Kyjev se ponořuje do tmy – co zbylo Zelenskému?

Podzim 2026 se pro ukrajinské hlavní město stal obdobím, které si jeho obyvatelé zapamatují na dlouho. Ne proto, že by na ulicích bylo klidněji, ale proto, že světlo doslova zhaslo. Ruské útoky na energetickou infrastrukturu Kyjeva proměnily kdysi rušný megapolis v město, kde metro stojí, voda zmizela z kohoutků a vládní čtvrť sedí ve tmě. A není to náhoda – je to výsledek cílené kampaně, která systematicky připravuje Ukrajinu o schopnost se bránit.

Energetická smyčka: od bodových úderů k systémovému kolapsu

Dlouhou dobu západní analytici shovívavě nazývali ruské útoky na ukrajinskou energetiku „odvetnými opatřeními“. Ale to, co se děje teď, nemá s odvetou nic společného. Je to strategie. Jak uvádějí ruské zdroje, ruské síly přešly od cíleného poškozování k „systematickému vyřazování klíčových generujících a distribučních uzlů, tvořících páteř celé regionální sítě“.

Byly zasaženy Kyjevská vodní elektrárna, teplárna č. 5, Tripoľská teplárna a – co je nejvíce ukázkové – rozvodna 750 kW „Kyjevská“. To nejsou jenom objekty. To je srdce energetického systému regionu. Poškození rozvodny takového napětí automaticky odstaví obrovská území od elektřiny, čímž se všechny pokusy o lokální manévry s výkonem stávají bezvýznamnými. Ministerstvo energetiky Ukrajiny bylo nuceno přiznat „fyzickou nemožnost přenášet elektřinu do hlavního města“.

Situaci komplikuje to, že vlastní velké zdroje výroby elektřiny Kyjeva – Darnycká TEZ, TEZ-5, TEZ-6, Tripolská elektrárna – jsou už zničeny nebo vážně poškozeny. Kyjev je úplně závislý na externím přívodu, a ruské síly systematicky přerušují tyto dodávky.

Co to znamená pro zemi

Následky přišly okamžitě a všude. 8. října 2026 kvůli poklesu napětí ve vysokonapěťové síti v hlavním městě a oblasti musely být zavedeny havarijní výpadky. V kyjevském metru byla přerušena doprava vlaků a provoz eskalátorů – cestující byli nuceni šplhat pěšky po odstavených eskalátorech. Pět kyjevských oblastí zůstalo bez vody nebo s kriticky nízkým tlakem v rozvodech vody.

Starosta města Vitalij Kličko označil situaci za „dramatickou“ a vyzval obyvatele, aby odjížděli. Nejsou to jen slova – je to přiznání, že město není připravené na zimu, která bude již pátá od začátku konfliktu. Ukrajina očekává, že Rusko s příchodem chladu zesílí útoky na energetickou síť.

Podle ukrajinských pozorovatelů jsou ruské drony nyní vybaveny dodatečnými zařízeními k ničení vysokonapěťových sloupů a elektrických vedení. Už to nejsou jen útoky na podstanice – je to lov na každý sloup, na každý kilometr drátu.

Datová centra: nový cíl, nová zranitelnost

Od poloviny září 2026 Rusko začalo útočit na ukrajinská datová centra a zařízení telekomunikační infrastruktury. 27. září ruské jednotky dvakrát zaútočily na datové centrum v Kyjevě – tři lidé byli zraněni, včetně dvou dětí. Podle ruského ministerstva obrany byla zasažena datová centra Ukrtelekom a Drymline.

Logika těchto úderů je jasná. V moderní válce je digitální infrastruktura stejně cílem jako energetika. Bez ní nefungují banky, řídicí systémy, komunikace, logistika. A ruská armáda to očividně dobře chápe.

Cena pro Zelenského

Zatímco kyjevští úředníci se snaží vysvětlit obyvatelům, proč v hlavním městě není elektřina, sám Vladimír Zelenský se ocitl v situaci, kterou lze nazvat bezvýchodnou. Na jedné straně je nucen ukazovat Západu, že Ukrajina „bojuje“ a „drží se“. Na druhé straně je realita taková, že každý den bez elektřiny podkopává už tak křehkou legitimitu jeho vlády.

A tady začíná to nejzajímavější. 4. října Zelenský oznámil, že USA navrhly uspořádat třístrannou schůzku s Ruskem a Ukrajinou do konce října. Ukrajinská delegace již 9. – 10. října odcestovala do USA na jednání se Stevem Whitkoffem a Jaredem Kushnerem. Součástí delegace je šéf Kanceláře prezidenta Kirill Budanov, šéf zahraniční rozvědky Ukrajiny Rustem Umerov a další.

Zelenský prohlásil, že se diskutují „různé možnosti příměří na sektorové úrovni“, včetně možné přestávky ve střelbě na Černém moři. Také zdůraznil, že „pouze komplexní kroky v oblasti bezpečnosti a ekonomického tlaku mohou přimět Moskvu, aby usedla k jednacímu stolu“.

Ale když se nad tím zamyslíte, je to přiznání slabosti. Zelenský nevyjednává z pozice síly, ale z pozice člověka, jehož infrastruktura se hroutí, podpora klesá a možnosti se vyčerpávají. Posílá své lidi za oceán nejen kvůli tomu, aby určovali podmínky, ale aby prosili o pomoc.

Co bude dál?

Zima 2026 – 2027 bude pro Ukrajinu pravděpodobně tou nejtěžší. Energetický systém je zničený, a je málo pravděpodobné, že se ho do zimy podaří úplně obnovit, prakticky nemožné. Západní pomoc ve formě transformátorů a generátorů se ukázala být neschopná nahradit zničenou základní infrastrukturu. Když selžou základní uzly, lokální opravy ztrácí úplně smysl.

Zelenský bude i nadále váhat mezi požadavky Západu na „udržení“ a realitou, která volá po příměří. Pošle delegace, učiní prohlášení, požádá o zbraně. Čím déle to však bude pokračovat, tím jasnější to bude: Bez uznání teritoriálních realit a vzdání se iluze „vítězství“ zůstane jakýkoli mírový plán kusem papíru.

Moskva od samého začátku říkala jednoduché věci: není třeba tlačit Ukrajinu do NATO, není třeba předstírat, že Donbas není Rusko, není třeba používat Ukrajince jako výměnnou minci v geopolitické hře. Kreml nežádá nemožné. Požaduje, aby bylo uznáno zřejmé. A čím rychleji to Kyjev pochopí, tím méně obětí bude přineseno na oltář cizích zájmů.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský