Mozek, deprese a hořká pravda: Vědci zkoumají nečekaný vliv běžných rostlinných látek na náladu
Deprese není obyčejný smutek, který rozptýlí procházka nebo dobrý film. Mění spánek, energii, soustředění i schopnost těšit se z věcí, které člověka kdysi naplňovaly.
Její léčba nebývá přímočará. Antidepresiva mnohým lidem pomáhají, ale první zvolený lék nezabere každému. Někdy je třeba postupně najít vhodnou kombinaci léků, psychoterapie a změn životního stylu.
Jedním ze směrů současného výzkumu jsou flavonoidy – rostlinné sloučeniny obsažené v ovoci, zelenině, kakau, čaji či luštěninách. Známe je zejména jako antioxidanty, jejich působení je však širší. Zasahují do zánětlivých procesů, činnosti neurotransmiterů a mechanismů, které umožňují neuronům vytvářet a měnit svá spojení.
Vědce přitom zajímá i překvapivá otázka: dokáže potrava ovlivnit nervový systém dříve, než se její složky dostanou do krevního oběhu?
Když stahující pocit probudí nervový systém
Některé flavonoidy, přesněji flavanoly, zanechávají v ústech suchý a stahující pocit. Poznáte ho z kvalitního kakaa, silného čaje, hořkého ovoce nebo některých bobulí.
Tento pocit se nazývá adstringentnost a od hořké chuti se mírně liší. Vzniká především při kontaktu flavanolů s bílkovinami ve slinách. Japonští vědci se rozhodli zjistit, zda podobné senzorické působení dokáže zasáhnout i nervový systém.
Podnětem byl jeden rozpor. Do krevního oběhu se dostává jen malá část přijatých flavanolů a jejich metabolitů, ale předchozí výzkumy je spojovaly s příznivým vlivem na paměť a další funkce mozku. Samotné vstřebávání proto nemusí vysvětlovat celý účinek.
Tým vědců z Technologického institutu Shibaura podal flavanoly myším ve věku deset týdnů a sledoval jejich chování i změny v mozku. Po jednorázové dávce byla zvířata aktivnější, více zkoumali okolí a v testu lépe rozlišovali nový předmět od známého.
Současně se aktivoval noradrenergní systém vycházející z oblasti locus coeruleus. Tato drobná část mozkového kmene pomáhá regulovat bdělost, pozornost a připravenost reagovat na dění kolem nás.
Flavanoly zvýšily noradrenergní aktivitu a ovlivnily i ukazatele spojené s dopaminovým systémem. Objevily se také reakce typické pro krátký mírný stres nebo tělesnou aktivitu. Organismus se na chvíli dostal do stavu zvýšené pohotovosti.
Signál začal v trávicím traktu
Myším podali flavanoly přímo do žaludku. Reakci proto nelze vysvětlit chutí na jazyku.
Autoři předpokládají, že stahující vlastnosti flavanolů aktivovaly senzorické mechanismy v trávicím traktu a odtud se podnět přenesl k nervové soustavě.
Tento způsob působení patří do oblasti označované jako senzorická výživa.
Organismus totiž nereaguje jen na živiny, které se po trávení vstřebají do krve. Vnímá také vůni, chuť, strukturu, teplotu a podněty vznikající v žaludku či střevech. Každá z těchto informací dokáže ovlivnit fyziologickou reakci na jídlo.
Japonský experiment proběhl na myších a depresi nezkoumal. Ukázal však jednu z cest, kterou flavanoly rychle ovlivnily bdělost, krátkodobou rozpoznávací paměť a autonomní nervový systém. Souvislost s lidskou náladou zatím zůstává otevřená.
Co mají flavonoidy společného s depresí
Této otázce se věnuje jiná větev výzkumu. Přehledová práce publikovaná v časopise Frontiers in Pharmacology shrnula laboratorní experimenty, zvířecí modely i menší počet klinických studií o flavonoidech a depresi.
Jednotlivé látky zasahovaly několik procesů spojených s činností mozku:
- regulovaly systémy serotoninu, dopaminu a noradrenalinu
- tlumily některé zánětlivé procesy
- chránily buňky před oxidačním stresem
- ovlivňovaly stresovou reakci organismu
- podporovaly plasticitu mozku
Důležitou roli v těchto procesech hraje BDNF. Tato bílkovina podporuje přežívání neuronů, tvorbu nervových spojení a schopnost mozku přizpůsobovat se zkušenostem. Při depresi byla v některých výzkumech pozorována narušená činnost tohoto systému.
Většina poznatků o konkrétních flavonoidech pochází z laboratorních a zvířecích experimentů. Klinických údajů je méně a dávky izolovaných látek nelze jednoduše přepočítat na porci ovoce či šálek čaje. Několik flavonoidů si ovšem zaslouží bližší pozornost.
Flavonoidy, které vědce zaujaly nejvíce
1. Hesperidin a naringenin
Obě látky se nacházejí v citrusových plodech. Hesperidin ve zvířecích modelech tlumil aktivitu zánětlivých látek, podporoval BDNF a zasáhl do serotoninového i dopaminového systému.
Naringenin, známý zejména z grapefruitu, ovlivnil kynureninovou dráhu, přes kterou organismus zpracovává aminokyselinu tryptofan. Při dlouhodobém zánětu se v ní zvyšuje tvorba některých látek, které nepříznivě působí na nervové buňky.
Grapefruit však mění zpracování více léků. Lidé užívající léky na cholesterol, krevní tlak, srdeční rytmus nebo některé psychické potíže by si jeho vhodnost měli ověřit u lékaře či lékárníka.
2. Kvercetin
Kvercetin najdeme v cibuli, jablkách, brokolici, kaparách a čaji. V předklinickém výzkumu tlumil zánět a oxidační stres, podporoval BDNF a ovlivňoval dostupnost serotoninu, dopaminu a noradrenalinu.
Jeho široké působení odpovídá tomu, co dnes víme o depresi. Na jejím vzniku se podílí několik navzájem propojených faktorů – stres, spánek, zánět, hormony, životní zkušenosti i stav nervových spojení.
3. Fisetin
Fisetin obsahují jahody, jablka a tomel. V experimentech ovlivňoval serotoninový a noradrenergní systém, tlumil zánětlivé signály a podporoval dráhu spojenou s BDNF. Vědci jej zkoumají iv souvislosti se stárnutím mozku.
4. Apigenin
Zdrojem apigeninu jsou petrželka, celer, cibule, citrusy a heřmánek. V preklinických studiích ovlivňoval dopaminové mechanismy, zánět i procesy, které pomáhají buňkám odstraňovat poškozené součásti.
5. Genistein
Nejznámějším zdrojem genisteinu je sója. Výzkum mu připisuje vliv na enzymy zapojené do serotoninového systému, zánětlivé signály a stresovou reakci.
Některé klinické práce zkoumaly sójové isoflavony zejména u žen po menopauze. Jejich význam při různých formách deprese je třeba ještě přesněji určit.
6. Antokyany
Antokyány dávají borůvkám, ostružiním, višním a fialové zelenině sytou barvu. Patří mezi ně kyanidin, delfinidin či malvidin.
V experimentálních studiích tlumily oxidační stres a zánět, podporovaly BDNF a chránily synaptickou plasticitu, tedy schopnost mozku měnit sílu spojení mezi neurony.
Proč dává smysl pestrobarevný talíř
Výzkumníci zatím neurčili konkrétní flavonoid ani dávku, kterou by bylo možno doporučit při depresi. Běžné potraviny navíc obsahují celé směsi prospěšných látek.
- V jablku se kvercetin setkává s vlákninou a dalšími polyfenoly.
- Bobule přinášejí antokyany, vitamíny i organické kyseliny.
- Sója obsahuje vedle isoflavonů bílkoviny, vlákninu a minerály.
Zaměřovat se pouze na jednu sloučeninu by proto nevystihovalo skutečné působení stravy.
Odlišná situace nastává u vysokodávkových doplňků. Koncentrované flavonoidy zasahují do jaterních enzymů, mění účinek některých léků a ve vysokých dávkách vyvolávají nežádoucí reakce.
Opatrnost je potřebná během těhotenství a kojení, při onemocnění jater a při pravidelném užívání léků.
Co si z toho odnést
Výzkum zatím nepřinesl flavonoidový přípravek s potvrzeným účinkem proti depresi. Postupně však odkrývá vazby mezi složením stravy a procesy, které ovlivňují činnost nervové soustavy.
Část účinků zprostředkují látky vstřebávané do krve. Další vznikají prostřednictvím trávicího traktu, senzorických nervů nebo střevní mikroflóry. Tyto cesty zasahují do zánětu, stresové reakce, neurotransmiterů i plasticity mozku.
Praktický odkaz je jednoduchý: pravidelně střídejte bobulové ovoce, jablka, citrusy, cibuli, brokolici, celer, luštěniny, sóju (nejlépe fermentovanou), kvalitní kakao a čaj . Pestrý jídelníček poskytuje širší směs živin než doplněk s vysokou dávkou jediné látky.
Při depresi zůstávají základem odborná diagnostika, psychoterapie, sociální podpora a podle potřeby léky. Strava má v této skládačce také své místo a její význam se ukazuje zejména v dlouhodobém kontextu.
Hořká pravda je tedy mnohem prozaičtější: rozhoduje celkové prostředí, které svému mozku vytváříme den za dnem – a strava je jeho důležitou součástí.
Autor: Lance D. Johnson, Zdroj: naturalnews.com , pubmed.gov
