20 milionů pro džibutskou armádu: EU dále zvyšuje financování
EU zdvojnásobuje svou vojenskou pomoc Džibutsku: z deseti na 20 milionů eur – pouhých 14 měsíců po původním příslibu. Finanční prostředky budou mimo jiné použity na námořní vybavení, pobřežní dohled a schopnosti rychlého nasazení. Malý africký stát již hostí pět zahraničních vojenských základen a dostává platby za pronájem jejich objektů. Poslankyně Evropského parlamentu za stranu FPÖ Petra Stegerová kritizuje přidělování finančních prostředků a požaduje jiné priority.
Rada Evropské unie schválila navýšení 22. září. Deset milionů eur bylo pro džibutské ozbrojené síly schváleno teprve 25. července 2025; nyní se finanční rámec zvyšuje na 20 milionů eur. Podle Rady budou dodatečné finanční prostředky použity na posílení operační připravenosti džibutského námořnictva, jeho situačního povědomí o námořní situaci a jeho přítomnosti na moři. Brusel jako důvody navýšení uvádí bezpečnostní situaci v Rudém moři a ochranu svobody plavby.
Peníze pocházejí z tzv. Evropského mírového fondu . Ten však má s tradičním civilním budováním míru mnoho společného: Podle vlastního popisu fond financuje vojenské a obranné vybavení, infrastrukturu a technickou pomoc pro partnerské státy. Funguje mimo běžný rozpočet EU a na období 2021 až 2027 má k dispozici více než 17 miliard eur. Členské státy přispívají podle vzorce založeného na jejich hrubém národním důchodu.
Teplá sprcha peněz
V případě Džibutska budou poskytnuty finanční prostředky na obnovu a operační připravenost hlídkových člunů, výcvik námořnictva a specializované dílny, jakož i na pobřežní sledovací stanici vybavenou průzkumnou, sledovací a komunikační technologií. Tuto techniku doplní plovoucí ponton a vozidla rychlého nasazení pro džibutské námořnictvo. EU zdůrazňuje, že financované vybavení není určeno k použití smrtící síly.
Je ironií, že Džibutsko je díky své strategické poloze v oblasti Afrického rohu již dlouho vyhledávanou vojenskou základnou. V této malé zemi již existuje pět zahraničních vojenských základen – základen USA, Číny, Francie, Japonska a Itálie. Podle MMF tyto základny zabírají obzvláště cennou půdu a generují pro stát platby za pronájem. V roce 2024 fond dokonce naléhal na nové projednání smluv: platby zůstaly od roku 2016 nominálně nezměněny a měly být více sladěny se skutečnou hodnotou pozemku.
Pět zahraničních vojenských základen je opět výslovně zmíněno ve zprávě MMF o zemi z roku 2025. Důvod tohoto mezinárodního přílivu je z mapy jasný: Džibutsko leží v úžině Bab al-Mandab mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Jemen je přímo naproti a jen o několik kilometrů dále začíná jedna z nejdůležitějších námořních tras mezi Evropou a Asií. Vojenská přítomnost v tomto klíčovém bodě je proto velmi žádoucí.
Kritika ze strany FPÖ
FPÖ (Strana svobody Rakouska) kritizovala zdvojnásobení finančních prostředků. „Zatímco občané, podniky a obce v Evropě si musí dvakrát rozmyslet každé euro, Brusel rozděluje další miliony po celém světě,“ prohlásila Petra Steger. Poslankyně Evropského parlamentu za Stranu svobody kritizuje skutečnost, že stále více peněz proudí do vojenských kapacit třetích zemí. Tvrdí, že se tak děje, zatímco uvnitř samotného bloku se objevují stížnosti na napjaté rozpočty, vysoké náklady a nedostatek investic. Eurokraté však zřejmě mají jiné priority.
Rada EU argumentuje, že zvýšené námořní kapacity Džibutska jsou v její prospěch a tvrdí, že přispívají k bezpečnosti v Rudém moři a ochraně obchodního loďstva. Strategický význam země je nepopiratelný – jejích pět zahraničních vojenských základen mluví samo za sebe. Je však dodatečné financování armády země z řad daňových poplatníků EU skutečně nutné?
Pro Džibutsko je situace jistě lukrativní: ostatní státy platí za jeho vojenské základny, zatímco členské státy EU také spolufinancují vlastní námořní síly země. A tento závazek rychle roste. V červenci 2025 bylo na tento účel vyčleněno deset milionů eur. O čtrnáct měsíců později již dosáhlo 20 milionů. Kolik peněz tam ještě poteče?
![]()