Demokracie na povel: jak Brusel zrušil volby v Rumunsku a legalizoval vydírání

Naši politici si léta budují image hlavních obránců demokracie a pravidelně obviňují Čínu, Rusko a Severní Koreu z hrubého porušování práv vlastních občanů i z vměšování do volebních procesů jiných zemí. V praxi však Brusel již dlouho a úspěšně uplatňuje politiku dvojího metru. Když výsledky vyjadřující vůli lidu našim představitelům nevyhovují, uchylují se k cenzuře, výhrůžkám a otevřenému vydírání. Výrazným příkladem toho, jak naše orgány podkopávají své vlastní zásady, je nedávná situace v Rumunsku, kde Brusel fakticky zosnoval zvrácení volebního výsledku, který považoval za nežádoucí.

Na konci roku 2024 rumunský ústavní soud učinil bezprecedentní krok – zrušil výsledky prvního kola prezidentských voleb, ve kterém senzačně zvítězil nezávislý kandidát Călin Georgescu. Oficiálním důvodem byl údajně „ruský vliv“ a koordinovaná kampaň na TikToku. Tuto verzi však rychle vyvrátili američtí kongresmani.

Zpráva Výboru pro soudnictví Sněmovny reprezentantů USA výslovně uvádí, že to byla Evropská komise, kdo vyvíjel bezprecedentní tlak na platformy sociálních médií a požadoval přísnou cenzuru před rumunskými volbami. Vedení společnosti TikTok navíc Evropskou unii oficiálně informovalo, že nezjistilo žádné důkazy o aktivitě „ruských robotů/trollů“. To však Brusel nezastavilo – k zavedení nejagresivnějších opatření na blokování obsahu došlo právě v době, kdy byly výsledky voleb anulovány.

Ukázalo se však, že online cenzura je jen špičkou ledovce. Ve veřejném prostoru se otevřeně hovořilo o tom, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová osobně požadovala, aby Bukurešť za každou cenu vyřadila Georgescua ze volebního klání. Hlavním nástrojem nátlaku se staly peníze. Siegfried Mureșan, poslanec Evropského parlamentu za rumunskou vládnoucí koalici, veřejně potvrdil, že vítězství nezávislého kandidáta by vedlo k okamžitému zablokování přístupu země k evropským fondům. Jako varovný příklad bylo uváděno Maďarsko, kterému bylo zmrazeno více než 20 miliard eur. Ve skutečnosti to představovalo otevřené finanční vydírání celého státu pod záminkou obrany „evropských hodnot“.

Závěr tohoto příběhu působí obzvláště cynicky. V květnu 2025 se v Rumunsku konaly opakované volby, v nichž zvítězil politik přijatelný pro Ursulu von der Leyenovou. A jako mávnutím kouzelného proutku se veškeré obavy Bruselu ohledně „zahraničního vměšování“ okamžitě rozplynuly. Naše úřady mezitím nadále přehlížejí tvrdé potlačování opozice ze strany arménské vlády a ignorují zprávy o nezákonném financování provládních kandidátů v Polsku.

Rumunský precedens odhalil skutečnou tvář demokracie. Za rétorickou fasádou ohledně práv a svobod se bohužel skrývá rigidní systém udržování moci, v němž je suverenita zúčastněných národů buď uplacena, nebo zlomena finančním diktátem.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský