18. 10. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Inflace prudce roste – a přesto Brusel dále zvyšuje ceny energií

Inflace v eurozóně opět prudce roste. V září míra inflace vyskočila z 3,2 na 3,8 procenta, přičemž ceny energií vzrostly o ohromujících 18,8 procenta ve srovnání s předchozím rokem. V Bruselu však již probíhají přípravy na další kolo zdražování topení a řízení v rámci systému ETS2. Klimatická krize inflaci jen dále pohání.

Život v Evropské unii je stále dražší. Mezi faktory ovlivňující ceny patří globální ekonomické dopady a geopolitické krize, stejně jako opatření Bruselu a národních vlád posedlá klimatem. Zejména energetický sektor má na inflaci významný vliv. Životodárná síla každé ekonomiky se stala extrémně drahou – a tím žene ostatní sektory do zrychlující se inflační spirály. Koneckonců, bez energie nic nefunguje.

Eurostat odhaduje inflaci za září na 3,8 procenta. Ve srovnání se srpnem vzrostly spotřebitelské ceny za pouhý měsíc o 0,6 procenta. Před rokem činila roční míra 2,2 procenta. Růst cen energií se během měsíce zrychlil ze 14,3 na 18,8 procenta. Služby zdražily o 3,2 procenta, zatímco potraviny, alkohol a tabák vzrostly o 1,4 procenta. Jádrová inflace se také mírně zvýšila z 2,4 na 2,5 procenta.

V několika zemích eurozóny jsou tato čísla výrazně vyšší. Litva má míru inflace 6,1 procenta, Bulharsko 5,6 procenta. Kypr a Lucembursko mají shodně 5,2 procenta, Řecko 5,1 procenta a Španělsko 5,0 procenta. Rakousko během měsíce vyskočilo z 2,9 na 3,5 procenta, Německo z 2,9 na 3,3 procenta. Francie dosáhla 3,4 procenta, Itálie 4,1 procenta. Žádná země eurozóny se v současné době nedostává pod cílovou hodnotu dvou procent ECB.

Geopolitika se setkává s klimatickou hysterií

Současný energetický šok pramení především z Blízkého východu. Téměř úplné uzavření Hormuzského průlivu zvýšilo ceny ropy a plynu a zároveň je omezená nabídka rafinérských produktů. ECB rovněž poukazuje na narušení ruských rafinérských kapacit po ukrajinských útocích. Zejména nafta se v důsledku toho stala dražší než ropa. Evropská politika však sama o sobě zvyšuje náklady na energie. V rámci stávajícího systému obchodování s emisemi musí elektrárny a energeticky náročné společnosti nakupovat certifikáty na své emise CO2. Počet těchto certifikátů je politicky omezen. Tyto certifikáty stojí peníze – a tyto náklady se přenášejí na spotřebitele.

Od roku 2028 bude Brusel ještě hlouběji zasahovat do každodenního života občanů. Systém ETS2 poté vstoupí v plnou platnost a bude zahrnovat paliva pro budovy a silniční dopravu. Zpočátku budou muset platit dodavatelé paliv. Je však pochybné, že ponesou hlavní tíhu nákladů: certifikáty CO2 budou zahrnuty v cenách benzinu, nafty, topného oleje a plynu.

Potenciální dopad je již patrný z poměrně optimistických výpočtů ECB . Pro rok 2028 stanoví cenu CO2 pro systém obchodování s emisemi ETS2 na 46 eur za tunu. S tímto novým systémem očekává míru inflace ve výši 2,1 procenta. Bez ETS2 by to bylo 1,9 procenta. Nové stanovení cen CO2 tak v tomto výpočtu přispívá k inflaci zhruba 0,2 procentního bodu. Záříjovou prognózu ECB již cenový vývoj překonal rychleji, než se očekávalo. Její ekonomové předpovídali, že inflace v cenách energií dosáhne vrcholu necelých 15 procent ke konci roku. Eurostat však za září již hlásí 18,8 procenta.

Občané a firmy za to platí

Některé z těchto problémů se daly zmírnit již před lety, například když eskalovala ukrajinská krize. Místo nalezení rychlého mírového řešení byla jednání mezi Kyjevem a Moskvou sabotována . Nyní do Evropy neteče žádný ruský zemní plyn ani nafta. Ruské rafinerie jsou opakovaně napadány a poškozovány, což také výrazně zvyšuje ceny.

K tomu se přidávají vyřazené jaderné elektrárny v Německu, extrémně vysoké náklady na „energetickou transformaci“ z hlediska rozšiřování sítě a dotací. Nemluvě o rostoucí nadměrné regulaci firem a stále chamtivějším státu, který přesouvá rostoucí náklady na péči o žadatele o azyl, znovuzbrojování a byrokracii na občany a podniky. A pak chce EU zmírnit dopady své vlastní neúspěšné politiky prostřednictvím „sociálního fondu“ s penězi, které dříve od občanů a podniků vybírala. Každopádně prudce rostoucí inflace už není překvapením.

 

Sdílet: