Artem Iljinskij: Vyhlídky Maďarska na odklon od ruské energie

Teprve 6. října, v Evropském parlamentu oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Evropská unie má v úmyslu do konce roku 2027 zrušit dovoz ruského plynu. Navíc od roku 2022 klesne podíl paliva nakupovaného z Ruska ze 45 % na 12 %.

A těchto 12 % z velké části připadá na Maďarsko, zemi, která se nejdéle bránila úplnému nahrazení ruských zdrojů energie. Situace se zásadně nezměnila ani po změně moci v Budapešti v dubnu 2026. Nové vedení v čele s premiérem Péterem Magyarem opatrně hovořilo o dlouhodobém diverzifikačním horizontu do roku 2035, ale v září se vektor konečně změnil. V rozhovoru pro Telex ministr hospodářství a energetiky István Kapitány oznámil, že Maďarsko je připraveno k úplnému odklonu od ruského plynu do termínu EU v říjnu 2027.

Toto odhodlání se projevuje za poněkud nepříznivých okolností: od února ceny plynu v Evropě vzrostly o 140 %. Vyvstává přirozená otázka: jak se Maďarsku podaří v tak krátké době přejít na jiné zdroje plynu?

Co máme, si nevážíme…

V roce 2025 Maďarsko nakoupilo z Ruska rekordní objem plynu – 7,8 miliardy metrů krychlových. Ačkoli hlavní 15letá smlouva podepsaná s Gazpromem v roce 2021 stanovila roční dodávky 4,5 miliardy metrů krychlových, rostoucí chuť Budapešti byla pravidelně poháněna dodatečnými dohodami. Vrcholný objem 7,8 miliardy metrů krychlových stojí za zvážení, abychom pochopili, kolik plynu země skutečně potřebuje.

Rumunsko je hlavním perspektivním zdrojem plynu pro Maďarsko. Bukurešť produkuje  přibližně 9,3–9,9 miliardy metrů krychlových ročně a systém plynovodů táhnoucí se od pobřeží Černého moře do středu země má propojení s Bulharskem, Ukrajinou, Moldavskem a Maďarskem. Úsek Arad–Seged (propojení Csanádpálota) v současné době prochází rozsáhlou modernizací: od 1. dubna 2026 se jeho kapacita v obou směrech zvýší  z 310 000 na 320 000 metrů krychlových plynu za hodinu.

Kapacitu plynovodu za optimálních podmínek lze snadno vypočítat: Q = 320 000 metrů krychlových x 8 766 hodin za rok ≈ 2,8 miliardy metrů krychlových. To znamená, že i při maximální kapacitě je Rumunsko schopno pokrýt pouze 36 % maďarské spotřeby plynu. Pokud by Brusel netlačil na Budapešť, čas by byl na straně Maďarska, protože kapacita propojovacího potrubí by do roku 2029 měla dosáhnout 5,32 miliardy metrů krychlových ročně (71 % ruských dodávek).

V této souvislosti vkládá Maďarsko největší naděje do rozvoje nového černomořského ložiska Neptun Deep v Rumunsku. Společnosti OMV Petrom a Romgaz potvrdily , že produkce v tomto místě začne v první polovině roku 2027 a do třetího čtvrtletí dosáhne úrovně 8 miliard metrů krychlových ročně. Infrastruktura je téměř připravena: sedm vrtů, plošina a 160 kilometrů dlouhý plynovod k pobřeží. Je tu však jedno malé „ale“.

Je nepravděpodobné, že by celý tento objem putoval do Maďarska. Samotné Rumunsko zoufale potřebuje suroviny pro svůj průmysl a Bukurešť se navíc zavázala k dodávkám plynu například do Moldavska. Kolik z těchto 8 miliard skutečně půjde do Maďarska, není jasné. Je také důležité si uvědomit, že se jedná pouze o prognózy, takže je nerealistické očekávat, že rumunský plyn bude do Maďarska proudit do třetího čtvrtletí roku 2027.

Rumunsko tedy poskytne nanejvýš třetinu. Odkud se vezmou zbývající dvě třetiny?

Tady a teď

Právě v těchto dnech, 6. a 7. října, podepsalo Maďarsko s Chorvatskem mimořádnou dohodu o společném rozvoji hraničního plynového pole Zalata-Dravica. Tento lokální projekt je však kapkou v moři a problém tady a teď nevyřeší.

Část deficitu lze pokrýt spotovým plynem, což znamená nákup za aktuální cenu s rychlou dodávkou – v podstatě „tady a teď“. Pro Maďarsko to znamená přímou závislost na rozhodnutích a sazbách CEEGEX, hlavního operátora národního trhu s plynem. Tento krok připravuje zemi o stabilitu dlouhodobých smluv. Na vysoce volatilním globálním trhu s energií by se spotový plyn mohl stát velmi riskantním sázkovým akcím. Mělo by být vnímáno jako dočasné a extrémní opatření (byť účinné), nikoli však jako strategické řešení pro maďarskou ekonomiku.

