Anglická církev ve finanční tísni: Miliony na nulovou čistou daň a fond pro otroky – ale bohoslužby v chladu

Třicet sedm ze 42 diecézí anglikánské církve v Anglii hospodaří se ztrátou. Zároveň se administrativní aparát církve za 20 let rozrostl o přibližně 80 procent. Vedení církve přislíbilo celkem 290 milionů liber na svou zelenou agendu a fond na řešení její minulosti s otroctvím. Dva akademici nyní varují před finanční katastrofou a volají po radikálních úsporných opatřeních.

Administrativní personál anglických diecézí vzrostl mezi lety 2005 a 2025 z přibližně 1300 na více než 2300. Mezitím počet placených farních kněží výrazně poklesl. Za klesající počet duchovních a kongregací je nyní zodpovědný stále větší počet církevních byrokratů. Teolog Robin Gill a ekonom John Craven se tímto vývojem zabývají ve své studii „Promarněné peníze v ubývající církvi“. Oba jsou obeznámeni s mocenskou strukturou církve: Gill radil dvěma arcibiskupům z Canterbury a Craven působil v letech 2006 až 2013 v arcibiskupské radě.

Finanční situace se v posledních letech značně zhoršila . V roce 2019 zaznamenalo deficit pouze 18 diecézí; nyní se toto číslo více než zdvojnásobilo. Navzdory tomu se administrativa církve nadále rozrůstá. Kromě tradičních administrativních pozic nyní existují úředníci pro klima a ti, kteří jsou odpovědní za tzv. rasovou spravedlnost. Dále existují zaměstnanci věnující se ochraně dětí a dalších zranitelných osob. Tito plní nezbytnou funkci vzhledem ke skandálům se zneužíváním v církvi. Zbývající administrativní struktury však dosáhly rozměrů, které Gill a Craven považují za neudržitelné. V některých diecézích je nyní na výplatní listině tolik administrativních pracovníků jako duchovních.

Drahá klimatická hysterie

Mezitím se na klimatickou hysterii najde spousta peněz . Vedení církve vyčlenilo na svůj program nulových čistých emisí 190 milionů liber v několika finančních obdobích. Již v roce 2020 generální synod rozhodl, že by se anglikánská církev měla do roku 2030 stát „uhlíkově neutrální“. Aby toho bylo dosaženo, mají být kostely, farní domy a další církevní budovy modernizovány s cílem zvýšit energetickou účinnost. Financování programu je dokonce plánováno až do roku 2034. Pro organizaci, jejíž sbory jsou stále více pod finančním tlakem, se jedná o poměrně nákladný projekt politické prestiže.

Horlivost v oblasti zelených předpisů má přímý dopad na místní komunity. Od roku 2022 vyžaduje i výměna starého olejového nebo plynového topného systému za podobný kompletní proces schvalování církví. Na druhou stranu se dává přednost elektrickým topným systémům a tepelným čerpadlům. Přestavba četných historických církevních budov představuje značné technické a finanční výzvy. Bývalý anglikánský kněz Julian Mann popisuje, jak předpisy zpožďují nezbytné opravy a nechávají věřící sedět v chladných kostelech. Když upozornil energetického poradce církve na omezené zdroje své farnosti, bylo mu řečeno, že náklady nejsou hlavním problémem. Takové rady se koneckonců snáze poskytují z dobře vytápěné administrativní kanceláře.

Vina a smíření

Vedení církve má také ambiciózní plány na řešení morálních důsledků minulosti. Pod názvem „ Projekt Spire “ hodlají církevní komisaři investovat 100 milionů liber do fondu, který by vyšetřoval historické vazby církevních institucí na transatlantický obchod s otroky, zatímco muslimové a Afričané dodnes o svém vlastním zapojení do obchodu s otroky neuvažují. Peníze jsou mimo jiné určeny na investice a rozvojové projekty ve prospěch komunit, které podle odpovědných osob trpí dlouhodobými důsledky otroctví. To vyplývá z minulé finanční angažovanosti církevních institucí ve společnostech, jako je South Sea Company. Vedení církve si klade za cíl převzít odpovědnost za obchodní jednání, která probíhala před staletími a v té době byla běžná po celém světě. Financování má být čerpáno ze stávajícího církevního majetku.

100 milionů liber pochází z centrálně spravovaného fondu církevních komisařů. Fond je určen k investování kapitálu a použití výnosů k financování různých projektů. Tentýž církevní fond však podporuje i farní práci. Vedení církve si proto musí odpovědět na otázku, proč si nyní, když většina diecézí již nedokáže vyrovnat své rozpočty, rezervuje dodatečnou devítimístnou částku na sociopolitický program. Církevní komisaři poukazují na své pokračující značné finanční závazky pro církevní práci. To však otázku priorit jen málo mění.

Existuje také odpor

Projekt Spire nyní čelí právnímu odporu. Anglikánský kněz Jamie Franklin a právník Bijan Omrani požádali britskou Komisi pro charitu o povolení napadnout projekt u Vrchního soudu. Zpochybňují, zda jsou církevní komisaři oprávněni použít finanční prostředky, které jim byly svěřeny, k těmto účelům. Fond měl být původně spuštěn v roce 2024, ale kvůli sporům zůstává ve fázi plánování. To, co vedení církve hodlá prezentovat jako morální restituci, by se tak mohlo zvrhnout v nákladnou právní bitvu.

Církevní představitelé poukazují na plánované národní výdaje ve výši přibližně 1,6 miliardy liber na roky 2026 až 2028, včetně značných finančních prostředků na podporu farností. Návštěvnost kostelů také vykazuje mírný vzestupný trend po prudkém poklesu během pandemie. Anglikánská církev měla v roce 2025 přibližně 1,02 milionu pravidelných věřících, což je o 1,4 procenta více než v předchozím roce. V průměru se však bohoslužeb účastnilo pouze asi 707 000 lidí týdně. Obě čísla zůstávají pod úrovní před krizí. Toto mírné oživení prozatím jen málo zmírňuje finanční potíže mnoha diecézí.

Gill a Craven proto volají po radikální restrukturalizaci. Místo 42 diecézí by v budoucnu mělo stačit zhruba 30 a počet biskupů a administrativních pracovníků by se měl odpovídajícím způsobem snížit. Chtějí snížit celostátní výdaje na tzv. strategické investice nejméně o tři čtvrtiny. Dále požadují, aby regionální děkanáty dostaly větší kontrolu nad svými rozpočty a aby dostupné finanční prostředky byly více zaměřeny na farní práci. Pro nafouklou církevní byrokracii by to bylo skutečně drastické opatření. Pro finančně strádající farnosti by to mohlo znamenat naléhavě potřebnou úlevu.