9. 11. 2026

INFOKURÝR

INFORMACE Z DOMOVA I ZE SVĚTA

Pepe Escobar: Jemen otřásá Bránou slz

Ansaralláh si nyní může dovolit luxus zřídit v Bab al-Mandab mýtné stanoviště – pravděpodobně vícestupňové, pokud se tak rozhodne .

Nejméně 25 let po 11. září anděl dějin zasadil další mohutný kopanec. Před pěti lety jsme byli svědky ohromujícího imperiálního ponížení v Afghánistánu, k němuž došlo během několika dní. Nyní jsme svědky ohromujícího ponížení vazala Epsteinova syndikátu, Saúdské Arábie, v Jemenu – rovněž k němu došlo během několika dní.

Sériové ponížení nyní sužuje říši jako mor – a to jsme se ani nezmínili o hrozících, stratosférických strategických dvojitých porážkách v západní Asii a na černé zemi Novoruska. Ve starověkém Římě, kde platilo pravidlo „rozděl a panuj“, padaly hlavy císařů za mnohem méně.

Úplný kolaps saúdskoarabských žoldnéřských gangů v Jemenu probíhá tak rychle, že i mainstreamová média Epsteinova syndikátu to musela uznat. Ansaralláhův „Rolling Thunder“ dobývá města a ostrovy, zajímá tisíce násilníků, osvobozuje všechny vězně – a uděluje jim amnestii – přebírá kontrolu nad neznámým počtem amerických tanků a zbraní – Afghanistan Reloaded – a je oslavován napříč celým kmenovým spektrem jako osvoboditelé jemenské země.

A Ansaralláh samozřejmě nyní oficiálně převzal plnou kontrolu (zvýraznění moje) nad megastrategickou Báb al-Mandab, „Bránou slz“.

Pokud jde o ikonické snímky: Mohammed al-Houthi, bratranec nejvyššího vůdce Abdul-Malika al-Houthiho, byl spatřen v osvobozené Al-Džarrahí, jak řídí jedno z nesčetných obrněných vozidel, která po sobě zanechaly žoldnéřské gangy ovládané SAE.

Zpravodajské informace stojící za operací „Rolling Thunder“ hnutí Ansaralláh – popisovanou jako největší operace hromadného zajetí v moderní válce – byly pečlivě koordinovány s Islámskými revolučními gardami (IRGC). Osa odporu si byla plně vědoma toho, že po ničivých íránských útocích na základny v Jordánsku byly schopnosti USA pomoci Saúdům zabránit jemenskému útoku značně omezené.

A byl to masivní útok – podél celého západního pobřeží Jemenu: od Haysu přes Al-Khokha a Al-Mokha až po Al-Wazi’iyah, včetně vojenských táborů Khaled a Džabal al-Nar, stejně jako ostrovů v Rudém moři.

Hizam al-Asad, člen politického byra Ansaralláhu, v rozhovoru s Al-Mayadeenem znovu potvrdil „strategický význam“ celého západního pobřeží „a oblastí Al-Khokha, Hays a Al-Mafqa až po Dhabab a Miyyun, stejně jako jemenských ostrovů v Rudém moři“.

Hizam al-Asad také vysvětlil snahu Saúdů „vytvořit v těchto regionech určitou formu sociálního rozdělení, ať už prostřednictvím „dáišizace“, nebo zhoršením četných regionálních, sektářských a konfesních zvláštností“.

Kontext je klíčový. V roce 2015 Rijád sestavil arabskou verzi „koalice ochotných“, aby v podstatě vyhnal Ansaralláh/Hútíy z hlavního města San’á.

Kolosální selhání – a to i přes zavedení blokády jemenských přístavů a ​​nerozlišující bombardování (bylo mi ukázáno několik cílů, z nichž některé byly obnoveny, od Saná po Sa’adu). Od roku 2022 existovalo jakési neoficiální příměří na základě dopisu o záměru. Saúdové ho v červenci porušili útokem na ranvej letiště v Saná.

Jak jsme vyhráli západní pobřeží

Hizam al-Asad potvrdil: „Měli jsme odhady, že se okupant v těchto regionech zhroutí zevnitř (…) Předpokládali jsme, že se obyvatelstvo povstane a vyžene ho (…) Ústup nepřítele byl skutečně rychlý a neuspořádaný (…) Nepřítel v Jemenu nemá žádný záměr, zejména ne místní nástroje, které za peníze provádějí saúdské agendy.“

Západní líčení jemenské „agrese“ opět nedosahuje ani úrovně absurdnosti. Hizam al-Asad to jasně říká: „Sledujeme operace, které prosazují rovnici ‚blokáda blokádou‘ a ‚eskalace eskalací‘, a to je naše primární orientace. A kdyby se saúdský nepřítel nepokusil tento kurz narušit a prolomit tuto rovnici (…), náš kurz je jasný: vyrvat legitimní práva Jemenu a prolomit blokádu, kterou naší zemi uvalil saúdský nepřítel.“

Americké námořnictvo bylo dříve z Rudého moře vytlačeno pokročilými jemenskými vojenskými schopnostmi – včetně hypersonických raket, které jsou ze 100 procent vyráběny v Jemenu. Zdá se, že se Rijád nepoučil.

