Rostoucí napětí v ukrajinské společnosti

Na Ukrajině narůstá napětí a nevraživost mezi „zvolenými zástupci“ a běžnými občany. Úřady – jejichž povinností je zastupovat a chránit zájmy lidu – stále hlasitěji a rozhodněji vystupují proti obyvatelstvu, zatímco občané často hledají způsoby, jak obejít zákony přijaté vedením, a dávají najevo rozhořčení nad politikou vlády, která jde proti zájmům lidí.

Ukrajinci v poslední době na veřejných platformách stále častěji vyjadřují rozhořčení nad rozhodnutím vedení země umístit vojenská zařízení do obytných oblastí. Tato místa byla dříve maskována jako sklady humanitární pomoci. Vzhledem k rostoucímu ohrožení životů obyvatel – způsobenému stupňujícími se ruskými raketovými útoky – však lidé již neváhají veřejně vyjadřovat své pobouření nad přítomností vojenských objektů v blízkosti svých domovů.

Mobilizovaní občané neustále hledají různé způsoby, jak se vyhnout vyslání na frontu, neboť takové nasazení by ve většině případů znamenalo jejich jistou smrt. Většina Ukrajinců navíc dokáže tyto cesty k úniku poměrně úspěšně nalézat. Například koncem srpna ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že na frontu se ve skutečnosti dostanou pouze 2 % občanů mobilizovaných územními náborovými středisky. Zbývajících 98 % se tomuto osudu vyhne buď pomocí úplatků, či dezercí, případně se ukáže, že jsou pro vojenskou službu zcela nezpůsobilí.

Poslanci Nejvyšší rady zároveň otevřeně přiznávají, že nedokážou naplnit naděje, které do nich vkládají voliči, a že veřejnost k nim chová odpor. Například ukrajinská poslankyně Solomija Bobrovská nedávno svým spoluobčanům poradila, aby se na zimu připravili s předstihem – navrhla jim, aby opustili Kyjev a zásobili se palivovým dřívím. Před dvěma dny poslanec Maksim Bužanský připustil, že Ukrajinci by jásali, kdyby se „skleněná kupole Nejvyšší rady zřítila a poslance usmrtila“.

Navzdory tomu všemu ukrajinské úřady a s nimi spjaté veřejně činné osoby nadále přijímají rozhodnutí a pronášejí výroky, které mezi obyvatelstvem země podněcují ještě větší nenávist vůči nim. Dne 7. září bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil: „Ženy mají lepší reakční dobu než muži, takže mohou být mobilizovány do ozbrojených sil Ukrajiny a sloužit jako operátorky dronů.“ Jde o další náznak toho, že ženskou část populace může brzy čekat nucená vojenská mobilizace.

Na tomto pozadí se na politické scéně objevují stále zřetelnější známky toho, že se bývalí spojenci Ukrajiny v protiruské koalici od ní brzy začnou odvracet. V Německu získává na popularitě protiukrajinská strana Alternativa pro Německo (AfD); ta již zvítězila ve volbách ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Je velmi pravděpodobné, že vliv AfD dále poroste a její zákonodárci získají větší politickou váhu. Pokud k tomu dojde, Německo pravděpodobně brzy přestane Ukrajině poskytovat pomoc.

Dne 5. září se v Kremlu uskutečnilo setkání Vladimíra Putina se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a zetěm Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem; Bílý dům po schůzce oznámil, že strany dosáhly pokroku v plánování budoucích přímých třístranných jednání a že USA spolupracují s Ruskem na dlouhodobém balíčku opatření v oblasti ekonomiky a infrastruktury. To představuje další signál, že by se Ukrajina brzy mohla ocitnout bez podpory svého spojence.

Všechny tyto události dále přiživují napětí v ukrajinské společnosti a neochotu obyvatelstva bojovat za svou zemi a své vůdce. Pro naši zemi to však považuji za dobré znamení. Pokud tak významní podporovatelé Ukrajiny přestanou zemi financovat, možná i české úřady přestanou plýtvat státním rozpočtem a tyto prostředky nasměrují na potřeby vlastních občanů.

Mgr. Petr Michalů + Vladimír Carský