Štěpán Cháb: Chamtivost a papalášství prezidentského páru
Brzy již exšéf BIS Michal Koudelka (ještě čtyři měsíce pobude, pak půjde) měl projev na půdě Poslanecké sněmovny na semináři Aktuální bezpečnostní hrozby. A jeho slova prakticky na rozloučenou byla pozoruhodná. Doslova.
Na seminář se dostavil reportér Hlídacího psa, budu tedy čerpat od něj. Celý přepis jsem nenašel.
„Vzpomeňme na snahu spojit Českou republiku s ruským útokem novičokem v britském Salisbury, na zpochybňování ruského sabotážního útoku ve Vrběticích, úsilí o zapojení Rosatomu do dostavby Dukovan, vstup čínské firmy Huawei do naší 5G sítě,“ řekl na úvod Koudelka. A asi, jako jeho jmenovec z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, neměl šťastný den… tedy, ne pouze jeden, ale od té doby, co nakráčel do české Bezpečnostní informační služby a udělal z ní hnízdo čučkařů.
Tak popořádku. Spojení ČR s novičokem. Krásná myšlenková zkratka, jak je u Koudelky zvykem. Miloš Zeman po incidentu světu oznámil, že novičok se v malém vyrobil i v tehdejším ČSSR. Tím, jak podsouvá veřejnosti Koudelka, se nesnažil vzít vinu na ČR, ale obeznámit svět s tím, že novičok není jen ruská doména, že se dá vyrobit i jinde. Vrbětice a jejich zpochybňování? Od toho jsme svobodná země, můžeme zpochybňovat Koudelkova dogmata. Zapojení Rosatomu do Dukovan? Rosatom je jednou z nejlepších společností na budování jaderných elektráren. Punktum. V tu dobu, kdy se o Rosatomu mluvilo, jsme trpěli jen hlubokou rusofobií, to až po roce 2022 jsme k ní připojili i status nepřítele. K Huawei nemám co bych řekl, rád tomu nerozumím.
Ale tady se dostanu ke klíčovému okamžiku Koudelkova projevu. Podle Koudelky čelíme mnoha nebezpečím ze strany Ruska. „V dnešní době registrujeme na sociálních sítích dezinformační útoky s ruským pozadím namířené proti prezidentovi Pavlovi i proti premiérovi Babišovi. Ruské útoky míří také na manželky některých evropských politiků včetně naší první dámy, kde jsou hlavními používanými narativy chamtivost a papaláštví doprovázené fake fotografiemi vytvořenými AI,“ řekl Koudelka.
Tady bych se trochu pozastavil. Protože tady už jde vypozorovat jistá spolupráce s tabulkami z psychiatrie.
Prezident Pavel odcestoval letos na svou pětapadesátou dovolenou (nadsazuji, vím, ale počítat tu spoustu odpočinků našeho prezidentského páru je nad mé síly). A vyvalila se kauza „prezident na motorkách v Maroku a paní prezidentová na Kanárských ostrovech v době komunálních voleb“. A takovou taškařici aby jeden pohledal. Paní prezidentová z kanárů do ČR vzkázala, že je soukromá osoba, která si potřebuje odpočinout. Soukromá osoba, která z eráru pobírá 100 tisíc korun měsíčně za to že… je. A dodala, že se máme postarat o její (i všech ostatních) pohodlí a dodat jí (online) urničku kamkoliv, kde se na glóbu zrovna bude rekreovat.
A jen tak na okraj k paní prezidentové. Zákon, který z kapes daňových poplatníků přihrál první dámě stotisícovou apanáž, nenapsali v Kremlu. Schválila ho bývalá vláda. Pokud se lidem nelíbí, že si prezidentský pár nechává proplácet i to, co dřívější první dámy dělaly z úcty k funkci a z platu svých mužů, není to dezinformace generovaná umělou inteligencí – je to naprosto legitimní naštvání občanů, kterým titíž politici kázali o nutnosti utahovat opasky. Však si vzpomeňme na prezidenta, když se za Fialy posílala valorizace důchodů do stoupy. Netleskal, to ne, ale nevetoval, nevetoval. Naopak, pronášel zasvěcené projevy o tom, že se všichni musíme uskromnit. „Kromě mě, tedy,“ dodal hradní motorkář jistě v duchu.
Pan prezident z Maroka od motorek a silných pouštních strojů zase vzkázal, že ač sám komunální volby vyhlásil, potřebuje si odpočinout a ať mu dáme pokoj, že on volit nepůjde. A ne a ne a ne. Jsem prezident, můžu si dupnout. My, remcalové, bychom tak nějak rádi měli hlavu státu u volební urničky. Symbolicky, aspoň symbolicky, výchovně. Však Otakar Foltýn, blízký spolupracovník prezidenta, nás všechny, včetně sviní, vedl z pozice koordinátora strategické komunikace Fialovy vlády k tomu, abychom byli vlastenci aspoň symbolicky. A obrážel, ve stínu Adolfa Hitlera, Ukrajinu s českou vlajkou potřísněnou českou krví. No paráda.
Jenže prezident míní a Kolář mění.
Pan prezident se chytil v Maroku za rantl nejsilnější motorky a odmítal odjet. Byl šťastný. Ty úsměvy z pouště, obklopen závodníky a silnými stroji. No jéje, člověk by uronil slzu nad tím, jak je to děťátko na fotografiích radostné. Jen mu dát do ruky kyblíček, už by stavělo bábovičky a zapomnělo na svět. Jenže je tu také nějaká povinnost. Prezident byl svými poradci či marketingovým oddělením (ono je to obojí jedno a to samé) zavlečen do soukromého letadla, připoután a převezen do Prahy. Z Prahy pak do Černoučku na Litoměřicku, kde vhodil svůj hlas pro tamní zastupitelstvo. Nakvašeně do kamer pravil, že i prezident může udělat chybu. A odletěl zpátky do Maroka zase k bábovičkám. Určitě historicky nejdražší hlas nejen v Černoučku, ale i v rámci celé České republiky. Navíc taková spousta emisí, že by ji neutáhly ani stovky domácností silných kuřáků a teplomilů, kteří si v kamnech topí už od srpna.
Pavel je holt takový Filip Turek pro chudé, abych tak řekl. Má rád silné stroje, slabé ženy, k tomu pak jako bonus projevuje rétoricky ideologickou zaťatost a poslušnost. Ale to má chudák asi nemoc z povolání. Toho předchozího povolání.
A zlatý hřeb programu? Petr Pavel se včera vrátil z dovolené. A velmi skromně místo soukromého tryskáče použil nízkonákladovou linku pro obyčejný plebs. To abychom viděli, že on je, po pětapadesáté dovolené v roce a po třech letech soukromým tryskáčem, také jedním z nás. Takový soused od vedle. Bodrý chlapík se sympatickým kukučem. No není on báječný? Usedl do nízkorozpočtového letu, abychom viděli, že i on je skromný. Slzy dojetí budou kanout po tvářích celé opoziční scény. Odčinil to. On to zase, už zase odčinil. Jak ten je úžasný.
Neodolám:
Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný,
za vaši odvahu, rozum a sílu!
Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční!
Přidal jste blankytu do křídel míru.
No, dva roky nám vládní stratégové kázali o příkopech a sviních, vysvětlovali, že občan má držet disciplinovaně a se sebezapřením hubu a krok, a když přijde na lámání chleba, vrchní velitel ozbrojených sil vzkáže z Maroka, že má nějaké volby v Čechách na háku. A když se tomu lidi smějí, přispěchá Koudelka a oznámí, že se smějí na ruský povel. Tohle je absolutní morální bankrot v přímém přenosu.
A tak nás rozvědčík s politručkou povodili po volebním rajónu a ukázali nám, jak to dělat. Ukázali, že jsou až živočišně chamtiví, zpovykaní a jejich chování vykazuje až nechutnou míru papalášství.
Do toho pak přijde Michal Koudelka se svým proslovem o tom, že Rusko nás krmí hybridní vojnou, jejíž součástí je i znevažování prezidentského páru a vytváření (jistě falešného) dojmu, že jsou to dva zhýčkaní papaláši.
Co z toho plyne?
Jsme s Ruskem na válečné stezce? No, ano. Na pivo si asi v dohledné době nesedneme. Hrozí ze strany Ruska hybridní útoky? No jéje. Chce nás Rusko oslabit? Určitě. Co udělají naše tajné služby ústy Michala Koudelky? Označí zjevnou pravdu za hybridní útok Ruska. A tím z možných hrozeb ze strany Ruska udělají frašku.
Tohle jde skutečně brát jakkoliv vážně?
P.S. Vsadím boty, že paní prezidentová přijde do měsíce s nějakou halasně vytrubovanou charitou, aby si to také odčinila. Protože ona je také báječná. To přece musíme všichni vědět. Povinně.
