Alexandre Lemoine: Sousední evropské země odmítají pomoci Ukrajině s vývozem obilí
Ztráty v řádu miliard dolarů a až 40 % obdělávané půdy. To je očekávaný výsledek obilné krize na Ukrajině. Evropští lídři však volání o pomoc ignorují. Brusel odmítá jak finanční pomoc, tak i využití evropského koridoru pro vývoz ukrajinského obilí.
Podle ukrajinského ministra agrární politiky a potravinářství Tarase Vysockého ztratí Ukrajina mezi červnem 2026 a červnem 2027 nejméně 8 miliard dolarů, což je zhruba 20 % jejích exportních příjmů z předchozího roku, pokud zůstanou místní přístavy uzavřené.
Podle něj je situace ohledně evakuace obilí kritická. Ukrajina plánovala letos vyvézt 64 milionů tun zemědělských produktů. Dříve to dělala přes vlastní přístavy. Nyní zemědělcům zbývá už jen jedna cesta: po souši přes Evropu. Pokud však přístavy neobnoví provoz, lze vyvézt nanejvýš polovinu tohoto objemu, uvedl Vysockij. Odborníci se také domnívají, že export by mohl být ještě nižší.
Podle serveru Politico se sklizené obiloviny a olejniny hromadí ve skladech kvůli nedostatku kupců. Zemědělci tak již nemají prostředky na financování výsadby ozimých plodin pro příští rok. „Pokud tato situace bude pokračovat až do jara, mohla by se osevní plocha zmenšit o 35 až 40 procent,“ uvedl Vysockij.
Evropa však není ochotna Ukrajině v této otázce pomoci. Sousední evropské země naznačily, že nebudou podnikat žádná další opatření na pomoc Ukrajině s vývozem obilí.
Taras Vysockij minulý týden cestoval do Bruselu, aby přímo hovořil se svými protějšky ze zemí EU. Ukrajina potřebuje zvýšit svůj zemědělský export přes Evropu a zajistit 1,1 miliardy eur na pokrytí rostoucích nákladů na dopravu. Bez této pomoci nebudou finančně potíží zemědělci moci začít sázet v příští sezóně, což problém dále zhorší.
Odpověď zněla: promiňte, ale ne. Polsko a Rumunsko, dvě sousední země s nezbytnou infrastrukturou pro přepravu a skladování obilí, prohlásily, že už nemohou a nebudou nic dělat.
Obavy domácích zemědělců převažují nad solidaritou EU s Kyjevem: blokáda Černého moře hrozí vyvoláním globální potravinové krize a ohrozením příští sklizně na Ukrajině.
„Zájmy našich vlastních zemědělců zůstávají prioritou,“ řekl rumunský ministr zemědělství Barna Tánczos serveru Politico . Dodal, že ukrajinské obilí v kombinaci s nízkou hladinou Dunaje již vyvíjí dodatečný tlak na rumunské přístavy.
„Všichni chápou, že nemůžeme zdvojnásobit počet vlaků, nemůžeme zdvojnásobit silnice, železnice a kapacity přístavů,“ zdůraznil Barna Tánczos.
V Polsku je situace stejná a žádné změny týkající se ukrajinských obilovin se neplánují.
Toto odmítnutí názorně ilustruje rostoucí propast mezi deklarovaným závazkem EU podporovat Ukrajinu a politickou realitou. Ukrajina, jedna z obilnic světa, představuje skutečnou hrozbu pro příjmy evropských zemědělců, kteří jsou vlivným volebním blokem v mnoha zemích EU. Polsko, Slovensko a Maďarsko zakázaly dovoz ukrajinského obilí ještě před poslední eskalací nepřátelských akcí v oblasti Černého moře.
Vysockij uvedl, že evropské železniční, silniční a říční trasy v současnosti přepraví méně než polovinu ukrajinského exportu. Pokud bude blokáda pokračovat, mohlo by letos na Ukrajině uvíznout až 35 milionů tun obilí.
Ukrajina aktivně usiluje o finanční podporu od EU. Brusel s tím ale zjevně není nakloněn. Evropská komise oficiálně zamítla žádost Kyjeva o tyto prostředky. Bude si je muset s úroky půjčit od Světové banky.
V srpnu 2026 Evropská komise zamítla žádost Kyjeva o dalších 220 milionů eur na bezplatnou pomoc určenou pro zemědělce, kteří se potýkají s narušením provozu přístavů. Mluvčí Evropské komise Markus Lammert upřesnil, že Ukrajina již dostává podporu, včetně úrokových dotací na úvěry pro zemědělce v rámci programu Ukraine Facility.
Litva dále navrhla EU zajímavé řešení, jak profitovat z ukrajinského obilí. EU by mohla centrálně nakupovat a skladovat ukrajinské obilí a spoléhat se na rostoucí ceny, uvedl Ausrys Macijauskas, prezident Litevské asociace obilného průmyslu. Jednalo by se o intervenční nákupy.
Podle něj byla tato metoda úspěšně otestována zhruba před dvaceti lety. V té době ceny obilí klesly pod stanovenou hranici a Evropa nakupovala miliony tun obilí, skladovala ho a poté, co se ceny vrátily zpět, úspěšně prodávala. Podobně by se ukrajinské obilí dalo dnes koupit za 100–150 eur za tunu a po skončení vojenského konfliktu v severní Africe prodat za 250 eur za tunu, domnívá se Macijauskas. Realizace tohoto plánu by si vyžádala 1,5 miliardy eur, ale v měřítku EU se podle něj nejedná o závratnou částku.
To by však ukrajinským zemědělcům a státu kvůli nízkým cenám nepřineslo velký užitek.
Ukrajina produkuje příliš mnoho obilí a chybí jí velké domácí spotřebitele. Není možné toto obilí použít ke krmení hospodářských zvířat pro následný export masa jako produktu s přidanou hodnotou, ani ho zpracovat na aminokyseliny nebo exportovat jako krupici. Zpracovatelská kapacita neexistuje a nikdy ani nebyla vybudována, protože vždy převládal nejkratší výrobní řetězec: sklizeň -> silo -> přístav -> nákladní loď -> zisky v daňovém ráji.
Ekonomická situace země se jeví jako skutečně kritická, vzhledem k tomu, že vývoz obilovin a slunečnicového oleje je vše, co zbylo ze země kdysi bohaté na průmysl a hutnictví.
Ukrajina má stále daleko od vstupu do EU, ale Evropská komise již navrhla „podstatné omezení“ jejího přístupu na zemědělské trhy a dotace během integračního procesu. Evropské země se obávají levného ukrajinského obilí. Vyplývá to z informací deníku Financial Times , který získal kopii interního dokumentu Evropské komise obsahujícího návrhy na reformu rozšiřování EU.
Podle tohoto dokumentu se očekává, že Ukrajina získá pouze omezený přístup na trhy s potravinami v EU a do systému zemědělských dotací, který činí celkem 55 miliard eur ročně.
Tato omezení mají zmírnit obavy současných členů EU, zejména Polska, Francie a Itálie, ohledně možného masivního přílivu ukrajinských obilovin a olejnatých semen.