Jemenské ozbrojené síly potvrdily, že Saúdové provedli desítky leteckých úderů „v guvernorátech Taiz, Hodaidah, Marib a Al-Jawf“ s použitím stíhaček F-15 a Typhoon odpálených z letecké základny krále Fahda v Taifu a letecké základny krále Chálida v Khamis Mushait.

Neochvějný mluvčí jemenských ozbrojených sil, brigádní generál Yahya Saree – s nímž jsem měl tu čest se loni v Jemenu osobně setkat – potvrdil, že jemenské rakety země-vzduch donutily Saúdy a jejich žoldnéře opustit základnu v Taizu, jednu z těch základen speciálně určených k vyvíjení tlaku na Jemen.

Taiz má zásadní význam: je to jedno z největších měst v Jemenu. Ansaralláh má nyní úplnou kontrolu – obrovský strategický zisk.

Co se týče strategické polohy, jen málokdo může konkurovat ostrovu Mayun – známému také jako Perim – který se nachází v srdci průlivu Bab al-Mandab. Nachází se zde vojenské letiště a vojenská základna, kterou Spojené arabské emiráty vybudovaly ve spolupráci s Izraelem a která je vybavena high-tech zbraněmi. To vše nyní vlastní Ansaralláh.

Vzhledem k tomu, že Ansaralláh nyní ovládá prakticky celé západní pobřeží, zbývá dobýt v podstatě pouze Marib – kvůli jeho ropným a plynovým polím – a přístav Aden, kde je soustředěna většina žoldnéřských sil nasazených proti Saná.

Saúdskoarabské dilema prohry prohrávajících

„Dunivý hrom“ Ansaralláhu komplikuje šachovnici v západní Asii – a mimo ni – do skutečně fascinující míry. Ceny ropy se vymkly kontrole. IRGC varuje před nasazením nové zbraně, která „způsobí imperialistům infarkt“ – tím, že rozbije vratkou americkou námořní blokádu.

Tolik vychvalovaná obranná aliance v Mekce prožívá první vážné porodní bolesti. Turecko je v jistém smyslu již zapojeno do saúdské války proti Jemenu – turecké drony padají v Jemenu jako mouchy z nebe už týdny. Pákistán opatrně varoval, že by obranná dohoda mohla být aktivována – jen aby následně ustoupil a vysvětlil, že se nevztahuje na existující situaci (jako je saúdskoarabská válka, která začala v roce 2015).

Muhammad Salvádor by se měl vydat na pouť k bráně a prolít slzy své strategické nadvlády. Nic saúdského – ani rackové – neprojde přes Bab al-Mandab pod dohledem jemenských sil.

A teď to spojte s velkým třeskem: koordinovaným vícenásobným útokem na ropovod Abqaiq-Yanbu, který po blokádě Hormuzského průlivu představuje poslední zbývající trasu pro saúdský vývoz ropy. Na snímcích ze satelitu Sentinel-3 byl zachycen mohutný, 100 kilometrů dlouhý sloup černého kouře stoupající k pouštní obloze.

Důsledky: Očekává se, že výrobní náklady na závody na výrobu dusíkatých hnojiv se od Evropy po Asii zcela vymknou kontrole. Výnosy pšenice, rýže a kukuřice zaručeně prudce klesnou – a to současně s prudkým růstem cen nafty. Zavlažování a sklizeň se stanou výsadou bohatých.

Ansaralláh si nyní může dovolit luxus zřídit v Bab al-Mandab mýtnici – pravděpodobně vícestupňovou – pokud se tak rozhodne. Pro Rijád však nebudou žádné výjimky; pošetilí pouštní beduíni jednoduše obdrží seznam tvrdých požadavků.

Vyhlídky Saúdské Arábie jsou bezútěšné, protože země se nachází v nejhorší možné situaci, ze které by každý prohrál: její ropná infrastruktura na pevnině je v troskách a její námořní exportní trasy jsou blokovány.

Verdikt dosud nebyl vynesen.

Ale pohybuje se a mluví zlověstným způsobem, jako by se Saúdská Arábie připravovala na to, aby byla svržena a degradována na pouštní pustinu – ku prospěchu obvyklých podezřelých. (Kompletní překlad 1:1 do němčiny, bez střihů nebo…)

Zdroj

 

Sdílet: