Pavel Tezaur: O čem se nemluví – Bezpečně nebezpečná bezpečnost populace

Po mé delší odmlce a současně probíhající realizaci v minulosti naplánovaných událostí na globální scéně ovlivňující život každé bytosti na planetě se v tomto článku zaměřím na bezpečnost, která je důležitá pro bytí či nebytí všech živých bytostí této planety, ať již se jedná o mikroorganismy, rostliny, zvířata a v neposlední řadě do přírody nevhodně vybavené savce – lidi. Bezpečnost má řadu definic a pojmů dle oborů, specializací a dalších mnohých často nic neříkajících detailů, ve kterých se běžný anebo i znalý člověk může lehce ztratit, zatímco řada tzv. bezpečnostních expertů za nemalou úplatu ať již vědomě anebo nevědomě svou prací slouží vyšším zájmům v roli užitečných idiotů – čest výjimkám těm expertům a profesionálům, kteří vykonávají svou práci svědomitě a morálně za účelem zajištění bezpečnosti všeho lidu a ne jen těch nedotknutelných „vyvolených.“

Jiný náhled na vývoj bezpečnosti

Život každé bytosti se řídí instinktem přežití, jehož základními reakcemi na akci jsou na základě zhodnocení situace vědomím a podvědomím – boj vs útěk – za účelem zachování sebe a rodu. Lidský druh je zvláštní v mnoha hlediscích, jehož hlavní charakteristikou je celková nevyváženost a extrémy z hlediska psychologie, fyziologie a tím vším spojeným, co je v živočišné a rostlinné říši zděděno, všeobecně charakteristické a netřeba se učit, nebo eventuálně získat potřebnou dovednost v krátkém časovém úseku. Lidský druh má tu odlišnou vlastnost, že oproti zvířatům používá nástroje k tomu, aby přežil.

Co má člověk od přírody a s velkou pravděpodobností i zásahem někoho jiného ke svému plusu, aby mohl naplno využívat svůj potenciál k dobru a zajištění blaha, a tím bezpečnost všeho živého v pozitivním slova smyslu, tak lidský druh zaměřuje veškerou svou energii a úsilí pouze negativním směrem. Nástroje ulehčující námahu k zajištění přežití – obživy, ať už nejdříve lovem a pak zemědělstvím, líný a křivý člověk začal zneužívat způsobem lehčího zajištění obživy skrz dobývání a ničení okolních kmenů, přírody apod. Akce budí reakci a pro přežití rodiny nebo kmene, se musely vyvíjet lepší nástroje na zajištění bezpečnosti – obrany spolu s organizačním systémem, jak se dále posunoval lidský druh.

V minulých dobách byla bezpečnost a válečné umění pouze záležitostí mužů, protože je k násilí a pobytem v extrémních podmínkách lépe geneticky vybaven oproti ženám a bojovat mečem tváří v tvář bylo pouze pro fyzicky i psychicky zdatné muže. Vynálezem luku přes primitivní palné zbraně až po moderní automatické pušky a zvětšující se vzdálenost vidět tvář a cítit strach před nepřítelem, dochází ke snižování fyzických a psychických standardů jedince. Tímto celkovým snižováním nároků dochází k tomu, že k zajištění bezpečnosti se zapojují i ženy a v extrémních případech i děti. Rozvojem technologií k zajištění bezpečnosti bez evoluce lidského druhu, který rozumově, morálně a geneticky ustrnul v dobách temna, svou leností a pohodlností dochází k celkové devoluci, kde moderní technologie všeho druhu (především zbraně) představují nebezpečí jako šimpanz se samopalem nebo granátem v ruce. Jen to tlačítko k různým zbraním hromadného ničení způsobí škody nedozírných následků oproti granátu – viz film Den Poté (1983), kde není žádného lidského vítěze.

Různé odborné publikace se zabývají do detailu tématy války, strategií, zbraněmi, historií, lidskou psychologií atd. Téma bezpečnosti a války prolíná všechny známé vědy jako politologie, ekonomie, sociologie, psychologie, ale i většinové populaci neznámé aspekty věd jako třeba astrologie, numerologie a okultismus. Holistickým přístupem a efektivním studiem různých disciplín se zaměřením na historii, se člověk dostane k zajímavým analýzám a závěrům, kde každá významnější událost mající vliv na společnost a její budoucnost není pouhá náhoda a souhra okolností – pro nás historicky nejbližší první a druhá světová válka jako příklad. Podobně jako ve starém Egyptě, Římě nebo někomu blíže divadle a filmu, scénáristi spolu s režiséry používají po tisíciletí stejné ověřené metody jak řídit a manipulovat lidské otroky k dosažení svých cílů, které můžu shrnout moderním souslovím – stabilita globálního řízení a udržitelnost planetárních zdrojů. Někteří spisovatelé a filmová „Mekka“ Hollywood alias kouzelná hůlka produkují díla, která ukazují jak v reálném světě fungují tyto náhody. Je zajímavé, že počátkem války na Ukrajině se mluví o dronech jako nejnovější technologii moderního bojiště, zatímco v seriálu Stargate SG-1 již byly drony používány nejenom pro průzkum na jiných planetách, ale i k boji s nepřátelskými vojáky – a to je seriál z roku 1997.

Umělá inteligence byla představena jako nástroj pro vědu ve filmu Moucha (1986), kde hlavní vědec komunikuje s počítačem-softwarem stejně jako dneska běžní lidé s AI. Film Terminátor, kde AI Skynet byl vyvinut pro armádu USA, už také není v dnešní době sci-fi, když AI bylo použito k různým bojovým operacím a tímto softwarem jsou vybaveny drony, které v klidu čekají na impuls z vnějšku, aby mohly zahájit akci – příkladem jsou západem obávané ruské ponorky Poseidon anebo kamikadze drony, které díky algoritmickému programování umožňující zhodnocení situace bez nutnosti zásahu operátora, automaticky útočí na projíždějící techniku a ničí vojáky oblečené v kamuflážních barvách. Tyto moderní technologické vymoženosti nejsou neomylné, protože také dochází k úmrtí nevinných civilistů, kde např. obyčejný muž jel na kole a zastavil se před dronem uprostřed silnice, ale AI software vyhodnotil barvy a postavu civilisty ve stylu takticko-kamuflážního oblečení. Navzdory otevřeně gestikulujícímu muži, že není ozbrojen a není voják, se dron pomalu přiblížil a vybuchnul.

Globální antropologická válka

Konflikty, které můžou vyústit v plnohodnotnou válku, začínají zájmově řízenými systémovými krizemi, kde se bojuje hlavně na poli oblasti lidské psychiky a kognitivních funkcí na základě síly impulzů přijímaných informací – viz psychologické operace známých jako PSY-OPS. PSY-OPS nemusí být jenom v oblasti klasických válečných konfliktů, ale i v jiných oblastech jako populaci bližší ekonomické jevy – inflace, nedostatek paliv, potraviny na příděl apod. nebo sociální jevy jako změna demografie na základě organizované masové migrace, zdravotní krize jako např. pandemie, kde vybraní jedinci a společnosti informují o zatím neexistující, ale v budoucnu očekávané nemoci a zároveň vlastní překvapivě patent na všechna možná řešení.

Informační pole nebo-li propaganda hraje v době moderních technologií obzvlášť důležitou roli, kde se působí na jednotlivce, ale především masy 24h denně. Díky AI alias Superintelligence již nejsou a nebudou zapotřebí ani užiteční žvanilové v podobě některých reportérů, analytiků apod., kteří s upadajícím vzděláním včetně kognitivních funkcí již nejsou schopni individuální tvorby a poskytovat kvalitní výsledky při tvorbě propagandy jako uměli jejich předchůdci v první anebo druhé světové válce. Tvůrci obálky časopisu THE ECONOMIST aspoň umí ještě vytvořit nějaký ten podivný obrázek, co něco říká. Komiks v podobě manuálu přežití 72h krize rozesílaný do všech schránek obyvatel EU, může mít pro někoho jiné užitečné použití, pokud ho má v papírové podobě. Pár měsíců před začátkem „dramatu“ na východě, na jednom neformálního setkání, kterého se účastnil i jeden vysoký představitel nejmenovaného evropského státu v oblasti bezpečnosti všem účastníkům sdělil, že by se nikdo neměl spoléhat na stát, protože sklady jsou z části prázdné…Jak je tomu dneska v době ještě větší systémové krize, je otázkou.

Mnohé pořady se zabývají do detailu zbraněmi, strategiemi atd., které jsou již války a konflikty minulosti, ale válka přítomnosti a velmi blízké budoucnosti je o lidský mozek-mysl, jak bylo řečeno na jednání Světového ekonomického fóra, což je téma na samostatný článek i knihu. Zkráceně se jedná o přemíru zbytečných informací alias viditelným žvaněním počínaje a neviditelným elektromagnetickým frekvenčním zářením konče – a to se jedna pouze o oblast „mírové“ civilní aplikace, kde vojenské experimenty a technologie v této oblasti již dosahují reálnou úroveň sci-fi literatury/filmů díky intenzivnímu výzkumu během 20. století ve všech zemích světa bez rozdílu strany opony.

Konflikt a válka na východě Evropy je ukázkovým příkladem pro studium všech aplikovaných věd a metod v moderní době. Ve všech stranách konfliktu se jedná o velmi citlivé a i nebezpečné téma podobně jako ďábel jménem Covid a vše s ním spojeným. Je zajímavé, že mimo hranice angažovaných států, nikoho tento konflikt, dokola omílaná a překrucovaná historie, emigrující obyvatele za „lepším“ a hlavní dva aktéry dějiště vůbec nezajímají. Velmi málo anebo spíš žádný nezávislý analytik se neodváží položit otázku, ba dokonce i přímo odpovědět, jaký je skutečný cíl této podivné války, co nemá zatím konce a zbytečně stojí nevinné životy a hodnoty nejenom všech stran konfliktu, kde nejvyšší vojenské a politické vedení jedná iracionálně, v rozporu s logikou a strategicko-taktickým myšlením, kde jejich omyly musí poté napravovat nižší důstojníci se žoldáky z celého světa anebo eventuálně regulérními vojáky v poli plného špíny, mrtvol, zdraví škodlivých chemikálií z munice a zničené techniky; zatímco nejvyšší důstojníci s politiky a zainteresovanými businessmany, bankéři apod. si užívají po celém světě služby nejdražších a nejluxusnějších hotelů, casin a „společnic“ účtujících si za noc 15000$.

