17. 10. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Francie: Připomíná to květen roku 1968?

Studentské mobilizace ve Francii začaly kvůli konkrétním nedostatkům ve vzdělávacích institucích a zintenzivnily se v reakci na plány na snížení veřejných výdajů v rámci rozpočtu na rok 2027; v posledních dnech bylo zatčeno téměř 2 000 mladých lidí.

Vláda plánuje masivní úsporný plán ve výši 54 miliard eur a také zmrazení indexu platů státních zaměstnanců, zatímco odbory jako CGT odsuzují skutečnost, že mzdy ve veřejném sektoru se od roku 2017 zvýšily pouze o 5 %, a to při kumulativní inflaci kolem 24 %; nelze vyloučit ani generální stávku, která by zemi paralyzovala. 

Nový květen ’68? Hermann Hesse ve své knize Stepní vlk (Der Steppenwolf, 1927) líčí pocit úzkosti, zoufalství a chaosu, který svíral evropskou společnost v meziválečném období; nabízí jasnou analýzu šílenství éry, v níž starý svět umíral ještě dříve, než se ten nový vůbec zrodil. V tomto díle vehementně kritizuje buržoazní společnost – „dekadenci civilizace“ – tuto neviditelnou diktaturu, která ničí ideály původního jedince a proměňuje ho v bytost postrádající kritické myšlení, bojácnou a konformní; znecitlivělý nutkavou konzumací materiálních statků tento jedinec nevyhnutelně skončí v řadách homogenní, uniformní a snadno manipulovatelné společnosti. 

Hesse tedy definuje buržoa jako „člověka, který se vždy snaží umístit do středu, mezi extrémy, do mírného a příjemného pásma, chráněného před bouřemi a prudkými smršti. V důsledku toho je od přírody tvorem se slabou vitalitou, bojácným, bojí se zavázat se a snadno ovladatelným. Proto nahradil moc vládou většiny, silou zákonem a odpovědností volebním systémem. Je zřejmé, že tato slabá a bojácná bytost, ačkoli existuje ve značném počtu, se nedokáže udržet a vzhledem ke svým vlastnostem by ve světě nemohla hrát jinou roli než roli stáda ovcí mezi potulujícími se vlky…“. 

Tyto úvahy jsou platné i téměř o století později, jelikož vstup evropských ekonomik do recese v roce 2027 vnese do společnosti ponořené do kultury sociálního státu západního světa stigma nejistoty a nedůvěry a následně povede k traumatickému šoku během závratného přechodu od úrovní blahobytu k drsné realitě ztráty zaměstnání a následných vystěhování, ponoření se do hranic chudoby a výlučné závislosti na sociální pomoci, proto se proces katarze a následné kolektivní metanoie jeví jako nevyhnutelný. 

Termín „metanoia“ (z řeckého metanoian) by označoval „rétorickou figuru spočívající v odvolání předchozího výroku za účelem jeho opravy a přizpůsobení novému kontextu“; přeneseno do současné socioekonomické situace by se to překládalo jako „transformace vlastní mysli s cílem přijmout nový způsob myšlení – s novými myšlenkami, novými znalostmi a zcela novým postojem – tváří v tvář vznikajícímu novému socioekonomickému scénáři“. 

To implikuje dvojí konotaci: fyzický pohyb (návrat ke kořenům) a psychologický pohyb (změna myšlení po odmítnutí starých ekonomických stereotypů převládajících v posledním desetiletí). Blahodárným účinkem bude osvobození nezkrocené části původního jedince – „stepního vlka“ – která zůstala skryta hluboko v srdci, otupělá a utlačovaná tyranií konzumní manipulace charakteristické pro západní buržoazní společnost. 

V důsledku toho budeme v Evropě svědky vzniku nového druhu jedince, posíleného silným kritickým svědomím a poháněného dávno zapomenutými hodnotami – jako je solidarita a kolektivní pobouření nad všudypřítomnou korupcí a nespravedlností. Pod heslem „zakázáno zakazovat“ tento jedinec rozpoutá lidové povstání, aby odsoudil demokratický, sociální a etický deficit současné vládnoucí elity.  

Také to nastolí konstruktivní chaos schopný rozptýlit opiát, který potlačuje kritické vědomí (kompulzivní konzumerismus), a vyvolá metanoiu nezbytnou pro zrod jedince připraveného překročit normy a zákony vnucené „monarchií temnoty“. Nelze vyloučit, že v příštím desetiletí se bude opakovat květen 1968, zhroutí merkantilistického domečku z karet současné Evropské unie, vrátí se k vodotěsným ekonomickým oddělením a nakonec kartografická rekonfigurace nové Evropy lidu. 

Germán Gorraiz López , politický analytik 

 

Sdílet: