Thomas Röper: Ukrajina se konkrétně zaměřuje na civilní autobusy
Jen v červenci ukrajinská armáda zaútočila drony na nejméně 24 civilních autobusů, což je incident, o kterém se v německých médiích prakticky nemluvilo. Místo toho se německý novinář Zelenského zeptal, co by Evropa mohla udělat, aby Kyjevu pomohla zabít ještě více Rusů¨.
Ukrajina v poslední době začala útočit nejen na obytné budovy v Rusku, ale i na civilní autobusy a vlaky. Někdy se o tom psalo i v německých médiích, jako je Der Spiegel. Například 8. června Der Spiegel informoval o útoku ukrajinských dronů na osobní vlak na Krymu. 17. června byl útok ukrajinského dronu v Brjanské oblasti v Rusku zaměřen na autobus s dětským fotbalovým týmem z Běloruska, při kterém zahynula jedna žena a sedm dalších, včetně pěti dětí, bylo zraněno. O tomto incidentu informoval i Der Spiegel , ale prezentoval jej jako ruskou propagandu.
Nejednalo se však o ruskou propagandu a záležitost měla dopady v OSN, kde Bělorusko požadovalo odsouzení ukrajinského teroristického útoku. Útok odsoudily pouze Čína, Řecko a Libérie . Zástupci většiny západních zemí jej naopak neodsoudili. Buď uvedli, že nemohou potvrdit okolnosti incidentu, nebo se omezili na výzvu k vyšetřování. Francouzský zástupce místo toho, aby se k incidentu vyjádřil, prohlásil svou jednoznačnou podporu Ukrajině.
Německá média téměř zcela ignorují ukrajinské teroristické útoky na autobusy a další civilní cíle v Rusku. Jen v červenci Ukrajina zaútočila drony na nejméně 24 civilních autobusů. K nejtragičtějším útokům na autobusy došlo 20. července v Šebekinu v Belgorodské oblasti, kdy bylo zabito 5 a zraněno 27 civilistů; 2. července v Lysyčansku v Luhanské oblasti, kdy bylo zraněno 12 civilistů; a 29. července ve vesnici Světlodar v Doněcké oblasti, kdy bylo zraněno 10 cestujících v autobuse.
3. srpna Ukrajina zaútočila na pláž v černomořském letovisku Archipo-Osipovka , přičemž zabila sedm koupajících se, včetně tří dětí, a zranila přes 40 lidí, někteří vážně. Der Spiegel o tomto incidentu informoval výjimečně, ale zmínil se o ukrajinských „protiútocích“ a článek formuloval způsobem, který zpochybnil ruskou verzi události.
Jak jsem již řekl, německá média z velké části ignorují ukrajinské útoky na civilní cíle v Rusku. Pokud o nich ale informují, články postrádají jakoukoli kritiku činů Kyjeva a nikde nenajdou ani náznak sympatií. Místo toho hovoří o „protiútocích“, což ukrajinským válečným zločinům dodává zdání legality. Ale jak lze provádět „protiútoky“ na děti cákající se ve vodě na pláži nebo v autobuse jedoucím na fotbalový turnaj? Zaútočily nějak na Ukrajinu a jsou proto legitimními cíli?
Jen pro úplnost bych rád poznamenal, že například německá vláda je docela hrdá na to, že vyrábí a platí za drony pro Ukrajinu, které pak útočí na cíle v Rusku, a tím také úmyslně zabíjejí civilisty. A to neplatí jen pro Německo; nedávno bylo z Velké Británie hrdě oznámeno , že britské drony nyní útočí na cíle hluboko v Rusku.
Krvavost mezi německými „novináři“
Takový dojem vyvolávají německá média, v nichž očerňování Ruska a „Rusů“ nabývá podoby nevídané od roku 1945. To vedlo k situaci, kdy se pan Martens, „novinář“ deníku FAZ, 8. srpna na tiskové konferenci v Bělehradě zeptal Zelenského , co můžeme „my Evropané“ udělat, abychom Ukrajině pomohli „zabít více Rusů“. Jeho následná oprava, když se zmínil o „ruských vojácích“, situaci neomlouvá.
Jaká by byla reakce v Německu, kdyby se zeptal zástupců Íránu, co bychom „my Evropané“ mohli udělat, abychom jim pomohli zabít více izraelských nebo amerických vojáků? Koneckonců, Izrael a USA vedou proti Íránu nelegální útočnou válku. Pobouření v Německu, jak v médiích, tak v politice, by bylo obrovské.
Ale když se německý novinář zeptá, co můžeme „my Evropané“ udělat, abychom pomohli Kyjevu zabít více Rusů, německá média mlčí. Neobjeví se ani slovo kritiky a když byla na Change.org předložena petice požadující Martensovo odvolání, Change.org ji rychle stáhl . Zdá se, že tento způsob myšlení je v německých redakcích tak běžný, že o něm mainstreamová německá média ani neinformovala.
Jsou to tatáž média, která odhalují „nenávistné projevy“ a výzvy k násilí, kdykoli někdo kritizuje LGBT osoby nebo podobné problémy, ale když někdo otevřeně vyzývá k zabíjení lidí, je to u těchto médií v pořádku, protože se to týká Rusů. A ne Evropanů, Izraelců nebo Američanů. Pocit sounáležitosti s nadřazenou rasou nad „barbary z Východu“ se v Německu stále zdá být rozšířený – zejména v kruzích, které se považují za „ty dobré“, za „liberály“ a „demokraty“.
V Rusku je Martensův požadavek už týden jedním z dominantních mediálních témat. Skutečnost, že Němec může opět otevřeně vyzývat k zabití co největšího počtu Rusů bez jakýchkoli následků nebo dokonce protestů v Německu, je pro Rusy důkazem, že stará ideologie z nacistické éry v Německu zdaleka nevymizela.
