Marandi varuje před eskalací války a jmenuje možné cíle Íránu

Íránský profesor Marandi považuje obnovení války za pravděpodobné, ačkoli okamžitý útok nepovažuje za jistý. V rozhovoru s moderátorem popisuje své hodnocení amerických vojenských příprav, na které cíle by se Írán mohl zaměřit v případě útoku a proč se domnívá, že zprávy o íránských plánech útoku jsou propagandou. Také uvádí, že byl varován před možnými pokusy o atentát, a přesto se hodlá do Íránu vrátit.

Marandi očekává nebezpečný vývoj

Marandi říká, že už dlouho tušil, že USA nechtějí válku ukončit, a že pravděpodobnost obnovené eskalace je proto vysoká. Uznává, že neexistuje žádná jistota. Poukazuje na možnost, že by krach trhu mohl situaci zásadně změnit: Podle jeho odhadu by prodloužená nebo rozšířená válka vážně poškodila americkou ekonomiku. V případě velké války, jakou oznámili Donald Trump a Benjamin Netanjahu, se domnívá, že by mohla být dokonce na spadnutí „Velká hospodářská krize“. USA by pak nebyly schopny válku udržet a musely by přehodnotit svou globální vojenskou přítomnost.

Podle Marandiho Írán své hodnocení nezakládá pouze na Trumpových veřejných prohlášeních, ale především na vojenských pohybech a vybavení rozmístěném v oblasti Perského zálivu, na Arabském poloostrově a v Palestině. USA sice ještě nejsou plně připraveny, ale tímto směrem se pohybují. K útoku by proto mohlo dojít kdykoli. Marandi říká, že byl před svou cestou do Číny informován, že válka byla předchozí noci považována za nepravděpodobnou.

Moderátor odkazuje na zprávy médií o přípravách válečných lodí, doplňování zásob pro základny a protivzdušnou obranu, stejně jako o rozmístění raket dlouhého doletu a bomb proti bunkrům. Domnívá se, že Trump se již rozhodl pro útok, ale stále by se dal přesvědčit, aby si to rozmyslel. Marandi vyvrací názor, že plánování je nové: podle jeho názoru probíhá již dlouho. Cesta izraelského zástupce Hexy do Palestiny sloužila ke koordinaci. Marandi také podezřívá, že Trump svým prohlášením ve prospěch Netanjahua chtěl koupit čas izraelskému premiérovi a jeho lobby, a to i s ohledem na volby v polovině volebního období. Výslovně to označuje za osobní hodnocení, nikoli za znalost založenou na spolehlivých informacích.

Hormuzský průliv a možná protiopatření

Marandi tvrdí, že Írán kontroluje Hormuzský průliv a útočil na lodě, které se jím pokusily proplout bez jeho svolení. Zdůvodňuje to tvrzením, že se nejednalo o běžné obchodní lodě, ale o plavidla přepravující majetek států, které se díky spolupráci s USA podílejí na válce proti Íránu. Jmenuje Kuvajt, Saúdskou Arábii, Bahrajn, Katar a Spojené arabské emiráty.

V případě nového útoku Marandi oznámil reakci, která nebude přiměřená, ale spíše „mnohem tvrdší“ a širší. Pokud Izrael zaútočí, Írán to bude považovat za útok USA; platilo by to i naopak. Spojenci a zástupci USA budou také považováni za součást konfliktu. Marandi uvedl, že Írán oznámil svůj záměr rozšířit rozsah svých cílů.

Jako důvod uvádí novou fázi ekonomické války, která má podle něj za cíl ekonomicky uškrtit íránské obyvatelstvo. Odkazuje na prohlášení amerického ministra financí Bessanta, který uvedl, že íránská společnost by měla být sražena na kolena. Marandi proto identifikuje potenciální íránské cíle jako ekonomická aktiva v regionu, včetně datových center, bank a dalších zařízení přímo či nepřímo spojených s USA. Patří sem i podmořské kabely.

Marandi tvrdí, že USA svou politikou prakticky odstranily všechny předchozí hranice; Írán se proto již nebude držet svých dřívějších červených linií. Pokud USA zničí kritickou infrastrukturu Íránu, Írán podle něj podnikne odvetné kroky. Uvádí ropná a plynárenská zařízení a další cíle, jejichž poškození by mohlo poškodit americkou ekonomiku. Za ohroženou považuje také infrastrukturu států Perského zálivu. Pokud bude Írán napaden, argumentuje, že ti, kdo agresora podporují, budou také potrestáni. Vysvětluje, že podle jeho názoru tyto státy nejsou udržitelně schopny se bránit, a poukazuje na to, co považuje za vyčerpané schopnosti protivzdušné obrany Saúdské Arábie, a na prioritu, kterou USA kladou na ochranu Izraele.

Na otázku, čeho konkrétně by se měli lidé v oblasti Perského zálivu obávat, Marandi odpověděl: „Všeho.“ Řekl, že důsledky by mohly postihnout i letiště a odsolovací zařízení. Už dříve varoval, že útok na kritickou infrastrukturu by mohl mít existenční důsledky pro Spojené arabské emiráty a Saúdskou Arábii. Toto varování zopakoval i v rozhovoru a dodal, že sám region opustil. Zároveň zdůraznil, že Írán válku nezačal a nechce eskalaci.