Podivné je, že ruská strana měla údajně problémy s výrobou brokovnic, které se používají k sestřelování dronů, ale známý výrobce zbraní firma Kalashnikov již v roce 2020 představila na trh svou futuristickou smart brokovnici MP-155 Ultima, kde se uživateli zobrazuje kompas včetně počet nábojů, ale proč všichni zapomněli na osvědčené zásobníkové brokovnice Saiga? Navíc některé ruské speciální jednotky ještě před válkou prý trénovaly sestřelování dronů pomocí brokovnic.

To, že se všechny zainteresované strany připravovaly delší dobu na budoucí konflikt a válku je, že i bezvýznamné státy v podobě východních evropských kolonií oddaně sloužících západním státům, měly dle různých informací kromě svého úkolu připravovat Ukrajinu jako 33. člena NATO, mít také např. v Oděse tajnou předsunutou základnu vojenské rozvědky, odkud se ihned po začátku konfliktu všichni ze strachu z ruských raket a mezinárodně politických důvodů hrdinně stáhli, ale armáda jednoho státu dále trénuje s vlajkami Ukrajiny nejenom své, tak dočasně i ukrajinské vojáky na svém domovském území, aby mohlo třeba dojít k jejich začlenění do ozbrojených složek hostitelského státu v blízké budoucnosti, když bude potřeba domácí vycvičené vojáky poslat na východ bránit americké, německé, francouzské, britské a jiné nadnárodní zájmy korporátních společností společně s pokrokovými hodnotami bruselské Evropské Unie, zatímco údajně integrovaní cizinci zůstanou pohodlně v hostitelské zemi.

Podobně jsou na tom i západní země, kde tzv. bojovníci za svobodu a demokratické hodnoty nejenom proti Asadově režimu se přemisťovali jako chudé oběti-uprchlíci bez minulosti především do Německa, Švédska a Rakouska. Tito muži mají nejenom výcvik, ale především zkušenosti, o kterých se modernímu německému Wehrmachtu může jenom zdát. Pro Francii, Británii a eventuelně Itálii se Španělskem představují bezpečnostní riziko podobní falešní uprchlíci, ale z černých afrických zemí jako Nigérie nebo Kamerun, kde v mediálně neznámém prostředí Ambazonie dochází k válečným zločinům, které předčí známou SS-Sturmbrigade Dirlewanger anebo řádění banderovců ve Volyni, protože v Ambazonii a Nigérii dochází i ke kanibalismu na obětech násilí.

Další konflikty navazují na jiných scénách globálního divadla jako je opětovná „Válka v zálivu“ a možná i dalších v podobě občanských válek, které jsou horší než klasická válka, aby se dosáhlo konečného řešení. Kdo ví, napoví a místo pravidelné večerní mediální propagandy ať již mainstreamové anebo rádoby alternativní, stojí za shlednutí nejenom klasická filmová sága Star Wars, ale především seriál Star Wars – Clone Wars (Klonové Války), včetně staré i nové verze legendarního filmu Běžící Muž – The Running Man.

Agnus Dei

Loutky nabádající a na vrcholu krize přikazující všem divákům jít na pozice si neuvědomují, že jsou pouze loutky, které mají svou dobu použití na jevišti a není problém je kdykoliv vyměnit, zatímco loutkovodiči se snaží podat nejlepší výkon pro své režiséry, kteří zase odpovídají svým scénáristům s producenty. Kromě malého procenta jednotlivců, diváci přicházejí a odcházejí aniž by pochopili opravdový smysl hry, které se účastní a skladba diváků se cíleně mění. Loutky si myslí, že budou dál stejně bavit to hloupé obecenstvo s nově příchozím, ale stále se rozrůstajícím ze vzdálených krajů již víc jak 1318 krát opakovanou hrou. Loutkovodiči s loutkami si vůbec neuvědomují, že to nově příchozí a připravované obecenstvo je jiné a vyznává úplně jiné hodnoty včetně autorit. Proto je možná nakonec otázkou času a skutečné náhody kdo z koho, protože hra zvaná THE GREAT RESET již proběhla v minulosti několikrát – zajímavý námět je ve filmu John Carter: Mezi dvěma světy (2012). Otázkou je, zda i tentokrát dospěje úspěšně ke svému vrcholu dle zaměru scénáristů a producentů.

Možná se znova objeví náhoda v podobě velké osobnosti, jehož písničky dostaly do ulic miliony lidí, změnil myšlení a představoval obrovskou bezpečnostní hrozbu pro agresivní vládu USA v době jedné z mnoha zbytečných expanzivních válek ve Vietnamu, jako byl John Lennon – All

Pavel Tezaur