Jedna obyčejná broskev denně může vašemu tělu přinést víc, než si myslíte

Když se v létě zakousnete do zralé broskve, pravděpodobně myslíte jen na její sladkou chuť a šťavnatost. Jen málokdo si přitom uvědomuje, že spolu s každým soustem přijímá desítky rostlinných látek, které podporují střeva, srdce, zrak i imunitní systém.

Většina lidí je považuje jen za sladké letní ovoce. Vědci však v broskvích identifikovali stovky různých rostlinných sloučenin. Největší pozornost věnují polyfenolům a karotenoidům – antioxidantům, které pomáhají chránit buňky před oxidačním stresem.

Není náhoda, že právě sezónní ovoce patří mezi nutričně nejhodnotnější potraviny. Broskve totiž dozrávají přímo na stromě, kde si až do posledních dnů vytvářejí charakteristickou vůni i část ochranných rostlinných sloučenin.

Ovoce sklizené příliš brzy kvůli dlouhé přepravě sice ještě změkne, ale některé procesy přirozeného zrání už nedokážou úplně dohnat. I proto bývají místní sezónní broskve voňavější a často obsahují více některých prospěšných rostlinných látek než plody sklízené nezralé.

Jedna středně velká broskev obsahuje jen přibližně 60 kalorií, více než 85 % tvoří voda a zároveň je zdrojem vlákniny, vitamínu C, vitamínu A, draslíku a množství antioxidantů.

Pro srovnání, energeticky odpovídá přibližně menšímu bílému jogurtu, ale zároveň dodá podstatně více vody a rostlinných ochranných látek.

Vaše střeva si změny všimnou jako první

Jedna žlutá broskev obsahuje přibližně 2 gramy vlákniny. Není to velké množství, ale při pravidelné konzumaci představuje vítaný příspěvek k dennímu příjmu, který má většina lidí stále nedostatečný.

Vláknina podporuje pravidelné vyprazdňování a zároveň slouží jako potrava pro prospěšné střevní bakterie. Ty následně vytvářejí látky, které pomáhají udržovat zdravou střevní sliznici a ovlivňují zánětlivé procesy v organizmu.

Vědci odhadují, že v našich střevech žije přibližně 38 bilionů bakterií . Jejich společná hmotnost může dosahovat až dvou kilogramů. Není proto přehnané říci, že to, co každý den sníme, nekrmí pouze nás, ale také obrovský ekosystém uvnitř našeho těla.

Vědci dnes označují střeva za jeden z nejdůležitějších orgánů ovlivňujících celkové zdraví.

Srdce ocení každé sousto

Pokud existuje minerál, jehož většina lidí přijímá méně, než by měla, je to draslík. A právě ten broskve přirozeně obsahují.

Draslík pomáhá vyrovnávat účinky nadbytku sodíku, podporuje správnou činnost svalů včetně srdce a přispívá k udržování normálního krevního tlaku.

Odborníci dnes zdůrazňují nejen omezení soli, ale také dostatečný příjem draslíku. Právě jejich vzájemná rovnováha je pro zdraví cév mimořádně důležitá.

Pokožka se obnovuje každý měsíc

Kůže patří mezi nejrychleji se obnovující tkáně v těle. Přibližně každé čtyři až šest týdnů vzniká její nová vrstva.

Pro tento proces je nezbytný vitamín C, který se podílí na tvorbě kolagenu. Betakaroten zase pomáhá chránit buňky před poškozením způsobeným slunečním zářením a dalšími vnějšími vlivy.

Vysoký obsah vody navíc přispívá k celkovému příjmu tekutin, což je jeden z faktorů ovlivňujících vzhled pokožky.

Oči dostávají zabrat každý den

Počítače, mobily i tablety nás provázejí od rána do večera. Není divu, že únava očí je stále častějším problémem.

Broskve obsahují lutein a zeaxanthin – látky označované jako přirozené vnitřní sluneční brýle . Hromadí se v sítnici, kde zachycují část škodlivého modrého světla ještě dříve, než poškodí citlivé buňky oka.

Betakaroten, ze kterého si tělo vytváří vitamín A, je zároveň nezbytný pro správné fungování zraku, zejména při slabém osvětlení.

Imunita nezačíná vitamínem C

Většina lidí si při podpoře imunity představí vitamín C nebo výživové doplňky. Vědci však dnes stále více mluví o střevech.

Přibližně 70% buněk imunitního systému se nachází v jejich okolí , proto je zdravý střevní mikrobiom jedním ze základů dobře fungující obranyschopnosti.

Broskve podporují imunitní systém hned několika způsoby. Vitamin C přispívá k normální funkci imunitních buněk, vitamín A pomáhá udržovat zdravé sliznice.

Důležitou roli hrají i polyfenoly. Jedná se o látky, které si rostliny vytvářejí jako vlastní ochranu před slunečním zářením, škůdci či infekcemi.

Látka, která zaujala vědce

Jedním z méně známých karotenoidů v broskvích je beta-kryptoxanthin .

Výzkumy naznačují, že vyšší příjem této látky souvisí s nižším rizikem některých chronických onemocnění včetně srdečně-cévních chorob a určitých druhů rakoviny.

Neznamená to, že broskve rakovině předcházejí nebo ji léčí, ale je to další důvod, proč odborníci doporučují pravidelně konzumovat pestré druhy ovoce.

Zajímavé je, že žlutou až oranžovou barvu dužiny způsobují právě karotenoidy. Obecně platí, že čím sytější je přirozená barva plodu, tím více těchto ochranných pigmentů obvykle obsahuje.

Nenápadné ovoce s překvapivě velkým přínosem

Broskve nepatří mezi drahé exotické superpotraviny. Přesto nabízejí kombinaci vlákniny, vitamínů, minerálů a antioxidantů, kterou byste u ovoce s tak nízkým obsahem kalorií možná nečekali.

Mnozí se broskvím vyhýbají ze strachu, že obsahují příliš mnoho cukru. Ve skutečnosti mají méně cukru než například hrozny a díky vláknině i poměrně nízký glykemický index. Při běžné konzumaci proto mohou být součástí vyváženého jídelníčku.

Díky vysokému obsahu vody dokáží zároveň dobře zasytit, takže mohou být vhodnou součástí jídelníčku i při snaze udržet si zdravou hmotnost.

Ocení je i lidé s vyšším krevním tlakem nebo ti, kteří se snaží omezit slané pochutiny. Zařazení ovoce bohatého na draslík je jedním z jednoduchých způsobů, jak zlepšit poměr mezi sodíkem a draslíkem ve stravě.

Praktický tip na závěr

Nejvíce prospěšných látek obsahují zralé čerstvé broskve. Je-li to možné, jezte je i se slupkou, protože právě v ní se nachází významná část vlákniny a polyfenolů. Před konzumací je však vždy důkladně omyjte.

Pokud si je chcete dopřát i mimo sezónu, lepší volbou jsou mražené broskve nebo broskve ve vlastní šťávě než plody konzervované ve sladkém sirupu.

A ještě jedna zajímavost: charakteristickou vůni zralé broskve vytváří více než 100 různých přírodních aromatických sloučenin . I proto ji často rozpoznáme spíše podle vůně než podle vzhledu.

Možná právě to je důvod, proč nám broskve chutnají během léta mnohem víc než uprostřed zimy.

Když dozrávají přirozeně na stromě a dostanou se na stůl krátce po sklizni, nabízejí nejen plnější chuť a vůni, ale často i více cenných rostlinných látek. Byla by škoda využít je jen několik týdnů v roce.

Zpracoval: Badatel.net