Germán Gorraiz López: Měli bychom se obávat El Niña?

Podle zprávy koordinované Světovou meteorologickou organizací (WMO) „planeta zdaleka nesplňuje své klimatické cíle a tato situace ohrožuje globální iniciativy v boji proti hladu, chudobě a zdravotním problémům, zlepšení přístupu k čisté vodě a energii a řešení mnoha dalších aspektů udržitelného rozvoje.“ Očekává se, že tento znepokojivý scénář se ještě zhorší příchodem El Niña.

Co je El Niño? Klimatický jev známý jako El Niño souvisí s mírným oteplováním vod východního rovníkového Pacifiku a podle FAO by mohl způsobit problémy v částech Afriky, Střední Ameriky a východní Asie. FAO údajně již připravila předběžnou reakci na potravinovou krizi, kterou příchod El Niña způsobí. Ta by podle WMO mohla vrcholit koncem roku 2026 a trvat do podzimu 2027. Předchozí jev El Niño, který se vyskytoval v letech 2015 až 2017, měl ničivé důsledky pro potravinovou bezpečnost, živobytí, výživu a zdraví téměř 100 milionů lidí ve 23 zemích světa.

Směřuje k „Super Niño“? Světová meteorologická organizace (WMO) a americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) vydaly varování, že se tato epizoda rýsuje jako „Super El Niño“ s 81% pravděpodobností dosažení „velmi silné“ intenzity mezi říjnem a prosincem letošního roku. 

Podle těchto agentur existuje 69% šance, že tato událost překoná svou intenzitou všechny události zaznamenané od roku 1950. Obzvláště znepokojivé je, že se vyvíjí na planetě, která je již vystavena rekordním globálním teplotám v důsledku klimatických změn způsobených člověkem.

Je toto „Super El Niño“ důvodem k obavám? Říká se, že toto „Super El Niño“ se vyznačuje:

Extrémní teploty: Očekává se rozsáhlý nárůst teplot ve velké části světa, protože teplo nahromaděné v oceánech bude živit ještě intenzivnější a delší vlny veder na pevnine.

Přívalové deště a záplavy: regiony jako severní Jižní Amerika (zejména Peru a Ekvádor), východní Afrika a jižní Spojené státy čelí velmi vysokému riziku extrémních srážek, záplav a nebezpečného vzestupu hladiny moří.

Sucha a lesní požáry: Naopak části Austrálie, Indonésie, jižního Mexika a Střední Ameriky zažijí silná sucha. To vysuší půdu a zvýší počet rozsáhlých lesních požárů. Dopad na potraviny a ekonomiku: Abnormální nárůst teploty vody již ovlivňuje mořské ekosystémy (což vede například k pozastavení životně důležitých rybolovných činností v Tichém oceánu). Riziko hladomoru.

Sucha a záplavy navíc vážně poškodí celosvětové plodiny, jako je káva a kukuřice, a zvýší ceny potravin. Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že světové ceny obilí od srpna vzrostly již o více než 20 % a dosáhly nejvyšší úrovně za poslední tři roky, a to kvůli blokádě černomořských lodních tras (válka na Ukrajině), odklonu lodí přes Rudé moře a špatné úrodě v Evropě, Spojených státech, Austrálii a Indii. 

Odhaduje se tedy, že nárůst cen základních potravin v roce 2026 dosáhne 11,8 % a v roce 2027 dalších 4,8 %, přičemž cena pšenice by oproti předchozímu roku vzrostla o 36 %. To by mělo vedlejší účinek v podobě prudké inflace a mohlo by to uvrhnout více než 50 milionů lidí do hladomoru, čímž by se celkový počet lidí ohrožených hladomorem zvýšil ze současných 225 milionů na 274 milionů, jak odhaduje Světový potravinový program (WFP), a potenciálně by to postihlo 45 % zemí.

Germán Gorraiz López , politický analytik