Zásadní lékařský posun: Hlavním prediktorem srdečních onemocnění již není cholesterol, ale zánět

Válka proti srdečním chorobám se celá desetiletí odehrávala zejména na bojišti cholesterolu.

Lékaři varovali před mastnými jídly, předepisovali statiny ke snížení „špatného“ LDL cholesterolu a lipidový profil patřil mezi hlavní ukazatele kardiovaskulárního rizika. Tato éra právě skončila.

Americká kardiologická akademie (American College of Cardiology – ACC) totiž v novém vědeckém stanovisku výrazně posunula chronický zánět do centra pozornosti. Označuje jej za důležitý a nezávislý prediktor infarktu a mozkové příhody.

U lidí s již rozvinutým kardiovaskulárním onemocněním přitom může být zánětlivý marker hsCRP přinejmenším stejně silným prediktorem dalších příhod a úmrtí jako LDL cholesterol.

Jedná se o zásadní změnu pohledu na prevenci. ACC doporučuje měřit hsCRP vedle tradičních testů cholesterolu v primární i sekundární prevenci. Jednoduchý krevní test tak odhaluje další vrstvu rizika, která dosud zůstávala nepovšimnuta.

A nejde o okrajový problém. Přibližně 52 % dospělých Američanů má hsCRP nejméně 2 mg/l, tedy hodnotu spojenou se zvýšeným zánětlivým rizikem.

Zánět se dostává do centra pozornosti

Test hsCRP není novinkou. Mění se však jeho význam.

ACC jej dnes doporučuje sledovat spolu s cholesterolem jako marker chronického systémového zánětu nízkého stupně. Jak uvádí ve svém stanovisku: „Zánět hraje ústřední roli v patogenezi aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění.“

C-reaktivní protein vzniká převážně v játrech a jeho hladina stoupá při aktivaci zánětlivých procesů. Při hodnocení kardiovaskulárního rizika se tradičně za nízkou považuje hodnota hsCRP pod 1 mg/l, za střední 1 až 3 mg/la za vysokou nad 3 mg/l. Hodnota od 2 mg/l se zároveň často používá jako hranice zvýšeného reziduálního zánětlivého rizika.

Výzkum ukazuje, že hsCRP dokáže předpovídat budoucí riziko ischemické choroby srdeční a upřesnit odhad kardiovaskulárního rizika.

Proč je tak důležitý?

Protože zánět doprovází aterosklerózu prakticky od začátku do konce. Podílí se na poruše funkce cévní výstelky, reakci imunitního systému na částice zachycené ve stěně tepny, růstu plaku i na jeho destabilizaci a prasknutí, které může vyústit v infarkt nebo mozkovou příhodu.

Zjednodušeně: cholesterol je součástí materiálu, ze kterého aterosklerotický plak vzniká, ale zánět výrazně ovlivňuje, co se s ním dále děje.

I proto ACC upozorňuje, že u pacientů s již rozvinutým aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním je zvýšený hsCRP přinejmenším stejně silným prediktorem budoucích příhod a úmrtí jako LDL cholesterol.

Riziko, které dokážete ovlivnit

Nejdůležitější zpráva zní: zánětlivé riziko není neměnné.

„hsCRP je modifikovatelný a často jej lze snížit prostřednictvím behaviorálních a životních intervencí,“ uvádí vědecké stanovisko ACC.

Základní strategie jsou známé: středomořská strava, pravidelný pohyb, nekouření a udržování zdravé tělesné hmotnosti. Nejde jen o obecné rady – všechny tyto faktory ovlivňují také zánětlivé procesy v organismu.

Metaanalýzy naznačují, že středomořský způsob stravování dokáže měřitelně snižovat hsCRP. ACC upozorňuje také na přínos stravy typu DASH (strava navržená pro snížení krevního tlaku) a jídelníčku bohatého na vlákninu.

Zajímavé výsledky přinesly i studie rostlinných jídelníčků kombinujících viskózní vlákninu, rostlinné steroly, ořechy a rostlinné bílkoviny . V jedné menší studii se jejich vliv na některé rizikové ukazatele dostal na úroveň srovnatelnou se statinovou léčbou.

S nižšími zánětlivými markery se spojují i ​​bobulové ovoce, olivový olej, ořechy či semena .

Význam má také tělesná hmotnost . Systematické přehledy ukazují, že se snižováním hmotnosti klesá i CRP. Podobně působí pravidelná aerobní aktivita.

Zánět tedy není jen další číslo v laboratorním výsledku. Do značné míry odráží také to, co se v organismu děje každý den.

Prevence srdečních chorob se tím zásadně mění

Jedná se o přepsání zažitého způsobu uvažování o kardiovaskulární prevenci.

Diskuse se už nemůže točit jen kolem LDL cholesterolu. Do obrazu vstupuje i zánět, počet aterogenních částic měřený například prostřednictvím apolipoproteinu B a geneticky výrazně podmíněný lipoprotein(a).

Každý z těchto ukazatelů zachycuje jinou část rizika. Člověk tak může mít relativně příznivý cholesterol, ale stále nést zvýšené zánětlivé riziko – nebo naopak.

Právě proto dává kombinace více ukazatelů širší obraz než samotný klasický lipidový profil. ACC proto doporučuje zařadit hsCRP do hodnocení kardiovaskulárního rizika ao jeho vyšetření se lze poradit s lékařem.

Velkým odhalením posledních let je, že o tom, zda aterosklerotický plak zůstane relativně stabilní nebo se z něj stane časovaná bomba, nerozhoduje jen množství cholesterolu. Významnou roli hraje i obranný systém vlastního těla a zánětlivá reakce, kterou vytváří.

Desetiletí trvající zaměření na cholesterol bylo neúplné. Skutečná prevence dnes znamená dívat se hlouběji: nejen na cholesterol, ale také na zánět, metabolické zdraví, pohyb, tělesnou hmotnost a další faktory, které rozhodují o tom, co se v našich cévách skutečně děje.

A právě zde se skrývá nejdůležitější zpráva celého posunu: vnitřní zánět není jen něco, co si necháte změřit, ale rizikový faktor, který dokážete svými každodenními rozhodnutími výrazně ovlivnit.

Přírodní způsob ochrany srdce a cév

Tématu zanesených cév, cholesterolu a prevence infarktů a mrtvic se podrobně věnujeme v naší elektronické knize. Více informací o ní naleznete ZDE (o české verzi knihy ZDE ).

V knize se dozvíte rizika léků proti cholesterolu (statinů), co dělat, pokud vám je lékař nechce dovolit vysadit, pravdu o nízkotučné stravě, příznaky ucpaných cév, příčiny jejich ucpávání a způsoby na vyčištění cév, kroky k předcházení infarktům a mrtvicím.

Autor: Cassie B., Zdroj: naturalnews.com