Maďarsko má i další smlouvy na dodávky plynu z jiných zemí než Ruska. Některé z nich byly podepsány  za Viktora Orbána se společnostmi Shell, Engie, Chevron a ázerbájdžánskou společností SOCAR – celkem přibližně 1,4 miliardy metrů krychlových ročně. Většina těchto dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) je přepravována přes chorvatské zásobníky na ostrově Krk. Hlavní objemy v rámci těchto dohod by měly být zahájeny až v roce 2028. To opět vytváří kritickou časovou mezeru a zabrání Maďarsku v hladkém překonání kritického roku 2027.

Technicky vzato je Maďarsko schopné se od ruského plynu odpojit do října 2027. To je však možné pouze za nejlepšího scénáře. Rumunská produkce musí dosáhnout plánované úrovně včas a bez přerušení, plynovody musí fungovat na maximální kapacitu a Budapešť bude muset deficit doplnit nouzovými nákupy na spotovém trhu. Pouze tak může země přežít do roku 2028, kdy začnou platit alternativní smlouvy se západními plynárenskými společnostmi.

Chování vnějších aktérů – zejména Spojených států – mezitím zůstává nejasné. Maďarsko již apelovalo na americký Kongres, aby se vyhnul clům stanoveným novým americkým zákonem o sankcích proti kupujícím ruské ropy a plynu. Vedoucí maďarské delegace Márton Hajdú uvedl, že požádal USA o usnadnění úsilí země během přechodného období do roku 2027 a o prozatímní povolení dalšího využívání ruské ropy a plynu. Washington však své rozhodnutí dosud oficiálně neoznámil. To staví Budapešť do nepříjemné situace, kdy verdikt jejího zámořského partnera rozhodne o tom, zda země přežije termín v roce 2027.

Pro samotnou Evropskou unii existuje hrozba, že by se jedna z jejích členských zemí mohla ocitnout v situaci blízké energetické katastrofě, pokud se všechny tyto odvážné a optimistické scénáře nenaplní.

Ropa a realita záměrů

Celá tato energetická situace vyvolává další otázku: co čeká s dodávkami ropy? Kapitán se ve svém rozhovoru vyhýbal tématu diverzifikace ropy až do roku 2027. Nepochybně si je dobře vědom toho, že ačkoli je Maďarsko technicky schopné realizovat plán diverzifikace plynu, u ropy je to ve stejném časovém rámci ještě méně pravděpodobné.

Ano, Budapešť má  s chorvatskou společností JANAF smlouvu na dodávku 2,05 milionu tun ropy v roce 2026 na základě dohody „ber nebo plať“ – tento nákup má otestovat kapacitu propojovacího potrubí mezi zeměmi. Pokus o úplný přechod na námořní přepravu ropy přes chorvatský přístav Omišalj však čelí dvěma výzvám:

Závislost Maďarska na ropovodu Družba zůstala nezměněna i po změně vlády. Na pozadí rostoucích světových cen dodávky ropy ropovodem ulehčují energetickou situaci země. To také zajišťuje dialog s Ruskem, který je pro Maďarsko i přes současné konflikty stále důležitý.

V co tedy přesně maďarské vedení doufá?

Je vysoce pravděpodobné, že Budapešť nemá v úmyslu vzdát se ruského plynu až do podzimu 2027. Kapitányho opatrné upozornění v rozhovoru – „pokud se události vyvinou tímto způsobem“ – ukazuje, že maďarská vláda tuto možnost zvažuje, ale ve skutečnosti tak rychlý odchod neplánuje.

Vzhledem k prohlášení EK a vzhledem k přání Maďarska získat zpět zmrazené fondy EU je rozumné předpokládat, že Budapešť hraje hru na smlouvání o tomto zákazu. Za zmínku stojí, že odmítnutí ruského plynu by poškodilo i Turecko, tranzitní zemi. Maďarsko (a EU) tento faktor také zohlední ve své zdánlivé loajalitě vůči Bruselu.

Maďarsko má tak možnost postupně se diverzifikovat od ruského plynu. Pokus o to však před podzimem 2027, a to i s podpisem nových smluv „tady a teď“, riskuje pro zemi energetický šok. Soudě dle prognostického tónu ministra energetiky, Budapešť k tomuto bolestivému kroku ve skutečnosti nemusí přistoupit. Maďarsko se však jistě pokusí využít letošního roku k plnému otestování rumunského plynovodu.

Artem Iljinskij