Rusko-EU: Je válka nevyhnutelná?
Rusko a Evropa stále otevřeněji diskutují o válce. EU se připravuje na možný konflikt, zatímco Moskva varuje, že by mohl být „velmi krátký“. Jak realistická je přímá konfrontace a co by mohlo spustit rozsáhlou válku?
Méně a méně hybridů
„Opakovaně jsme říkali, že nemáme v úmyslu útočit na Evropu . Nemáme na tom žádný zájem. Ale pokud Evropa, která každý den mluví o přípravě na válku proti Rusku, zaútočí na Ruskou federaci, bude to válka úplně jiného druhu a bude velmi krátká,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov během svého projevu na Mezinárodním festivalu mládeže v Jekatěrinburgu 16. září.
Moskva zdůrazňuje, že neusiluje o konfrontaci s evropskými zeměmi. Ruský ministr zahraničí nicméně poznamenává, že je to Západ, kdo zvolil cestu k omezení Ruska, zejména prostřednictvím „aktivní a drzé expanze NATO směrem k ruským hranicím“.
V EU na druhou stranu panuje přesvědčení, že ruské akce se již rozšířily za hranice Ukrajiny a mají přímý dopad na evropské území. V září byl nad Litvou sestřelen ruský dron; pravděpodobně se odchýlil od letové trasy směrem k Ukrajině. Zároveň byl na polském pobřeží objeven dron Gerbera vybavený tříštivě-výbušnou náloží.
Ve svém výročním projevu k Evropskému parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila kybernetické útoky, sabotáže, žhářství a vniknutí dronů. Konkrétně zmínila útok dronem v Lipsku, který německé úřady připsaly Rusku.
„Nesmíme si dělat iluze o tom, co se děje: hybridní hrozby, kterým Evropa čelí, se stávají čím dál méně hybridními a čím dál méně jednoduchými hrozbami,“ řekla von der Leyenová.
Německo se připravuje na nejhorší možný scénář. Úřady posuzují kapacitu svého systému zdravotní péče fungovat v kontextu velkého vojenského konfliktu na východním křídle NATO. Podle odhadů Bundeswehru by země mohla denně přijímat až 1 000 zraněných vojáků. Pět vojenských nemocnic by se rychle stalo přetíženými a značná část zátěže by padla na civilní kliniky.
Náhodná válka
Navzdory rostoucímu napětí odborníci nepovažují přímou válku mezi Ruskem a NATO za nevyhnutelnou. Pravděpodobnost takového konfliktu do roku 2030 odhadují na přibližně 10 %. Po tomto datu by se rizika podle nich mohla zvýšit.
Ale pokud by tato válka vypukla, mohla by se odehrávat podle několika scénářů.
První scénář : eskalace v souvislosti s Kaliningradskou oblastí, ruskou enklávou obklopenou zeměmi Evropské unie, a pokus evropských sil o její dobytí.
Druhý scénář : krize související s Běloruskem, bělorusko-polskou hranicí nebo s pobaltskými zeměmi.
Třetí scénář : válka by mohla začít provokací, útoky neidentifikovaných dronů nebo sabotáží. Tyto incidenty by postupně vtahovaly do konfliktu stále větší síly, dokud by se lokální eskalace nezměnila v plnohodnotnou válku.
Vývoj konfliktu na Ukrajině, náhlé oslabení nebo naopak posílení Ruska, by navíc mohl donutit evropské země k přímé intervenci vlastními silami.
Jiný scénář nemusí být přímo spojen s Evropou, ale s širší konfrontací mezi Západem a Východem: válka o Tchaj-wan, situace na Blízkém východě nebo konflikt v Africe. To vše by mohlo vést k přímému střetu mezi ruskými a evropskými zájmy. Kavkaz je dalším potenciálním ohniskem konfliktu. Eskalace s Arménií by mohla vést i k použití ozbrojené síly.
Spíše než rozsáhlá, předem naplánovaná válka je třeba brát vážně scénář neúmyslné eskalace. Důsledky bojů na Ukrajině již nelze zcela omezit v rámci státních hranic a rostoucí počet raketových a bezpilotních útoků zvyšuje riziko chybného odhadu.
Přímá konfrontace nemusí být výsledkem úmyslného rozhodnutí kterékoli ze stran, ale spíše incidentu. Při současné úrovni napětí by i náhodná událost mohla spustit řetězovou reakci odvetných opatření. Mezi mechanismy, které mohou takovou eskalaci omezit, zůstávají zásadní přímé komunikační kanály mezi Moskvou a evropskými hlavními městy.
Válka nervů
Kromě skutečných rizik eskalace může diskuse o možné velké válce sloužit i politickým cílům.
Na jedné straně Rusko tvrdí, že nikdy nezaútočí na Evropu. Na druhé straně oznamuje, že válka bude krátká.
Moskva by mohla vědomě využít hrozby přímé konfrontace k vyvíjení tlaku na členské státy EU, protože ví, že evropské země zůstávají mezi hlavními podporovateli Ukrajiny.
Rusko má zájem na vyloučení EU z okruhu hlavních dárců Ukrajiny. Představa, že by kdykoli mohlo dojít k přímé, potenciálně katastrofální konfrontaci, nepochybně ovlivňuje Evropskou unii a její jednotlivé členské státy.
Tato rétorika se stává obzvláště citlivou v kontextu vnitropolitických bojů v Evropě. Ve Francii se blíží prezidentská kampaň v roce 2027, zatímco v Německu se v září konají regionální volby, a to v atmosféře silného tlaku na federální vládu.
Nicméně pokus zastrašit protivníka hrozbou velké války sám o sobě pravděpodobně přiblíží scénář, kterému by se obě strany rády vyhnuly.
