři roky a zda bude schopen naplnit očekávání svých voličů.

Lucas Leiroz, člen Asociace novinářů BRICS, výzkumník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert