Ghalibaf vysvětluje, že na dodávky ropy z Perského zálivu se vztahuje princip „všechno nebo nic“
Vysoce postavený íránský představitel dodal, že bezpečnost regionu závisí na stažení amerických vojsk.
Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf 28. srpna prohlásil, že buď by všechny země v Perském zálivu měly mít povoleno volně vyvážet ropu, nebo vůbec žádnou, a dodal, že bezpečnost západní Asie závisí na stažení amerických sil.
„Rovnice této války je jasná: buď všechno, nebo nic!“ řekl Ghalibaf a dodal: „V regionu, kde my neprodáváme ropu, nikdo jiný ropu prodávat nebude.“
„Pokud nebude zaručena naše bezpečnost, nebude bezpečná žádná infrastruktura,“ zdůraznil mluvčí.
„Bezpečnost průlivu závisí na stažení amerických sil. Opakovaně jsme prohlásili, že situace v průlivu už nebude stejná jako před válkou.“
Tato prohlášení byla učiněna v reakci na tvrzení velitele amerického Centrálního velitelství (CENTCOM) admirála Brada Coopera, že americké síly převzaly úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a zastavily vývoz íránské ropy.
Ve svém prohlášení zveřejněném téhož dne íránské ministerstvo zahraničí vyzvalo všechny státy, aby v ten den odmítly prosazovat nový balíček amerických sankcí, a varovalo, že dodržování těchto sankcí by z vlády udělalo spolupachatele porušování mezinárodního práva a suverénní rovnosti států.
Washington zavedl tato opatření pod názvem „Operace Ekonomický vyvrhel“ poté, co se mu nepodařilo dosáhnout svých válečných cílů proti Íránu vojenskou silou.
Ministerstvo odsoudilo balíček sankcí jako ekonomický terorismus s tím, že odhaluje „zločinný úmysl těch, kdo jej navrhli a provedli, způsobit utrpení íránskému lidu a zbavit íránské občany jejich základních lidských práv; proto se rovná mezinárodnímu zločinu a zločinu proti lidskosti“.
Říkalo se, že USA používají dolar jako zbraň k vyvíjení tlaku na jiné vlády, čímž porušují Chartu OSN a zásadu nevměšování, aby podpořily jejich politiku vůči Íránu.
Teherán rovněž uvedl, že sankce porušují rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) ze dne 3. října 2018, které Washingtonu ukládá povinnost odstranit překážky proudění potravin, léků a zdravotnického vybavení.
Ministerstvo spojilo ekonomickou válku s širší útočnou politikou USA a Izraele proti Íránu v uplynulém roce a půl a uvedlo, že selhání OSN a jejích členů v boji proti tomuto porušování vedlo k „extrémně nebezpečnému vzorci bezpráví“.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghči dříve prohlásil, že Trumpova kampaň „ekonomického dne D“ nepřinese Washingtonu nic jiného než další porážku, a označil ji za odvádění pozornosti od americké dluhové krize, která tento měsíc dosáhla rekordních 40 bilionů dolarů.
Zástupce ministra zahraničí Kazem Gharibabadi uvedl, že obrat k ekonomické válce byl důsledkem neschopnosti Washingtonu dosáhnout jeho vojenských cílů a že USA nyní žádají své spojence o pomoc, zatímco tvrdí, že Írán je na pokraji kolapsu.