Marandi popírá úmysly íránského útoku

Moderátor informuje o údajném memorandu od amerických tajných služeb, v němž se uvádí, že Írán zintenzivnil své úsilí zaměřené na americké personály v západní Asii a dalších blíže neurčených zemích. Moderátor také předává zprávy médií, že američtí vládní úředníci byli varováni před zvýšenou hrozbou; zmíněny byly také potenciální íránské aktivity v USA a cíle v Evropě. Jako možný důvod pro snížení počtu zaměstnanců na amerických ambasádách navrhuje možnou eskalaci Hútíů za hranice Saúdské Arábie.

Marandi tyto zprávy odmítá jako „falešné zprávy“. Írán podle něj nebude útočit na civilisty. Pokud by potenciálními cíli byli lidé spojení s válečným úsilím, je to jiná věc. Vykreslování možných útoků v USA interpretuje jako operaci pod falešnou vlajkou nebo pokus o vyvolání strachu v americké veřejnosti. Předpovídá, že před útokem na Írán se objeví více takových zpráv, aby se získala podpora pro takový útok.

Marandi kritizuje západní média za informování o údajných íránských hrozbách, zatímco otevřeným hrozbám namířeným proti Íráncům se věnuje jen malá pozornost. Uvádí, že redaktor časopisu Table Mag vyzval k jeho atentátu na serveru X. Moderátor v rozhovoru potvrzuje, že dotyčný uživatel Marandimu vyhrožoval smrtí. Marandi se také zmiňuje o dalším účtu, který vybíral peníze na jeho únos; částku neuvádí. Moderátor uvádí, že ho tentýž uživatel urazil, ale smrtí mu nevyhrožoval.

Marandi obviňuje média jako New York Times, Wall Street Journal, Guardian, BBC a Fox News, že se při zobrazování amerického impéria chovají stejným způsobem. Tvrdí, že šíří nepotvrzené zprávy o možných íránských útocích, ale neposkytují srovnatelné zpravodajství o hrozbách namířených proti Íráncům. Zásadně nepopírá, že by Írán mohl útočit na americké úředníky, pokud USA zaútočí na íránské úředníky; argumentuje však, že zprávy o cílech v USA představují jednostranný pohled na hrozbu. Moderátor namítá, že útoky na americké úředníky a velvyslance by v kontextu války nebyly překvapivé. Marandi varuje před kompromisem v rozlišování mezi vládními úředníky a civilisty.

Moderátor říká, že se domnívá, že je pravděpodobné, že by USA a Izrael vymyslely narativ, který by ospravedlnil válku. Zároveň vnímá íránské útoky na americké představitele jako možnou strategii, jak USA způsobit dostatečné škody, aby je donutily válku ukončit. Marandi namítá, že zprávy se zmiňují i ​​o amerických občanech ve Spojených státech, nikoli pouze o vládních úřednících. Vnímá to jako propagandistický vzorec, jehož cílem je položit základy pro agresi proti Íránu.

Hrozby a návrat do Íránu

Na otázku, zda je sám na seznamu potenciálních cílů, Marandi uvedl, že je možný scénář zahrnující rozsáhlé útoky. Byl informován, že by se to mohlo týkat i jeho. To byl jeden z důvodů, proč nechtěl cestovat do Číny. Chce se vrátit do Íránu a žít tam, uvedl. Jeho úkolem, jak vysvětlil, je zvyšovat povědomí a čelit zákulisnímu hlášení západních médií. Hodlá si i nadále dodržovat odstup od ostatních lidí a žít v ústraní, ale zůstane dostupný prostřednictvím internetu.

Marandi říká, že hrozby pro něj nejsou ničím novým a byly stálým průvodcem po celou dobu války. Vysvětluje, že Írán a „Osa odporu“ stojí na správné straně historie. Moderátor označuje hrozby namířené proti Marandimu za znepokojivé a říká, že političtí oponenti sice mohou být kritizováni, ale ne vyhrožováni vraždou. Marandi žertem odpovídá, že jeho studenti nejsou spokojeni s jeho známkami.

Spor o dohodu a válečné cíle

Ke konci rozhovoru moderátor popisuje Trumpovo přesvědčení, že Írán útokem na lodě porušil memorandum o porozumění. Podle moderátora Trump nemůže akceptovat, že Írán uplatňuje kontrolu nad Hormuzským průlivem, aniž by sám dosáhl nějakého úspěchu. Moderátor také naznačuje, že Trumpova rozhodnutí ovlivňují hněv a pomsta.

Marandi zpochybňuje tvrzení, že Trump se domnívá, že Írán porušil dohodu. Tvrdí, že Trump dohodu nedodržoval od samého začátku: USA neuvolnily majetek a nedonutily Izrael ukončit války. Trump navíc otevřel koridor, který dohodu podkopával; tomuto účelu podle Marandiho sloužila i dohoda mezi libanonskou vládou a Izraelem. Trumpa označuje za nečestného a říká, že projevil svůj hněv vůči zahraničním partnerům.

Marandi tvrdí, že válka nikdy nebyla o íránském jaderném programu, ale spíše o izraelské lobby a cíl zničit Írán. Přirovnává to k Trumpovým výrokům o Venezuele a interpretuje je jako projev imperiálního postoje, podle kterého vítěz bere kořist. Lidé mimo centrum moci jsou v tomto smýšlení považováni za podřízené, říká Marandi. Írán je démonizován již 47 let; propaganda zajišťuje, že i nespravedlivá válka může být vykreslena jako zasloužená. Očekává, že v nadcházejících dnech se budou šířit další obrazy a tvrzení o údajně bezprostředně hrozících popravách mladých žen.