Zastavení financování: Agentura OSN pro migraci byla nucena propustit tisíce pracovních míst

Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) po léta pracovala na vytvoření nových cest pro přesídlování ve třetích zemích, a to vedle tradičních opatření na ochranu uprchlíků. Nyní se její vlastní operace drasticky omezují. Zejména odchod Spojených států jako jejího největšího dárce povede ke ztrátě miliard dolarů a tisíců pracovních míst.

V Ženevě se utahují opasky . Pro rok 2027 plánuje UNHCR rozpočet pouze 7,14 miliardy dolarů. V roce 2025 bylo alokováno 10,6 miliardy dolarů. Snižování počtu zaměstnanců je ještě drastičtější: z 12 051 pozic plánovaných na rok 2026 se očekává, že v roce 2027 zůstane pouze 8 540. Ve srovnání s 16 126 pozicemi v rozpočtu na rok 2025 by se tak počet zaměstnanců během dvou let téměř snížil na polovinu. Některá z těchto pozic však nikdy nebyla obsazena – zjevně i v UNHCR byly seznamy přání a skutečně financovaná pracovní místa dvě různé věci.

Washington už neplatí

Hlavním důvodem propouštění je Washington. Spojené státy byly po léta zdaleka největším financovatelem UNHCR. V roce 2025 pocházelo z USA více než 800 milionů dolarů. Do konce srpna 2026 toto číslo kleslo na pouhých 110 milionů dolarů. Trumpova administrativa drasticky snížila rozvojovou pomoc a financování mezinárodních organizací – a najednou si i byrokraté OSN musí utáhnout opasky. Drastické škrty začaly loni. V červnu 2025 samotný UNHCR oznámil plány na zrušení přibližně 3 500 pracovních míst. O práci přišly také stovky dočasných zaměstnanců. Téměř polovina vedoucích pozic v Ženevě a regionálních kancelářích byla zrušena a řada poboček byla uzavřena nebo zmenšena. V té době organizace odhadovala své globální personální náklady na přibližně 30 procent.

Úsporná opatření zároveň ovlivňují programy provozní pomoci. Rozpočet má být obzvláště prudce škrtán v Americe, ale dvouciferné škrty jsou plánovány i pro asijsko-pacifický region a západní a střední Afriku. Tím se zmenší jak administrativní aparát, tak programy pro uprchlíky v terénu. Politický důvod zůstává stejný: západní státy jsou méně ochotny poskytovat systému OSN stále rostoucí částky. Pro Trumpovu administrativu je to výslovně součástí změny migrační politiky. Washington se již v květnu stáhl z Migračního fóra OSN. Americké ministerstvo zahraničí obvinilo organizace OSN ze systematického usnadňování masové imigrace do Ameriky a Evropy. Místo „řízení“ stále nových migračních toků se administrativa zaměřuje na bezpečnost hranic a remigraci. O tom informoval Report24 .

Pomoc uprchlíkům s dalšími imigračními trasami

Kritika UNHCR pramení také ze skutečnosti, že jeho aktivity se v žádném případě neomezují pouze na tradiční pomoc v nouzi a ochranu uprchlíků. Organizace výslovně propaguje tzv. „doplňkové cesty“ – další legální cesty, kterými se migranti mohou dostat do třetích zemí. UNHCR uvádí jako příklady slučování rodin, pracovní migraci, vzdělávací programy, programy humanitárního přijímání, modely soukromého sponzorství a další „bezpečné a regulované“ cesty. Tyto programy jsou výslovně zamýšleny tak, aby existovaly vedle tradičního přesídlení. Uprchlíci by měli mít možnost využít tyto migrační cesty k získání zaměstnání nebo studia, spojení s rodinnými příslušníky nebo k získání dalších víz a postupnému dosažení trvalého statusu v hostitelských zemích.

I pokud jde o modely soukromého sponzorství, UNHCR formuluje svůj cíl pozoruhodně otevřeně. Podle jeho vlastních operačních směrnic by takové programy měly vést k „celkovému čistému nárůstu“ – tedy v konečném důsledku ke zvýšení počtu lidí, kteří se dostanou do hostitelských třetích zemí. Očekává se, že soukromé osoby, organizace, společnosti, sdružení, náboženské komunity nebo univerzity budou podporovat přijetí a integraci, uvádí se v něm .

Moderní agentura OSN pro uprchlíky tak organizuje mnohem více než jen ochranu v bezprostřední blízkosti krizí. Pracuje také na zpřístupnění systémů regulární migrace pro uprchlíky, zavádění dalších programů přesídlování a umožňování přístupu více lidem do třetích zemí. Není proto překvapivé, že toto – módním slovem je „ náhradní migrace “ – se stále častěji setkává s politickým odporem, zejména v Evropě a Severní Americe.

Odpor sílí nejen v Evropě

Míra, do jaké se tato otázka stala napjatou i mimo Evropu, se v červnu ukázala v Libyi. Stovky lidí zablokovaly komplex UNHCR v Tripolisu na protest proti migraci a tomu, čeho se obávali, že by mohlo být trvalým přesídlením migrantů. Demonstranti postavili stany a dokonce nechali před vchod nasypat písek. UNHCR a mise OSN popřely, že by v Libyi jakýkoli takový program přesídlení fungoval. Jejich práce se tam podle nich zaměřuje na podporu uprchlíků, evakuace do třetích zemí a dobrovolné návraty. Protest nicméně ukázal, že debata o roli migračních agentur OSN se již neomezuje pouze na Evropu nebo USA.

Politické nepříznivé okolnosti nyní zasahují Úřad OSN pro uprchlíky tam, kde ho bolí nejvíce: v penězích. Dokud Washington převáděl miliardy a stovky milionů dolarů, agentura mohla růst a rozvíjet stále nové programy. Se změnou kurzu za Trumpa tento stálý tok finančních prostředků skončil. Pro UNHCR to znamená méně zaměstnanců, méně kanceláří a méně peněz. Pro americké daňové poplatníky to znamená především jednu věc: už nemusí financovat mezinárodní migrační aparát v rozsahu, který sám považuje za nezbytný.